Aktualizováno: Násilí, rabování, hořící budovy. Ve Francii to vře, Macron slíbil tvrdě zakročit
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Ve Francii v sobotu protestovaly stovky tisíc lidí proti vysokým životním nákladům.
- Protesty se zvrhly ve střety s policií, rabování či útoky na úřady. Policie zadržela přes dva tisíce lidí.
- Prezident slíbil potrestání viníků nepokojů, chce ale jednat se studentskými organizacemi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se účastnili v sobotu střetů v ulicích. Za škody zaplatí a budou pykat, řekl v televizním projevu. Za střety podle něj mohou členové krajně levicových skupin, ke kterým se přidali delikventi. Macron také oznámil jednání s organizacemi studentů, kteří protestovali v posledních týdnech, a cestu do Perského zálivu, aby zajistil dodávky paliva. Na konci proslovu vyzval ke klidu, jednotě a respektu.
Sobotní události jsou podle Macrona mimořádně vážné. Dal najevo, že ho střety v ulicích, útoky na veřejné budovy a radnice či rabování pobouřily. „Co mají v hlavě? Jak toto mohou Francouzi udělat Francii?“ řekl prezident.
Vyzval k potrestání pachatelů. „Ti, kdo ničili, musí pykat, ti kteří rabovali, musí uhradit škodu,“ řekl v předtočeném projevu. Dodal však, že nelze zaměňovat lidi, kteří pokojně demonstrovali, s těmi, kteří páchali násilí. „Chci být velmi jasný - vůči vandalům a těm, kdo páchali násilí, budeme neústupní,“ uvedl.
Prezident oznámil, že vláda v pondělí začne jednat o tom, jak pomoci lidem, jejichž majetek byl v sobotu poškozen. Vyjádřil podporu starostům, policistům, a také řemeslníkům či majitelům obchodů. Macron vyzval politické strany a další organizace, aby jasně odsoudily násilí. Dodal, že prefekti ve spolupráci se starosty budou moci v některých případech zakázat demonstrace. Macron také oznámil, že vláda zahájí širší jednání se studentskými organizacemi.
„Naslouchání a dialog neznamenají slabost ani beztrestnost,“ uvedl Macron. Poukázal, že Francie se nachází šest měsíců před prezidentskými volbami. „Všichni ti, kteří vám dnes vysvětlují, jak moc naléhavé je vyrazit do ulic, demonstrovat a dělat nepořádek, nemají jiného cíle než ohrozit republiku a ukrást debatu,“ řekl Macron
Přes dva tisíce zadržených
Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích přes 2300 lidí, oznámil ministr vnitra Laurent Nuňez. Tisícovka policistů a hasičů byla zraněna. V zemi protestovaly stovky tisíc lidí proti vysokým životním nákladům, na některých místech se odehrály střety s policií, rabování či útoky na radnice.
„Demonstrace je základním právem. Vyvolávání nepokojů prostřednictvím násilí a koordinovaných akcí nikoliv,“ uvedl ministr vnitra Nuňez, který z násilností obvinil mimo jiné přívržence krajní levice. Ti podle něj napadali veřejné budovy a bezpečnostní složky. „Následně se k nim přidali delikventi, kteří drancovali a demolovali obchody v několika francouzských městech: Paříži, Marseille, Lyonu, Bordeaux, Rennes, Štrasburku, Grenoblu, Nice, Limoges a dalších,“ uvedl ministr.
Zhruba tisícovka lidí se v neděli shromáždila na pařížském náměstí Republiky, kde začínal sobotní pochod, a několik stovek lidí pak v Rennes, napsala média. Obě shromáždění se obešla bez většího zásahu policie.
K shromážděním proti vážným útokům na demokratické instituce vyzvalo sdružení francouzských starostů. Shromáždění se mají konat od pondělního poledne před radnici. V Lille, Marseille či Limoges zamaskovaní lidé v sobotu vnikli právě do radničních objektů.
Zapálení historické radnice
V samotné metropoli bylo v souvislosti se sobotními demonstracemi zatčeno rekordních 855 lidí, oznámila podle médií policie. Zadržených dál v Paříži zůstává 517 lidí, z nichž 346 je dospělých a 171 nezletilých, uvedla prokuratura, podle níž se tato bilance ještě může měnit. Policie tyto lidi zadržuje mimo jiné pro podezření z přechovávání kradeného zboží, přípravy násilných činů nebo vandalismu.
Policie mezitím podle France 24 informovala o smrti jednoho z účastníků demonstrací, tato smrt podle ní nesouvisela se zásahem bezpečnostních složek ani střety, které se odehrály na okraji rozsáhlých protestů v metropoli. RTL píše, že podle jejích informací dotyčný podlehl náhlé srdeční a dechové zástavě. Ohledně počtu zraněných demonstrantů zatím nejsou k dispozici žádné odhady, napsala dnes France 24 a připomněla, že sedmnáctiletému mladíkovi ve městě Saint-Etienne utrhl ruku policejní omračující granát.
Při protestech bylo poničeno kolem 1500 obchodů, mnohé z nich byly vypleněny, řekl podle agentury AFP předseda sdružení zastupující tento sektor. Škody, které tyto podniky utrpěly, se podle Alexandra Bomparda z Federace maloobchodu a obchodu vyšplhají do výše několika set milionů eur. Premiér Sébastien Lecornu podle France 24 svolal na večer meziresortní krizovou schůzku, která se má zaměřit na hospodářské dopady vandalství.
Požár, který zpustošil historické sídlo radnice v Limoges na jihozápadě země, se podařilo dostat pod kontrolu, oznámily ráno podle AFP místní úřady. „Požár byl založen úmyslně,“ prohlásil místní prefekt Maurice Barate. Už dříve řekl, že budova z 19. století je z velké části ztracena, protože se zřítila část střechy. Podle záběrů z místa se zřítila i radniční věž. Barate uvedl, že požár je výsledkem „úmyslného činu vandalů“.
Při střetech se maskovaní lidé dostali i do budov radnic v Marseille, Lille či Angers, kde ale způsobili menší škody. Vnikli také do sídel prefektů v Lille, Marseille, Štrasburku a Bordeaux. V tomto městě bylo také vypleněno až 100 obchodů, zatímco v Lille policie zabránila padesátce lidí v rozbití výlohy obchodu s luxusním zbožím Lacoste.
Policie se střetla s demonstranty v Paříži, ale také například v Lyonu, Bordeaux, Lille či Marseille a použila slzný plyn a vodní děla. V Paříži či Marseille média informovala o rabování luxusních butiků i supermarketů a útocích na sídla úřadů. V Lyonu hořelo sídlo místní turistické centrály. Vláda výtržnosti přičetla osobám z řad krajní levice.
Francie zažila v posledních týdnech demonstrace středoškolských studentů, kteří kritizují špatné podmínky panující ve školách. V zemi je situace napjatá i kvůli růstu inflace, za který může také zdražení pohonných hmot v důsledku války USA proti Íránu. Vláda připravuje rozpočet na příští rok a chtěla by dosáhnout snížení deficitu. K tomu ji tlačí mimo jiné nárůst výnosů francouzských státních dluhopisů v posledních týdnech. Pokles deficitu se však zřejmě neobejde bez škrtů některých výdajů či zvýšení daní.
Nezvládnutá imigrace, tvrdí Trump
Americký prezident Donald Trump i jeho viceprezident J. D. Vance připisují sobotní střety v ulicích francouzských městech migraci. Trump v příspěvku na své síti Truth Social pak vyzval k uzavření hranic.
„Francie hoří! Imigrace lidí ze zcela odlišného světa, lidí s nenávistí ve svých srdcích, rozbila tuto kdysi skvělou zemi,“ napsal Trump na sociální síti. Vyzval k uzavření hranic, „než bude příliš pozdě“. Podobně se Trump vyjádřil i k dřívějším protestům studentů na francouzských středních školách.
„Západní liberálové ve jménu rozmanitosti a soucitu importovali do Francie i dalších zemí třetí svět. Zanedbali přitom zásadní otázky asimilace a vzájemné slučitelnosti,“ uvedl Vance na síti X v komentáři k videu, které zachycuje hořící radnici ve francouzském Limoges. „Byli varováni, že to takhle dopadne, ale nedbali na to,“ dodal s tím, že se modlí, aby Francie, „krásná země s úžasnými lidmi, učinila tomuto šílenství přítrž, než shoří další památky“.
V době, kdy do voleb do amerického Kongresu zbývají necelé dva týdny, republikánský politik dále napsal, že podobná budoucnost by mohla čekat i Spojené státy, pokud by demokraté získali kontrolu nad Kongresem. „Doufám, že to Američané sledují,“ uvedl.
Ve Spojených státech uplatňuje Trumpova administrativa vůči migrantům tvrdou politiku a často se chlubí hromadnými deportacemi. Prezident i viceprezident v minulosti také opakovaně kritizovali Evropu za její údajně příliš benevolentní azylovou a migrační politiku.
