Ve Finském zálivu se hromadí podezřelé lodě. Příčinou může být černomořské peklo
- Rusko hledá náhradní trasy pro export.
Hustá doprava v Baltu, rušení GPS a špatný stav lodí jsou rizikovou kombinací.
Kreml vnímá Kaliningrad jako svou slabinu a může špatně číst situaci.
Pozorovatelé námořní dopravy hlásí znepokojivý jev. Ve Finském zálivu se na několika místech nahromadily lodě směřující do ruských přístavů. Důvody nejsou jasné a část těchto plavidel má pochybné pozadí. Analytici míní, že nejpravděpodobnější příčina zácpy v Baltu leží v Černém moři. Tyto vody jsou nyní pro dopravu nejvíce nebezpečné od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Boje tak ohrožují globální obchod s obilím a mohou vést ke zdražení potravin.
Námořní weby v uplynulých dnech upozornily na to, že na přelomu září a října vězelo ve Finském zálivu na 150 tankerů a kontejnerových lodí mířících do ruských přístavů Usť-Luga, Primorsk nebo Petrohrad. Plavidla se shromáždila do několika skupin. Fronta ve střední části zálivu se táhla až desítky kilometrů, další formace se vytvořily nedaleko přístavů a ropných terminálů.
Shluky v zálivu přetrvávají doteď. Čekací doba na odbavení lodí v ruských přístavech nyní dosahuje i pěti dní. „V tuto chvíli můžeme říct, že je tu více lodí, než je obvyklé,“ potvrdil finskému médiu Helsingin Sanomat (HS) Sami Järvenpää z finské pobřežní stráže. Dodal však, že jejich počet kolísá. Nelze podle něj vyloučit, že se situace v příštích týdnech postupně vyřeší.
Snaha o odklon od Černého moře
Nejpravděpodobnější příčinou kongesce v baltské tepně je dramatická situace v Černém moři a odklon dopravy na sever. Od léta totiž ve vodách poblíž Krymu výrazně narostly útoky na komerční plavidla. Moskva se jimi snaží zastavit ukrajinský obilný export a zasadit zemi velkou hospodářskou ránu. Kyjev zase systematicky útočí na lodě ruské stínové flotily.
Podle některých zdrojů došlo od července do konce září k více než dvěma stovkám útoků na lodě. Ukrajina a Rusko dohromady tvoří zhruba čtvrtinu světového pšeničného vývozu. Množí se tak obavy, že neklid v Černém moři přispěje ke škodám, které na globální úrodě páchá meteorologický jev El Niño.
Agentura Reuters nedávno informovala o tom, že ruské společnosti upravují terminály pro hnojiva, uhlí a další náklad v přístavech v Baltském a Arktickém moři, včetně Usť-Lugy a Murmansku, tak aby mohly odbavovat obilí. „Všichni chtějí do Baltu,“ citoval zdroj, který má informace z ruského ministerstva dopravy.
Finská pobřežní stráž ale podotýká, že vysvětlení přetlaku v Baltu přesměrováním dopravy z Černého moře nemusí být dostatečné. „Může to být jeden důvod, ale může za tím být mnoho dalších příčin,“ míní Järvenpää.
Přetížený Balt a riziko nehody
Finské úřady situaci v zálivu bedlivě monitorují. Část uvízlých lodí podle HS figuruje na ukrajinském seznamu plavidel podezřelých z pašování zbraní, uloupeného ukrajinského zboží nebo porušování západních sankcí. Finský web podotkl, že hromadění plavidel v rušné námořní oblasti je nebezpečné, jelikož chaos může vést k nehodám.
Už delší dobu panují obavy z možné vážné ropné havárie v Baltském moři, jelikož tankery ruské stínové flotily jsou často ve špatném stavu. Posádky navíc mnohdy odmítají pomoc zkušených dánských lodivodů v nebezpečných úžinách. Nárůst přítomnosti tankerů ještě zvyšuje rizika.
Finsko navíc tento rok varovalo, že navigaci především velkých lodí nepříznivě ovlivňuje stále rozšířenější rušení GPS v baltských vodách. Helsinky věří, že tyto potíže způsobuje Rusko ve snaze ztížit ukrajinské útoky na ruské přístavy v Baltu. Majitelé lodí musí být připraveni na užití radarů a papírových map.
Celkově se situace v Baltském moři stále více dramatizuje a každý neobvyklý pohyb přispívá k nervozitě. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že Moskva je připravená využít všechny druhy zbraní k obraně Kaliningradu. Kreml vnímá svou exklávu na území NATO jako vážnou slabinu, kterou by mohla vojenská aliance využít.
Hrozba v podobě chybného odhadu situace
Západní vojenské zdroje sdělily agentuře Reuters, že v srpnu se desítky letadel členských států NATO zapojily do neohlášené operace ve vzdušném prostoru kolem Kaliningradu, která demonstrovala schopnost narušit rádiové spojení exklávy a schopnosti její protivzdušné obrany v případě konfliktu s Ruskem.
Někteří odborníci míní, že se v Rusku ke slovu patrně stále více dostávají zastánci tvrdé linie. Volají po tvrdší reakci na pomoc Západu Ukrajině, zabavování lodí, manévrech u Kaliningradu a zároveň nejspíš zveličují hrozby. „Očekávají další kroky, včetně blokády Baltského moře. To je z pohledu Evropy situace těsně pod prahem války, ale pro ně by to znamenalo otevřenou válku. Vidím zde riziko vzájemného chybného odhadu situace,“ konstatoval podle Reuters jaderný analytik Nikolaj Sokov, jenž působí ve Vídni.
Také britský generál Gwyn Jenkins se obává, že Rusko „učiní něco hloupého“ v oblasti Baltu. „Pokud mám obavy týkající se Ruska, tak jde o to, že je nepovažuji za moc profesionální. Myslím si, že jejich schopnost přepočítávat se je obrovská. Když to vidím v Baltu, v Severním moři, kolem britských ostrovů a jinde, neprofesionální chování má potenciál eskalovat určité scénáře,“ citovala ho litevská televize LRT během návštěvy Pobaltí.
