


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali více než 15,8 milionu hřiven (přibližně 7,7 milionu Kč), uvedl v úterý server RBK-Ukrajina s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu. Prezidentský plat podle dokumentu činil 336 tisíc hřiven čili 28 tisíc měsíčně (asi 13 660 Kč).

Jeho základní příjem je velmi nízký - nižší i třeba než například příjem uklízeček v Česku, kdy se příjmy v této profesi zpravidla pohybují mezi 20 a 30 tisíci korunami hrubého.
Celkový výdělek zahrnoval příjem z vyplacených státních dluhopisů ve výši téměř 8,4 milionu hřiven. Kromě výplaty spočívaly příjmy prezidentovy rodiny v úrocích z úspor na bankovních kontech a z příjmu z pronájmu vlastních nemovitostí, dodal portál.
Předloni Zelenskyj a jeho rodina vydělali 15,286 milionu hřiven, což podle tehdejšího kurzu představovalo asi 8,5 milionu Kč, včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.
Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou, který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
Protikorupční aktivisté či opoziční zákonodárci tvrdili, že zákon by mařil hlavní účel majetkových přiznání, kterým je vyvození odpovědnosti veřejných činitelů. Veřejnou petici, která vyzývala Zelenského k vetování zákona a otevření rejstříku majetkových přiznání veřejnosti, během několika dní podepsaly desítky tisíc lidí.
A Mezinárodní měnový fond (MMF) označil návrat povinných majetkových přiznání – pozastavených po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 – za jedno z kritérií pro vyplacení části balíčku finanční pomoci válkou zmítané zemi. Boj proti úplatkářství rovněž patří k podmínkám pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.



K útoku na Ruský dům v Praze 6 zápalnými lahvemi se sám přihlásil cizinec. Policie ho v pondělí zadržela a na síti X zveřejnila video z jeho zatčení. Tvrdí, že akci plánoval a připravoval od léta 2025.



Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval v úterý deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich bylo důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala.



Vláda Andreje Babiše (ANO) se chystá zasáhnout do cen benzinu a nafty. Připravuje zastropování marží distributorů a ve hře je i snížení spotřební daně. Rozhodnout se má v nejbližších dnech. Boris Tomčiak, odborník na finanční trhy a spolumajitel investičního portálu Finlord, v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje, co by to znamenalo.



Guvernér státu Florida Ron DeSantis v pondělí podepsal zákon o přejmenování letiště v Palm Beach po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Návrh zákona o změně názvu v únoru schválili floridští zákonodárci. Trump v pondělí rovněž představil vizualizaci mrakodrapu v Miami, který má být sídlem jeho prezidentské knihovny. Píší o tom tiskové agentury.



Na jihu Čech vznikla petice za zachování dechové a lidové hudby na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Petici zahájila jihočeská hasičská dechovka Božejáci a přidávají se další kapely.