Tvrdí o sobě, že je antimilitarista, přesto v první den ruské invaze vstoupil do ukrajinské armády. Poté co padl do ruského zajetí, kremelská propaganda o něm tvrdila, že je nacista, terorista či britský špion a že spáchal válečné zločiny. Obránce lidských práv a novinář Maksym Butkevyč teď dostal Cenu Václava Havla za lidská práva 2025. Detaily svého zajetí popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zajatí ruští vojáci mají obvykle jen devět tříd základní školy. "Lze tvrdit, že velká část těch, kteří se účastní války, jsou lidé s nízkými příjmy a nízkým sociálním statusem,“ konstatuje novinář Dmytro Karpenko, který na svém YouTube kanálu přinesl rozhovory s bezmála patnácti sty ruskými válečnými zajatci.
Zpátky na Ukrajinu se po středeční výměně vězňů vrátil poslední z legendárních obránců Hadího ostrova. Třináct ukrajinských pohraničníků bránilo ostrov krátce po vypuknutí ruské invaze do jejich země. A tehdy také z úst obránců zazněla památná věta o ruské válečné lodi.
Čech Jakub Jurčaga, kterého zajali Ukrajinci a o jehož příběhu ve čtvrtek Aktuálně.cz informovalo, podle nových zjištění mohl lhát. Na YouTube tvrdí, že byl vždycky proti válce a že se na frontu dostal omylem. Přitom na sociálních sítích popíral masakr v Buči a ve zničeném Mariupolu se podle něj žije lépe. Kvůli svým postojům musel rovněž odejít ze Sokola. Redakce kontaktovala také jeho matku.
Ruský dobrovolnický sbor, který bojuje ve válce na straně Ukrajiny, ve středu zveřejnil video se zajatým vojákem, který tvrdí, že je Čech. Podle dostupných informací se zdá, že jde zřejmě o v Rusku dlouhodobě žijícího Jakuba Jurčagu. Ten tvrdí, že se do války dostal omylem a Rusové ho oklamali - měl totiž na frontě pracovat jako medik.
Ukrajinská armáda nedávno zajala dva vojáky s čínskými pasy bojující na straně Ruska. Jejich přítomnost na frontě vyvolává otázky o rozsahu mezinárodní účasti na válce a roli Číny v podpoře ruské agrese. Deník Ukrajinska pravda přinesl výpověď jednoho z nich. Muž si podle ní měl vstup do ruské armády zaplatit z vlastní kapsy.
Ukrajina se snaží přesvědčit severokorejské vojáky, aby se raději vzdali, než aby bojovali po boku s Rusy. Ukrajinské zpravodajské služby podle serveru Euronews rozesílají například za pomoci dronů letáky nebo natáčejí videa vyzývající vojáky k dezerci. Armáda napadené země o víkendu zároveň poprvé informovala o mrtvých a zraněných Severokorejcích.
Vojenská policie uzavřela vyšetřování čtyř příslušníků speciálních sil, po jejichž výslechu zemřel afghánský zajatec. Bezprostředně jim hrozí obžaloba, potvrdil Aktuálně.cz dozorový státní zástupce. Vojáci se zodpovídají ze čtyř trestných činů. Vyšetřování trvalo více než tři roky. Afghánec před svým zadržením zabil českého vojáka a dva zranil.
Gardistům z 12. brigády Azov se v létě podařilo osvobodit malou část Kreminského lesa na východě Ukrajiny. Většinou útočili rychle a prudce, jak jsou zvyklí. Jen jeden z týmů přiměl lstí ruské okupanty, aby se vzdali bez boje. Celé zajetí, které podle serveru Forbes připomínalo spíš frašku, si Ukrajinci nahrávali na kameru. Azov po celé akci zveřejnil video i s výpověďmi zajatců.
Nezávislý ruský deník The Moscow Times získal od Ukrajinců povolení mluvit s branci, které Kreml poslal bránit Kurskou oblast. Před několika týdny si ještě odbývali povinnou vojenskou službu, než je zajaly ukrajinské jednotky.
Německý zdravotník a bývalý voják Caspar Grosse hledal po odchodu z armády další dobrodružství, přidal se proto k elitní skupině zahraničních vojáků bojujících za Ukrajinu. Místo dobrodružství ale odešel od jednotky s důkazy o popravách válečných zajatců. Mezinárodní dohody to hodnotí jako válečný zločin.
Ve vězeňských táborech a vazebních věznicích Ruska a také na okupovaných územích Ukrajiny se nacházejí tisíce ukrajinských civilistů. Zadrželi je v takzvaných filtračních táborech, nebo přímo na ulicích kvůli tomu, že se údajně stavěli na odpor "speciální vojenské operaci", jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině.
Propuštěná ukrajinská válečná zajatkyně a armádní kuchařka Taťána El Diabová poskytla svědectví o místě, kde se odehrál jeden z nejkrvavějších ruských útoků. Loni na jaře ji okupanti zajali a odvezli do věznice nedaleko Doněcku, v níž loni v červenci výbuch zabil 53 ukrajinských zajatců. "Když vstoupíte do Olenivky, všechno se změní. Najednou nejste lidé a nejste hodni žít," říká.
Ruská státní agentura RIA Novosti zveřejnila informaci, že Kreml posílá na frontu bojovat Ukrajince, které jako vojáky zajal. Rusko tvrdí, že složili přísahu věrnosti. Pokud by to celé byla pravda, mohlo by jít i tak o porušení mezinárodních norem.
Ruská pravoslavná církev ve čtvrtek předala Maďarsku skupinu ukrajinských válečných zajatců, kteří pocházejí ze Zakarpatí. Informoval o tom portál RBK-Ukrajina s odvoláním na tiskovou zprávu ruské pravoslavné církve. O vydání těchto zajatců požádala Rusko maďarská strana.
Ukrajinci pustili ruským válečným zajatcům krátký dokumentární film zobrazující násilí vůči civilním obyvatelům i vojákům. Jeho velkou část natočili samotní okupanti, kteří je pak zveřejnili na sociálních sítích. Na snímku je vidět zabíjení civilistů včetně dětí. Video sdílené ukrajinským ombudsmanem ukazuje reakce vojáků při sledování filmu.
Obránce jihoukrajinského Mariupolu Mychajlo Djanov, kterého Rusové na konci září propustili, promluvil o nelidských podmínkách v ruském zajetí. Dozorci podle jeho slov ukrajinské zajatce týrali hladem a zacházeli s nimi jako se zvířaty. "V Olenivce jsme jedli krmné směsi bez soli. Ta byla totiž zakázána, abychom nezískali minerály," uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Front 18.
Mezi Ruskem a Ukrajinou proběhla doposud největší výměna zajatců od počátku invaze. Země si v minulém týdnu vyměnily 144 bojovníků. Mezi nimi bylo i 43 členů pluku Azov, které ruská strana označuje za nacisty a v minulosti jim hrozila popravou. "S postupem času bude k výměnám zajatců dál docházet. Obě strany to potřebují, aby doplnily stav svých armád," komentuje analytik Michal Lebduška.
Poslední zprávy o obráncích mariupolských oceláren Azovstal oběhly svět před měsícem, když padli do zajetí ruské armády. Od té doby o většině z nich nikdo neslyšel. Rusové údajně přes tisíc zajatců převezli na své území k vyšetřování, tuto informaci však nelze potvrdit. Ženy vojáků dělají maximum, aby své muže zachránily. Rusko viní z nedůstojného zacházení se zajatci.
Ukrajinská zdravotnice Julija Pajevská natáčela od prvního dne invaze na kameru připevněnou na těle válečné dění v obsazeném Mariupolu. Drsné záběry poté předala novinářům z agentury Associated Press, kteří paměťovou kartu propašovali za hranice Ukrajiny skrytou v dámském tamponu. Zdravotnici pak v polovině března ruské jednotky zajaly. Agentura nyní její válečné záběry zveřejnila.
Kyjev by se teď neměl vydávat cestou soudních procesů s ruskými vojáky, jen tím druhé straně nahrává, míní profesorka mezinárodního práva Mary Ellen O'Connellová. Rusko bude podle ní ukrajinské soudy vnímat jako pomstu a pravděpodobně se uchýlí ke svým vlastním procesům. "A to by mohlo být pro ukrajinské vojáky v ruských rukou nesmírně zničující," uvedla v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.
Podle plánů by vězení měli opustit všichni zajatci, kteří během pětiletého boje na východě Ukrajiny padli do zajetí. Podívejte se na fotografie z předávání vězňů.
Ukrajinské vládní síly a proruští separatisté z východu Ukrajiny dopoledne zahájili rozsáhlou výměnu vězňů mezi Kyjevem a proruskými separatisty v Donbasu. Odpoledne podle úřadu ukrajinského prezidenta výměna skončila, povstalci podle něj pustili 76 lidí. Druhé straně Kyjev předal 124 lidí.
