Zemřel americký černošský pastor Jesse Jackson, blízký spojenec Martina Luthera Kinga

Ve věku 84 let v úterý zemřel americký černošský baptistický pastor a bojovník za občanská práva Jesse Jackson. Byl blízkým spojencem bojovníka za práva černochů Martina Luthera Kinga. V 80. letech se dvakrát neúspěšně ucházel o kandidaturu na prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu a za vlády prezidenta Billa Clintona působil jako zvláštní vyslanec pro Afriku.

"Jeho neochvějná víra ve spravedlnost, rovnost a lásku pozvedla miliony lidí, a my vás žádáme, abyste uctili jeho památku tím, že budete pokračovat v boji za hodnoty, které vyznával," uvedla v prohlášení Jacksonova rodina. Příčinu úmrtí nesdělila, uvedla ale, že zemřel pokojně v kruhu svých nejbližších.

Jackson se narodil 8. října 1941 v Greenville v Jižní Karolíně. Studoval na Illinoiské univerzitě a pak i v Chicagském teologickém semináři. Proslavil se během éry boje za občanská práva, když se účastnil demonstrací po boku kazatele Martina Luthera Kinga.

Když byl Luther King v roce 1968 zavražděn, byl Jackson považován za jednoho z jeho hlavních pokračovatelů. Založil dvě hnutí na ochranu lidských práv.

Prezident Trump Jacksona označil za dobrého, chytrého člověka, který měl rád lidi a dodal, že jej poznal dávno před tím, než se stal prezidentem. "Navzdory tomu, že mě darebáci a šílenci z radikální levice, všichni demokraté, neustále nepravdivě označují za rasistu, vždy mi bylo potěšením pomáhat Jessemu na jeho cestě," uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social s tím, že Jacksonovi poskytl kancelářské prostory ve svém mrakodrapu v New Yorku.

Každým rokem se 19. ledna v Americe oslavuje práce Martina Luthera Kinga a významné osobnosti, včetně amerických prezidentů, se účastní oslav. Prezident Trump se však letošních oslav neúčastnil. Organizace pro občanská práva ho kritizovaly a on teprve poté zveřejnil pochvalnou proklamaci o Kingovi, namísto své účasti na oslavách. Předešlý americký prezident, Joe Biden, naopak v roce 2025 strávil poslední den svého prezidentského mandátu na oslavách Kinga.

O kandidaturu na prezidenta se ucházel v demokratických prezidentských primárkách v letech 1984 a 1988. "Jackson má vliv už jen tím, že je černoch a že donutil ostatní kandidáty zvážit jeho zcela reálný potenciál získat hlasy černochů, které potřebují," napsal o Jacksonovi v roce 1984 deník The New York Times.

Jeho kampaň ten rok rozezlila některé demokraty, kteří jeho myšlenky vnímali jako příliš levicové a obávali se, že by mohly stranu poškodit v konečné volbě prezidenta. Jackson v primárkách v roce 1984 skončil na třetím místě a o čtyři roky později se umístil jako druhý.

Jackson, narozený ve Spojených státech v éře rasové segregace, byl svědkem řady klíčových momentů v boji za rasovou rovnost. Byl u toho, když byl King v Memphisu zavražděn a podle agentury AP uváděl, že King zemřel v jeho náručí.

V roce 2008 se Jackson v Chicagu zúčastnil oslav vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách, projevu prvního zvoleného černošského prezidenta přihlížel se slzami v očích. V roce 2021 stál po boku rodiny George Floyda, když soud vynesl historický verdikt odsuzující bělošského policistu Dereka Chauvina za vraždu tohoto Afroameričana.

Jackson si několikrát vysloužil ostruhy při složitých vyjednávacích misích po celém světě. K nejznámějším patří jeho neoficiální operace v květnu 1999 v Jugoslávii, kdy dosáhl propuštění tří zadržovaných amerických vojáků, pro které si osobně dojel do Bělehradu.

V roce 1999 se kromě svého diplomatického úspěchu v Bělehradě účastnil vyjednávací mise v Sieře Leone, která vedla k podpisu dohody o příměří mezi vládou a povstalci z Jednotné revoluční fronty (RUF). Vyjednával také například s bývalým syrským prezidentem Háfizem Asadem, iráckým diktátorem Saddámem Husajnem či kubánským vládcem Fidelem Castrem. V roce 1984 dosáhl osvobození amerického pilota Roberta Goodmana, který byl zadržován v Sýrii po sestřelení nad sousedním Libanonem.