S ohledem na pokračující ukrajinskou protiofenzivu se podle politického geografa Michaela Romancova blíží okamžik, kdy Kreml bude muset oficiálně zareagovat na to, co se na frontě v posledních dnech odehrává. Může tak začít prohlašovat, že speciální vojenskou operaci již nevedou proti "nacistickému" režimu na Ukrajině, ale proti samotnému Západu, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nejistota, která zachvátila Rusko bezprostředně po zavedení západních sankcí, podle analytiků již polevila. Rusové se přizpůsobili nové ekonomické situaci a mají naději, že do budoucna se zemi bude dařit lépe. Podle politologa Nikolaje Petrova se ale tato situace může brzy změnit. "Postupně si lidé začnou klást otázky, zda to všechno stojí za to," podotýká Petrov pro agenturu Associated Press.
Západ si uvědomuje, jak je Ukrajina důležitá v boji Ruska proti okolnímu světu, ale to neznamená, že si západní lídři nevšímají jejích problémů, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinistka Lenka Víchová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle ní jako politická osobnost přeceňovaný. "Ale je velké dilema kritizovat vládu a prezidenta země, která je ve válečném stavu," podotýká.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chová vůči západním spojencům velmi nekompromisně a užívá prostředky, které by mohly ješitné politiky urazit, míní ukrajinista Petr Kalina. Podle něj se až v budoucnu ukáže, zda takový přístup nebyl chybný. "Na druhou stranu tím ale přesně kopíruje nálady Ukrajinců, kteří jsou na sociálních sítích velmi podobně nekompromisní," uvedl pro Aktuálně.cz.
Přední rusko-britský novinář a spisovatel Peter Pomerantsev kritizuje Západ, že na Kreml neuvalil dostatečně tvrdé sankce. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že dokud budou do Ruska téct miliony z prodeje ropy a zemního plynu, může se Vladimir Putin cítit bezpečně. "Rozhodli jsme se, že ho udržíme u moci, protože se ho prostě bojíme," hodnotí expert na propagandu Pomerantsev.
Unie stále drží v krizi kolem Ukrajiny silné karty v rukou. Použít je v této kritické chvíli ale znamená vzdát se části toho, nač jsme si zvykli. Dokáže zlenivělý starý kontinent překročit svůj stín?
Národní investiční plán sice nedává smysl, vezměme ale premiéra vážně. Jeho obrat v pohledu na budoucnost nabízí šanci, již by bylo škoda propást.
Asistent poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD) Michal Kraft publikoval článek, v němž vyzývá k potápění lodí s migranty a deportaci všech muslimů. Upozornil na to Deník N. Poslanec však se svým podřízeným věc řešit nehodlá, podle jeho slov jde o Kraftovu soukromou věc, která mu nijak nevadí. Jeho postoje Foldyna označil za zajímavé, i když podle svých slov se všemi jeho názory nesouhlasí.
Bývalý předseda ČSSD a premiér Jiří Paroubek o volebním debaklu sociální demokracie; editor The Economist a kritik Putinova Ruska Edward Lucas.
Příští válka může být typická tím, že nerozpoznáme její začátek. Tvrdí to zástupce velitele nadnárodní divize NATO v Polsku, český generál Karel Řehka. Politický geograf Michael Romancov připomíná, že Česko, ale i další země EU už dávno v nekompromisní informační válce s Ruskem jsou. "Není to strašení, jen upozornění na realitu. A nevidí ji jen ten, kdo ji nechce vidět anebo je líný to vidět," říká uznávaný bezpečnostní expert Otakar Foltýn. Dezinformace a "nepřátelskou propagandu" ze strany Ruska odsoudil před časem i Evropský parlament.
Přestává legrace, Zeman a jeho suita dělají z Česka škůdce, ruský bagr, který bourá západní spojenectví.
Zdá se to naivní, ale po vraždění v Barceloně část lidí na Twitteru místo hrůz sdílela fotografie zvířat. Aby nešířili nenávist.
Ruští IT odborníci, kteří se v minulosti zabývali vyšetřováním počítačové kriminality na internetu a spolupracovali přitom s kolegy v USA i jinde ve světě, mají strach. Po nedávné vlně zatýkání v Moskvě není jasné, kdo z nich může přijít na řadu taky. Tamní úřady opakovaně mluví o zradě státních zájmů. A jejich pozornost se zaměřuje na informace, které ruští IT experti v minulosti sdíleli se západními kolegy kvůli bezpečnosti na síti.
Trend uzamčenosti, "odzápadnění", často zastávají ti pasivní, lépe manipulovatelní. Aktivní občané většinou chápou, že uzamčení nikam nevede.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan avizoval, že parlament bude hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Návrh pošle do parlamentu vláda. Erdogan si prý je jist, že zákonodárci příslušný návrh schválí, informovala agentura AFP. O návratu nejvyššího trestu do tureckého právního řádu se začalo uvažovat po červencovém neúspěšném pokusu o státní převrat.
Zatímco výrobci zejména masných výrobků vymýšlejí stále rafinovanější metody, jak vyrobit salám nebo párek levněji a nepozorovaně ošidit zákazníka, kontroloři nemohou zůstat pozadu. Podle metodika ze speciálního oddělení Státní zemědělské a potravinářské inspekce Miloše Kavky je to jako s jakýmikoliv jinými podvodníky kdekoliv na světě: jsou vždy o krok napřed a ti, co je stíhají, se jim snaží šlapat na paty. "Normální člověk nepřemýšlí nad tím, jak někoho ošidit. Falšovatel ano, a tak má vždy náskok," říká v rozhovoru.
Jeden svět nabízí jiné filmy, než jsou ty běžně pouštěné v televizi, než jsou naše oblíbené "seroše". Vede nás jinam, k sobě.
Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka při sobotním jednání sociálních demokratů přiznal, že je zklamaný z toho, jak velké jsou rozdíly v životní úrovni Čechů oproti Němcům, Rakušanům a dalším vyspělým západním zemím. Podle jeho prohlášení se bude ČSSD snažit zvýšit minimální mzdu alespoň na 11.000 korun hrubého, podpoří růst platů ve veřejném sektoru a bude pracovat na dalším hospodářském růstu. Sobotka také upozornil, že ČSSD má výhrady k návrhům nových tarifů, které předložil Energetický regulační úřad.
Evropská a německá migrační politika selhala, řekl v rozhovoru s německým listem Handelsblatt ruský premiér Medveděv. Podle něj je zcela nevypočitatelným bezpečnostním rizikem nechat do značné míry bez kontroly Evropou procházet statisíce uprchlíků. Mnozí z nich prý přicházejí do Německa kvůli štědrým sociálním dávkám, jiní přicházejí jako teroristi. Mezi uprchlíky před občanskou válkou jsou "stovky nebo dokonce tisíce lotrů", domnívá se Medveděv, jenž v předvečer Mnichovské bezpečnostní konference vyzval k těsnější spolupráci mezi Ruskem a Západem v otázkách bezpečnosti a boje proti terorismu. Evropu pak vyzval ke zrušení protiruských sankcí.
Přítomnost ruského vojenského letectva v Sýrii je mnohem rozsáhlejší, než se až dosud uvádělo. Z informací uznávaného odborníka Tomáše Souška z časopisu Letectví a kosmonautika vyplývá, že se jedná o desítky nejmodernějších stíhacích bombardérů, bitevníků a helikoptér s obrovským zázemím pilotů, techniků a dalších členů servisu. "Jde o stovky lidí, tudíž značnou bojovou sílu," analyzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Soušek. Proti přítomnosti ruského letectva v Sýrii nemá v zásadě námitky. S jedinou podmínkou: Rusové se musí zaměřit na systematické bombardování islamistů.
