Nákaza z Atén se šíří evropskou periferií, věřitelé požadují vyšší úroky

řecký ministr financí Yanis Varoufakis

řecký ministr financí Yanis Varoufakis Zdroj: ctk/AP

Jaroslav Bukovský
Obavy investorů o osud Řecka se začínají přelévat dále do eurozóny. Věřitelé požadují za své peníze vyšší úrok nejen v případě vlády v Aténách, ale už i v dalších zemích takzvané evropské periferie. Závan řecké krize tak dorazil na půdu Itálie, Portugalska či Španělska. Beze stopy nezůstalo řecké drama ani v jádru Evropy. Desetileté půjčky podražily i ve Francii či Rakousku.

„Investoři se bojí řecké nákazy a vyprodávají dluhopisy ostatních zemí, které mají slabé státní finance, či čerpají zahraniční pomoc výměnou za úsporná opatření,“ uvádí Tomáš Holinka z Moody’s Analytics. Důvodem jsou podle expertů i obavy z politické radikalizace dalších zemí eurozóny. „Trh více vnímá riziko, že podobný vývoj jako v Řecku ve smyslu posílení antievropských stran může nastat i v podstatnějších zemích, jako je například Itálie,“ uvádí Martin Lobotka z Consequ.

Náklady na financování zemí eurozóny přitom v předvečer řeckých voleb srazil na nové dno program kvantitativního uvolňování, který Evropská centrální banka (ECB) oznámila v minulém týdnu. Během týdne se však situace začala obracet, když investoři začali prodávat dluhopisy zemí, které byly před několika lety nejvíce zasaženy tehdejší dluhovou krizí.

Fitch zdvihl varovný prst
Řecku hrozí další snížení ratingu. Poté, co agentura Standard & Poor’s tento týden jako první ohodnotila zemi ve spekulativním pásmu „junk“, varuje před zhoršením ratingu i Fitch.
Experti dávají Řecku čas do poloviny května. Pokud Atény do té doby nedosáhnou pokroku v jednáních s věřiteli, je Fitch připraven snížit rating země z dosavadního stupně B. Agentura má pro hodnocení Řecka aktuálně negativní výhled, stejně jako třetí z hlavních světových ratingových agentur, Moody’s. Obě ale prozatím drží hodnocení země v důvěryhodnějším, investičním pásmu.

Jiskra nákazy přeskočila zejména v případě vládních dluhopisů s kratší dobou splatnosti. Úrok požadovaný investory za tříletou půjčku římské vládě tak vzrostl takřka o pět procent, desetiletá půjčka se pak Itálii během pouhého dne prodražila o dvě procenta. Obdobně se zhoršil přístup k penězům i lisabonské vládě, o procento více dá za desetiletou půjčku ale i Rakousko, dokonce o tři procenta se pak prodražila půjčka na tutéž dobu i Francii.

„Dluhová krize tak, jak ji známe z roku 2010–11, ale nehrozí. Je to dáno mnohem větší škálou nástrojů, které nyní eurozóna k boji s nervózními dluhopisovými trhy může použít,“ dodává Lobotka. Nový pohled na evropská rizika naopak jiným unijním zemím nahrává. Dále tak klesly výnosy dluhopisů vydaných německou či britskou vládou.

Články z jiných titulů