Energetický kolaps na Ukrajině: v Kyjevě je milion lidí bez elektřiny, lidé prchají

Vážení čtenáři, tento online přenos končí, aktuální dění na Ukrajině pro vás sledujeme v nové online reportáži.

Související

ŽIVĚRusko se chce dohodnout, prohlásil Trump. Zelenského vyzval, ať „pohne“

Zpomalení ruské ekonomiky a šetření spotřebitelů vyvolalo největší krizi na trhu moskevských barů a restaurací od časů pandemie covidu-19. V ruském hlavním městě během loňského roku skončilo 423 gastronomických zařízení, což je nejvíce od roku 2020, napsal server The Moscow Times.

Trend pokračuje i v letošním roce. Za necelé tři lednové týdny zavřelo dalších 45 zařízení, což je dvojnásobek oproti stejnému období o rok dříve. K obětem krize se zařadily i oblíbené podniky, jako byl moskevský bar Dorogaja, ja perezvoňu (Miláčku, zavolám ti), Smoky BBQ, the toy, MiMi a beerside.

Europoslanci dnes budou hlasovat o posílené spolupráci s Ukrajinou, v rámci které EU půjčí Kyjevu 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč) v letech 2026 a 2027. Europoslanci se budou ve zrychleném řízení zabývat legislativou nutnou pro poskytnutí této půjčky.

Dnes budou schvalovat posílenou spolupráci, která se týká jen 24 zemí, jež budou půjčku garantovat nad rámec svých současných finančních povinností. Takovou povinnost odmítly na summitu v prosinci Česko, Maďarsko a Slovensko. O dalších dvou legislativních textech nutných k uvolnění půjčky budou europoslanci hlasovat zřejmě až v únoru.

Ukrajina čelí kritickému nedostatku energie po sérii ruských úderů na infrastrukturu. Zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj varuje před další vlnou masivních útoků, v hlavním městě propukl otevřený spor. Prezident ostře kritizuje starostu Kyjeva Vitalije Klička za nepřipravenost metropole na mrazivou zimu, která miliony lidí ponechala bez tepla a vody.

Související

01:01

Zelenskyj má problém. Energetický kolaps Kyjeva rozdmýchal konflikt z nečekané strany

zprávy ze středy 21. ledna

V Kyjevě je v důsledku ruských útoků milion lidí bez elektřiny a obyvatelé více než 4000 bytových domů bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu na sociálních sítích. Na vládě chce, aby mu ve středu předložila jasný seznam opatření a rozhodnutí, která by vedla ke zlepšení situace.

"Veškeré síly se musí soustředit na to, aby usnadnily situaci," zdůraznil prezident. "Úřady musí předložit komplexní návrhy, které ochrání životy a restrukturalizují práci, podpoří lidi a podpoří podnikání. Je nutná maximální koordinace s podniky ohledně přerozdělení stávající výroby elektřiny a stávající spotřeby, aby lidé pocítili stabilizaci situace," uvedl prezident. Situaci v Kyjevě, kde nad ránem ruské drony zasáhly energetický objekt, označil za nejtěžší.

Jako neuspokojivé šéf státu kritizoval výkony protivzdušné obrany při sestřelování ruských dronů. O reorganizaci letectva, které za protivzdušnou obranu zodpovídá, už jednal s novým ministrem obrany Mychajlem Fedorovem. "Budou vyvozeny závěry," řekl.

V Kyjevě je milion lidí bez elektřiny, více než 4000 domů bez tepla, řekl k energetickému kolapsu prezident Volodymyr Zelenskyj. Domáhal se od vlády seznamu opatření, která by zlepšila situaci.

Sídlo ukrajinského parlamentu je v důsledku nočních ruských útoků bez dodávek elektřiny, tepla i vody. Podle agentury AFP to oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že z města za tento měsíc odešlo 600 000 lidí, tedy přibližně každý pátý obyvatel.

„Další ruský raketový a dronový útok a ukrajinská města zůstala bez elektřiny, vody a topení. Nejvyšší rada (parlament - pozn. ČTK) je v současnosti také bez těchto základních služeb,“ oznámil Stefančuk.

AFP připomíná, že Kličko obyvatele Kyjeva k evakuaci vyzval poté, co ruské útoky z 9. ledna velkou část metropole připravily o dodávky elektřiny, tepla i vody. Teploty klesají k minus dvaceti stupňům Celsia. „Ne každý má šanci město opustit, ale počet jeho obyvatel klesl,“ řekl Kličko a obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že zneužívá mrazy k tomu, aby zlomil odpor Ukrajinců, dohnal je k depresi a vytvořil napětí ve společnosti. Kyjev má okolo tří milionů obyvatel, jejich přesný počet ale v době ruské invaze není znám.

Šéf energetické firmy Yasno Serhij Kovalenko dnes podle serveru Ukrajinska pravda řekl, že v Kyjevě je bez proudu 173 000 odběrných míst a asi polovina bytů je bez vytápění.

AFP připomíná, že dlouhé odstávky elektřiny se pro Ukrajince staly běžnou věcí od doby, kdy Rusko v roce 2022 začalo systematicky útočit na energetickou infrastrukturu sousední země. Nyní ovšem někteří z nich říkají, že elektřina jim jde jednu nebo dvě hodiny denně nebo vůbec ne.

Kvůli pokračujícím ruským útokům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v zemi minulý týden vyhlásil stav energetické nouze. Kličko dnes řekl, že opravu poničených energetických objektů komplikují mrazy a neustálé letecké poplachy.

Ukrajinský parlament je po ruském útoku bez elektřiny, vody i topení, uvedl jeho předseda. Podle starosty Kyjeva město za leden opustilo 600 000 lidí.

Ukrajina potřebuje naléhavou pomoc v energetice a protivzdušné obraně, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. V Kyjevě jsou bez tepla tisíce budov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko v noci na dnešek útočilo množstvím balistických i řízených střel a více než 300 drony. Den před tímto úderem podle něj Ukrajina obdržela potřebné střely do systému protivzdušné obrany, což výrazně pomohlo. Ukrajinský prezident si v poslední době stěžoval na pomalé dodávky zbraní.

Ukrajina respektuje dánskou suverenitu a územní celistvost, řekl dnes podle stanice Suspilne novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak v souvislosti s děním kolem Grónska, které chce získat pod plnou kontrolu Spojených států prezident Donald Trump a které je autonomním dánským územím. Zelenskyj zároveň připustil obavy, aby dění kolem Grónska neodvedlo pozornost od ruské invaze na Ukrajinu.

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.

Rada míru je v návrhu své charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Nejprve by se zabývala konfliktem v Pásmu Gazy a poté by se měla rozšířit k řešení dalších konfliktů, píše Reuters.

"Pozvání jsme obdrželi, naši diplomaté na tom pracují," řekl Zelenskyj novinářům v rozhovoru přes WhatsApp s tím, že je pro něj "velmi těžké si představit, jak bychom mohli být v jakékoliv radě společně s Ruskem".

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro ukrajinský server LB.ua do detailu popsal strategickou situaci na frontě v roce 2025.

Související

01:52

Klíčový generál popsal, co stojí za zásadním zlomem na Ukrajině. Rusko masivně ztrácí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce jet do švýcarského Davosu na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) jen tehdy, pokud by tam se Spojenými státy podepsal dokumenty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a o obnově země. Prezident zatím zůstává podle agentury Reuters ve vlasti, kde pomáhá koordinovat odstraňování následků rozsáhlých ruských útoků.

"V tomto případě jsem si samozřejmě vybral Ukrajinu, ne ekonomické fórum, ale vše se může kdykoli změnit, protože pro Ukrajince je velice důležité ukončit tuto válku," sdělil Zelenskyj novinářům.

V Davosu nicméně jsou ukrajinští vyjednavači vedení Rustemem Umerovem, kteří se dnes na okraj fóra setkali s bezpečnostními poradci z Francie, Německa a Británie. "Další jednání s partnery o bezpečnostních zárukách, ekonomickém rozvoji a obnově Ukrajiny jsou před námi," napsal Umerov na síti Telegram.

Rusko po čtyřech letech války na Ukrajině neukazuje žádné snahy o mír. Ve švýcarském Davosu to na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Kyjevu slíbila další podporu, dokud v zemi nenastane mír.

"Rusko po čtyřech letech neukazuje žádné známky ústupků. Žádné známky lítosti. Žádné známky úsilí o mír. Naopak. Rusko zintenzivňuje své útoky," řekl von der Leyenová. Poukázala na to, že ruská armáda každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což pro miliony lidí znamená čelit tmě, zimě a zastaveným dodávkám vody. I dnes rozsáhlý ruský útok na Kyjev zanechal tisíce bytových domů bez dodávek tepla a vody.

"To musí skončit. Chceme pro Ukrajinu mír. Oceňujeme roli (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa, který prosazuje mír, a budeme úzce spolupracovat se Spojenými státy," uvedla.

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil podle TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva anektovala ukrajinský poloostrov v roce 2014.

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Oznámenou dohodu o prodeji ruského podílu v srbském ropném podniku NIS do maďarských rukou označil za výhodnou.

"Takové kontakty existují, zatím však nepřinesly žádné pozitivní, ba ani konkrétní výsledky," uvedl ministr Lavrov s odkazem na rozhovory se Spojenými státy o Balkánu. "Máme s USA více možností ke kontaktům na Balkáně, pokud jde o Bosnu a Hercegovinu a další země regionu," dodal bez bližších podrobností.

Evropská unie po začátku rozsáhlé invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 dala nový impuls svému rozšíření o západní Balkán, který je považován za region potenciální nestability. Řada evropských lídrů i expertů varuje před vlivem, který Moskva uplatňuje zejména v bosenské Republice srbské, vlastním Srbsku a částečně též v Černé Hoře.

Lavrov dnes také varoval Evropskou unii před tlakem na Srbsko, aby si vybralo mezi orientací na EU a na Rusko. Tato logika "buď-anebo" podle něj vedla na Ukrajině k válce.

Srbsko s Ruskem spolupracuje v řadě oblastí a nepřipojilo se k protiruským sankcím, které Západ uvalil na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Současně ale deklaruje cíl vstoupit do Evropské unie.

Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském nočním útoku, který podle ukrajinských úřadů opět způsobil rozsáhlé výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla přes 5600 výškových budov a část města ležící na východním břehu Dněpru nemá dodávky vody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko útočilo množstvím balistických i řízených střel a více než 300 drony. Protivzdušná obrana podle něj zachytila značnou část z nich, i díky tomu, že Ukrajina den před útokem obdržela potřebné rakety.

Polsko dočasně uzavřelo letiště v Řešově a Lublinu, aby umožnilo volný pohyb svého vojenského letectva, polský vzdušný prostor ale ruským útokem na Ukrajinu narušen nebyl.

„Kvůli potřebě zajistit volný prostor pro vojenská letadla, letiště v Řešově a Lublinu pozastavila letové operace,“ oznámilo na X polské řízení letového provozu. Polská armáda činnost vojenských letadel označila za běžnou praxi a zdůraznila, že vzdušný prostor Polska dnes v noci narušen nebyl. Polská armáda nenabídla podrobnosti o letech polských či spojeneckých vojenských letadel, podle Reuters to ale nebyl vzlet stíhaček při poplachu.