Ukrajinská zdravotnice Julija Pajevská natáčela od prvního dne invaze na kameru připevněnou na těle válečné dění v obsazeném Mariupolu. Drsné záběry poté předala novinářům z agentury Associated Press, kteří paměťovou kartu propašovali za hranice Ukrajiny skrytou v dámském tamponu. Zdravotnici pak v polovině března ruské jednotky zajaly. Agentura nyní její válečné záběry zveřejnila.
Kyjev by se teď neměl vydávat cestou soudních procesů s ruskými vojáky, jen tím druhé straně nahrává, míní profesorka mezinárodního práva Mary Ellen O'Connellová. Rusko bude podle ní ukrajinské soudy vnímat jako pomstu a pravděpodobně se uchýlí ke svým vlastním procesům. "A to by mohlo být pro ukrajinské vojáky v ruských rukou nesmírně zničující," uvedla v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.
Podle plánů by vězení měli opustit všichni zajatci, kteří během pětiletého boje na východě Ukrajiny padli do zajetí. Podívejte se na fotografie z předávání vězňů.
Ukrajinské vládní síly a proruští separatisté z východu Ukrajiny dopoledne zahájili rozsáhlou výměnu vězňů mezi Kyjevem a proruskými separatisty v Donbasu. Odpoledne podle úřadu ukrajinského prezidenta výměna skončila, povstalci podle něj pustili 76 lidí. Druhé straně Kyjev předal 124 lidí.
Jednání s Ruskem je vyčerpávající, zdlouhavé a nemá jistý výsledek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová, která má na starosti vyjednávání o výměně vězňů mezi Moskvou a Kyjevem. V září dovedla do úspěšného konce rozhovory o návratu Oleha Sencova a dalších vězňů včetně námořníků zadržených Rusy v Kerčském průlivu.
Před 80 lety, v noci z 24. na 25. března 1944, se skupina sedmi desítek letců pokusila uprchnout z německého zajateckého tábora Stalag Luft III. Většina z nich ale pocítila svobodu jen krátce. Připomeňte si dramatické přípravy na takzvaný velký útěk i jeho průběh v rozsáhlé fotogalerii.
Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.
Ukrajinská vláda se dohodla s proruskými separatisty z východoukrajinského Donbasu na výměně válečných zajatců. Na jednání v Minsku to potvrdili zástupci mírové kontaktní skupiny, napsala agentura TASS. První fáze výměny by se měla uskutečnit do novoročních a vánočních svátků. Podle agentury AP by si strany mohly vyměnit více než 400 lidí. Jednalo by se tak o první rozsáhlou výměnu zajatců v rámci konfliktu, který v zemi propukl v roce 2014. O doposud zablokovaných jednáních o výměně zajatců debatoval v polovině listopadu s představiteli separatistických regionů, kteří v Doněcké a Luhanské oblasti řídí "lidové republiky", ruský prezident Vladimir Putin.
Bývalá vězeňkyně v Rusku a nyní politička Nadija Savčenková v Praze představila vlastní hnutí Runa. To si založila poté, co odešla z poslanecké frakce bývalé premiérky Julije Tymošenkové. Savčenkové na Ukrajině klesla popularita kvůli ochotě jednat se separatisty o propuštění zajatců z konfliktu na Donbasu. Otázku zbývajících ukrajinských vězňů v Rusku a na separatistických územích si vzala za hlavní úkol poté, co se sama dostala na svobodu v květnu 2016.
Druhý článek (právo na život) a pátý článek (právo na svobodu a osobní bezpečnost) Evropské úmluvy o lidských právech by se neměly vztahovat na britské jednotky, které slouží v oblastech válečných konfliktů. Požaduje to britská premiérka Theresa Mayová, jež chce chránit vojáky před soudními žalobami a ušetřit peníze daňových poplatníků.
Nadija Savčenková opět drží hladovku. Ukrajinská pilotka a nyní poslankyně bojuje za propuštění vězňů, kteří jsou v zajetí separatistů. V Kyjevě obvinila celý svět z lhostejnosti vůči dění na Donbasu. A připomněla, že hladovka byla jedním z nástrojů, které urychlily její propuštění z ruského vězení. "Vyjděte protestovat před prezidentský úřad a požadujete vysvětlení a setkání s prezidentem Ukrajiny, garantem ústavy, lidských práv a vrchním velitelem ozbrojených sil, který posílá na smrt ne své, ale vaše děti," vyzvala rodiče zajatých vojáků. Savčenková byla koncem května propuštěna z ruského vězení, kde si měla odpykat 22 roků za vraždu novinářů. Ona jakoukoliv vinu od počátku odmítala.
Povstalci v Jižním Súdánu propustili 13 pracovníků OSN, které unesli před týdnem. Informovala o tom OSN. Asi sto rebelů, kteří bojují již více než dva roky s vládními silami, uneslo minulý týden celkem 31 členů mírové mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS). Zatímco 18 bangladéšských příslušníků "modrých přileb" nedlouho poté propustili, zbývající pracovníky jihosúdánské národnosti drželi až do neděle. Incident se stal severně od města Malakal na březích Nilu. Pracovníci OSN byli na říčním člunu, který vezl palivo pro jejich misi. Povstalci ukradli 55 000 litrů paliva, komunikační vybavení, nafukovací člun a sedm zbraní. V Jižním Súdánu působí asi 12 500 příslušníků mírových jednotek.
Český spisovatel a autor povídek, sci-fi románů či televizních her. První náměty čerpal z vojenského zajetí za první světové války. V roce 1957 obdržel titul zasloužilého umělce. Zemřel roku 1972.
Kromě toho Nigerijci informovali, že se jim podařilo zničit několik táborů extremistů.
Zmocněnkyně OSN říká, že islamisté zachází s ženami "jako s dobytkem". Musejí se svlékat donaha.
Bití, psychický teror a neustálý strach - tak líčí španělský novinář Javier Espinosa každodenní krutost svého šestiměsíčního zajetí extremisty Islámského státu (IS).
Radikálové projíždějí se zajatci v klecích křičícím davem. U každé klece stojí zamaskovaní bojovníci IS se zbraněmi a vlajkami extremistického hnutí.
Jordánský pilot padl do zajetí radikálů poté, co se jeho letoun zřítil nedaleko města Rakka, bašty Islámského státu. Otec pilota je vyzval, aby s ním zacházeli jako se svým hostem.
