Brněnská základní škola v Sirotkově ulici podle České školní inspekce (ČŠI) neoprávněně zakázala žákům nosit do školy tepláky nebo trička s výstřihy či odhalující břicho. Inspektoři upozornili, že pravidla oblékání mohou být pouze doporučující, nikoli povinná. Reakce ředitele školy? Bez komentáře.
Na to, aby se v Česku prosadila ekonomika s přidanou hodnotou, je zapotřebí úplně jiný typ vzdělání, říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin. Současná podoba přijímaček na střední školy chce po dětech, aby správně vyplnily test, tedy splnily úkol, i když jim třeba nedává žádný smysl.
Na místě, kde se ještě před pár lety pásly krávy, dnes stojí výjimečná budova. Nejen svým vzhledem, ale především přístupem. Základní škola bratří Fričů vznikla jako společný projekt tří obcí, které vytvořily dobrovolný svazek a společně zafinancovaly nejen samotnou výstavbu, ale i následný provoz. Výsledkem je škola vyzdvihující spolupráci a spojující architekturu, udržitelnost a umění.
Šikana, drogy, sebepoškozování, násilí na dětech nebo rizika sociálních sítí. Nejen těmto závažným tématům se v rámci audiovizuálního vzdělávacího projektu Beaty života věnují učitelka a zpěvačka Monika Hejdová a její kolega Jan Placák. Nejedná se však o obyčejný edukativní program. Jde o chytlavou formu, ve které důležitou roli hrají videoklipy.
Sněmovní školský výbor ve středu projednával novelu školského zákona, jehož součástí je i návrh na slučování malých škol v rámci jedné obce. Debata se strhla v rozepři mezi koaličními podporovateli návrhu a poslankyní Janou Berkovcovou z hnutí ANO. Ta změně vytýkala hlavně to, že není jasné, jak slučování malých škol zajistí kvalitu výuky.
Ministerstvo školství zveřejnilo reformu výuky, vůči které se loni sešly kritické hlasy. Ředitel Základní školy Kraslice Jan Kuzebauch ale tvrdí, že se některé obavy nepotvrdily. Hrozí však, že se část učitelů "šprajcne" a pojede ve starém systému, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Policisté prověřují výhružný e-mail, jehož autor oznamuje stovkám škol v Česku, že jsou zaminované. Na síti X policie uvedla, že nemá konkrétní informace o tom, že by byl někdo ohrožen. Na objasnění případu se podílí mimo jiné Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě.
Většina škol se dostatečně nevěnuje výuce o financích, přestože je součástí vzdělávacích plánů, ukazují průzkumy. Podle učitele Davida Lopaura ze Základní školy Svatoplukova v Olomouci dětem často chybí povědomí o hodnotě peněz. "Jsou překvapené, kolik úsilí rodičů je za vydělanou stovkou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Učí děti jak zacházet s penězi nebo spořit. A také jak o úspory nepřijít.
Ředitelé škol jsou rozladění ze škrtů, které jim minulý týden přišly od ministerstva. Počítají se zrušením několika tisíc pracovních míst pro nepedagogy. Školám hrozí, že budou muset propouštět například uklízečky. O nepedagogických pracovnících nyní jedná vládní koalice, která by školám mohla umožnit doplatit je z odměn pro učitele.
Učitelka Martina Bednářová prohrála pracovněprávní spor se Základní školou Na Dlouhém lánu, která jí dala výpověď po jejím zpochybňování ruských válečných zločinů před žáky. Platnost výpovědi pravomocně potvrdil pražský městský soud. Češtinářka čelí kvůli svým výrokům o dění na Ukrajině rovněž obžalobě za popírání genocidia.
Ačkoli v Česku žije přibližně 80 tisíc lidí s epilepsií, jedno z nejčastějších neurologických onemocnění stále vyvolává předsudky. Ty se nevyhýbají ani dětem. Navzdory tomu, že podle odborníků většina žáků prochází úspěšnou léčbou, čelí nemocní na základních školách vyloučení z kolektivu i šikaně. Není výjimkou, že učitelé odmítají děti brát na výlety nebo podat nouzové léky.
Platy řady vysokoškolských učitelů jsou skandální. A pokud stát bere na hůl akademiky, nedivme se pak, že nedoceňuje učitelky a učitele na základních školách.
Syndromem vyhoření se v posledním roce cítila ohrožena asi čtvrtina učitelů základních škol. Zhruba třetina pedagogů byla někdy ze své práce vyčerpaná, přesto je ale většina (93 procent) se svým zaměstnáním spokojená. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu Mapa školy, který v minulém školním roce udělala společnost Scio. Průzkumu se zúčastnilo 2600 učitelů z 90 základních škol v Česku.
Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně - jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.
Zejména soukromé základní školy mívají ve zvyku zápis do prvních tříd spojit s přijímacím pohovorem, kde bodově hodnotí schopnosti dětí. Jenže takovéto kritérium přijetí považuje Česká školní inspekce za diskriminační. Tam, kde nemohla rozhodnout jiná kritéria, doporučila děti losovat. To se ale nelíbí dotčeným školám ani mnohým rodičům.
Tomáš Pírek (28) je učitelem češtiny, dějepisu a občanské výchovy na pražské Základní škole U Krčského lesa. Působí jako třídní v 8. B, která ho nominovala do letošního ročníku soutěže o nejoblíbenějšího českého učitele Zlatý Ámos. Pírek kromě hlavní ceny vyhrál i kategorii Dětský Ámos, v níž rozhoduje dětská porota.
Nová podoba "školních osnov", přesněji Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, přináší řadu změn. Ubude memorování, předměty se více zaměří na rozvoj logického myšlení. Informatika získá na významu na úkor třeba Newtonových zákonů ve fyzice. První stupeň ZŠ tak musí začít učit nejpozději od září 2023, druhý stupeň o rok později. Kdo je ale připraven, může začít už letos.
Apel expertů vládu nevyzývá k plošnému otevření škol ihned. Nabízí promyšlené konkrétní návrhy, jak zmírnit ničivé dopady uzávěry na duševní zdraví a životy nejohroženějších dětí.
Děti z prvních a druhých tříd se dnes po zhruba měsíci vrací do škol. "Jako máma jsem ráda, že už syn uvidí nějaké děti, ale popravdě nevím, jestli se rozhodlo na základě nějakých dat, jestli je to správné rozhodnutí. Tím si vůbec jistá nejsem," říká Hana Křepelková, jedna z maminek před Základní školou na Strossmayerově náměstí v Praze. Co si myslí jiní rodiče a ředitel školy? Najdete v galerii.
Školy v karanténě? Bude se to dít, malé přestávky budou ve třídě, děti nebudeme do společných prostor pouštět, roušky u nás ve škole budou. Vybavení na domácí výuku jsem učitelům na jaře kupoval sám, pomoc učitelům musí jít účelně, od zřizovatelů i donátorů, ale děti taky někdy neměly chuť se vzdělávat doma, říká Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ Klánovice.
Policisté zadrželi na floridské základní škole osmiletého chlapce, který měl udeřit učitelku do hrudi. Dva roky staré záběry teď zveřejnil právní zástupce matky, která se synem absolvovala devítiměsíční soudní proces. Soud nakonec žáka zprostil viny.
Poprvé od počátku koronavirové krize se v pondělí částečně zaplnily lavice na prvních stupních základních škol. Někde dorazila polovina žáků, jinde jen několik jednotlivců. Zástupci škol se ale shodují, že byli na dlouho očekávaný návrat dětí dobře připraveni a zvládli jej bez komplikací. Žáci jsou disciplinovaní a informovaní, pochvalují si ředitelé, které oslovil deník Aktuálně.cz.
Nejlepší české mozky vymýšlejí chytré karantény, vyvíjejí ochranné prostředky, sety na testování. Měly by vládě nabídnout chytré řešení i pro školy. Jak chytře chránit učitele, ale i rodiny žáků. Chytrou školu v době koronaviru.
Školní skupiny, v nichž by se od 25. května mohli učit žáci prvního stupně základních škol, nebudou fungovat jen dopoledne. Plynule se překlopí v něco jako školní družinu, řekl na středeční tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga. Ani tak ale nebudou slučovány děti z různých skupin. Pokud rodiče umístí dítě do školní skupiny, neměli by mít podle Plagy nadále nárok na ošetřovné.
Učitelé by v současnosti měli při on-line výuce místo známkování hodnotit děti slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. Při výuce by měly školy zohledňovat časové možnosti rodin. Učivo by se mělo zaměřit hlavně na nejdůležitější předměty a vyučující by se měli domluvit, jakou látku případně přesunou do příštího školního roku. Vyplývá to z doporučených postupů ministerstva školství.
