Sňatkového podvodníka, který z důvěřivých žen vylákal více než 3,6 milionu korun, stíhají děčínští policisté. Muž, který svým obětem nasliboval první poslední, aby je pak pod různými záminkami mohl obrat o peníze, pracoval jako učitel na pražské základní škole. Informovala o tom děčínská policejní mluvčí.
Prvňáky v základní škole ve Stochově na Kladensku přivítal první školní den prezident Miloš Zeman. Školákům rozdal památníky se svým podpisem a popřál jim, ať se brzy naučí číst. Ve škole dostal Zeman žákovskou knížku s hodnocením a od jednoho z žáků lentilky. Prvňáčky v Jihlavě přivítal i premiér Bohuslav Sobotka. Prvního září nastupuje poprvé do školy přibližně 115 500 prvňáků, je to zhruba o 1200 méně než v loňském roce.
Normy na potraviny pro vaření školních obědů jsou zastaralé, platí už přes 20 let. Obsahují například velké množství mléka, neřeší kvalitu potravin či pestrost stravy. Státní zdravotní ústav připravuje metodiku, která zohlední nové poznatky o výživě a mohla by spotřební koš nahradit.
Školáci z Dolní Dobrouče se rozhodli vyzkoumat, jestli je postoj Čechů k uprchlíkům a přistěhovalcům skutečně tak negativní, jak jim tvrdí média. Udělali si malý průzkum přímo ve svém městě. Zjistili, že u střední a starší generace panuje z uprchlíků velká obava. Jejich hlavním argumentem bylo: „Nevíme, jací lidé přijdou, jak se budou chovat. Stát se o ně bude starat, měl by se spíše starat o své občany a peníze dát například do zdravotnictví.“ Dobroučtí žáci ovládli kategorii základních škol v anketě Gratias Tibi, hodnotící snahu mládeže měnit k lepšímu své okolí.
Moderní dějiny se ve škole příliš nevyučují. Podle kantorů na to není čas, navíc je za zásadní považuje jen čtvrtina z nich. Dějepisáři přiznávají, že na rozsáhlejší diskuse, exkurze či besedy s pamětníky mnoho času nezbývá. Výuka pravěku a starověku by se tedy měla zestručnit a více se věnovat moderním dějinám. U mnoha učitelů ale dál panuje strach mluvit o nedávných československých dějinách a pokusit se je zhodnotit.
Z průzkumu společnosti Scio vyplynulo, že třetina studentů hlásících se na pedagogiku do budoucna vůbec učit nechce. Jejich "výpadek" mohou naopak nahradit studenti jiných oborů, kteří nevylučují, že by je učení bavilo. Na ty cílí projekt studentek Karlovy univerzity Sandry Feyglové a Jany Fryzelkové s názvem Výluka. Dává studentům možnost vyzkoušet si roli učitele na základní škole. Pak se můžou rozhodnout, zda si doplní vzdělání o pedagogické minimum.
Chemická jednotka české armády učila děti v Ústeckém kraji, jak funguje protichemický oblek, jak nosit chemickou masku nebo jak dát první pomoc. Jde o součást už téměř tři roky běžícího programu POKOS - Příprava občanů k obraně státu organizovaného ministerstvem obrany.
Ministryně školství Kateřina Valachová odmítla odložit zavedení nového systému, který má zajistit, aby se i do běžných tříd přijímaly děti například s lehkým mentálním postižením nebo autismem, jako je to běžné v mnoha evropských zemích. Argumentům kritiků, kteří poukazovali na to, že na změny nejsou školy připraveny, ale přece jen vyhověla. Platnost zákona nezměnila, v prováděcí vyhlášce však vymezila dvouleté přechodné období, kdy bude zákon teprve nabíhat. V praxi to znamená, že zákonný nárok na podpůrná opatření budou mít děti skutečně garantovaný až od září 2018.
Novela školského zákona přinesla integraci dětí s tělesným postižením a sociálně znevýhodněné do jednotných škol s ostatními žáky a zánik škol praktických. Platit začne od září. Z výzkumu agentury IPSOS vyplývá, že většina Čechů tento krok podporuje a považuje jej za správný.
Podívejte se, jak se prezentuje přes sto třicet převážně pražských středních škol v rámci akce Schola Pragensis. Její dvacátý ročník má jako každý rok pomoci žákům základních škol s výběrem jejich dalšího studia. Ti toho hojně využívají a jubilejní ročník tak letos navštíví podle organizátorů přibližně čtyřicet tisíc lidí. Akce končí v sobotu v 15:00 a vstup je zdarma.
Do Senátu přijely děti ze školských parlamentů, aby se zeptaly poslanců a senátorů, proč vstoupili do politiky. Řešily s nimi ale i uprchlíky nebo daně. Septimán Mirko po debatě došel k závěru, že to dětští politici mají těžší než dospělí. "Oni zastupují nějakou konkrétní skupinu. My máme tu nelehkou úlohu, že musíme najít kompromis úplně pro všechny," řekl.
Podle vládou schváleného návrhu se mají vrátit pravidla, která v Česku platila do konce roku 2013. Ta sice zakazují nastoupit do práce dříve, než člověk ukončí povinnou školní docházku, neomezují ale samotný termín sjednání smlouvy. Skončit má také pravidlo, podle něhož může pracovní smlouvu (dohodu) osoby mladší šestnácti let zrušit její zákonný zástupce.
Nový průzkum mezi rodiči předškoláků a žáků ukazuje, že třetina rodičů považuje současný školský systém za špatný a žádá změny.
Ministerstvo školství myšlenku podporuje. Školy by mohly dílny stavět za evropské peníze. Výuku praktických předmětů by přivítaly i firmy.
Digitální výuku si chválí i sedm desítek učitelů, kteří se zapojili do projektu Škola dotykem.
Jejich hlavním úkolem ale zřejmě bude nasměrovat žáky k nepopulárním technickým oborům.
Romské děti čelí v Česku dvojí nespravedlnosti - když neskončí v praktické škole, hrozí jim separace ve zvláštní třídě na běžné základce. Není to zlá vůle ředitelů, ale spíš lobby rodičů.
Naděje, že Rom získá práci, je až dvojnásobná v případě, že navštěvoval běžnou základní školu namísto praktické.
Jaroslav Hanák má radikální názory a tvrdí, že situace na trhu práce je natolik vážná, že na experimenty už není čas.
Zájem o technické vzdělání chce ministr podpořit i tím, že se tuzemské školství vrátí k dříve fungujícím věcem, například dílnám na základních školách.
