


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí po nedávném korupčním skandálu citelnému poklesu podpory. Debatu o budoucnosti země i samotné hlavě státu ještě více rozvířil americký prezident Donald Trump, který opakovaně prohlašuje, že na Ukrajině nastal čas uspořádat volby. Zelenskyj je pro - hned jak to dovolí ukrajinské zákony a spojenci včetně USA zaručí bezpečnost v průběhu hlasování.

"Je to důležitá doba pro uspořádání voleb. Myslím si, že ukrajinský lid by měl mít tuto volbu," řekl Trump pro server Politico s tím, že neví, kdo by v případném hlasování zvítězil. "Už dlouho neměli volby. Mluví se o demokracii, ale dojde to do bodu, kdy už to demokracie není," dodal. Zároveň nevyloučil scénář, že by prezident Zelenskyj svůj mandát obhájil.
Zelenskyj na Trumpova slova reagoval odmítnutím obvinění, že pokračuje ve válce proto, aby se udržel u moci. Toto tvrzení přitom minulý týden zopakoval i syn amerického prezidenta Donald Trump Jr.
Ukrajinský prezident zdůraznil, že volby nejsou vyloučené, pokud budou splněny dvě základní podmínky: bezpečnost občanů a právní rámec, který zajistí legitimitu výsledků. Podle ukrajinské ústavy jsou však další volby možné až po skončení stanného práva, vyhlášeného na začátku totální ruské invaze v roce 2022.
"Jsem připraven na volby. Navíc požádám USA a evropské partnery, aby pomohli se zajištěním bezpečnosti. Pak bude Ukrajina během 60 až 90 dnů připravena volby uspořádat," uvedl Zelenskyj v úterý a vyzval poslance k přípravě novely volebního zákona.
Podle úterního průzkumu agentury Info Sapiens však Zelenskému klesá mezi Ukrajinci podpora. Současného prezidenta by nyní volilo pouze 20,3 procenta respondentů. Průzkum proběhl mezi 13. a 28. listopadem, tedy krátce poté, co zemí otřásl rozsáhlý korupční skandál, do něhož byli zapleteni Zelenského spojenci i někteří vládní úředníci.
Deník Kyiv Independent připomíná, že ještě v říjnu měl prezident podporu 24,3 procenta voličů. Navzdory poklesu však zůstává nejpopulárnějším kandidátem v zemi.
Těsně za ním se s 19,1 procenta dotahuje velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Ten stál v čele armády až do února 2024, kdy ho nahradil Oleksandr Syrskij. Jeho odvolání tehdy vyvolalo vlnu kritiky a spekulací, že důvodem mohl být Zalužného rostoucí vliv a popularita.
Se značným odstupem se v průzkumu na třetím místě umístil šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov, kterého by podpořilo 5,1 procenta voličů. Budanov se do čela rozvědky postavil v roce 2020, kdy mu bylo pouhých 34 let. Dříve se účasnil i speciálních operací během války na Donbase a přežil také několik pokusů o atentát.

Přestože oba patří mezi nejpopulárnější osobnosti současné Ukrajiny, ani Zalužnyj, ani Budanov zatím nepředstavili žádné konkrétní plány pro vstup do politiky. Německý deník Bild však v srpnu informoval o tom, že Zalužného příprava na volební kampaň je již v plném proudu.



Blízký východ, Kuba, periferie Prahy, Pyreneje i meziválečná Evropa. Do těchto končin nás zavádějí finalisté 8. ročníku soutěže o nejlepší cestopis roku 2025. Jeden z pěti nominovaných získá cenu udělovanou na počest legendární cestovatelské dvojice Hanzelky a Zikmunda.



Ještě před pár lety jsme extrémní počasí vnímali jako výjimku. Dnes se stává součástí reality. Silné bouřky, přívalové deště, nárazový vítr nebo naopak dlouhá období sucha zasahují Česko čím dál častěji – a jejich dopady jsou viditelné i na majetku domácností.



Za kolik plug-in hybridy skutečně jezdí? Výzkum analyzoval údaje o spotřebě téměř 1,4 milionu plug-in hybridů prodaných v Evropě mezi lety 2021 a 2023. Výsledky jsou pro auta, která často slibují spotřebu kolem jednoho litru, nelichotivé: jejich průměrná reálná spotřeba totiž dosahuje téměř šesti litrů. A u některých značek to dokonce vypadá, jako by majitelé ani nevybalili dobíjecí kabel.



Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem se rychle proměnila v jeden z technologicky nejkomplexnějších střetů v moderní historii. Zatímco Írán zahlcuje protivzdušnou obranu obrovským množstvím levných zbraní, Západ spoléhá na přesné a technologicky vyspělé systémy. Aktuálně.cz přináší přehled klíčových zbraní, které dnes formují podobu blízkovýchodního konfliktu.



Izrael podle pákistánského zdroje obeznámeného s jednáními dočasně stáhl z „likvidačního seznamu“ íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Báqera Qálibáfa poté, co Pákistán požádal Washington, aby na ně nebylo cíleno. Zdroj to ve čtvrtek řekl agentuře Reuters.