Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
Od našeho zpravodaje v Pobaltí – Stále častěji se mluví o tom, jak se během čtyř let války na Ukrajině změnilo bojiště. Zatímco ještě na začátku ruské invaze v únoru roku 2022 byly hlavním tématem „klasické“ rakety či dělostřelectvo, v pátém roce invaze už frontu ovládly létající drony, ke kterým se nyní přidávají bezosádková autonomní vozidla i plavidla.
Jedno takové vyrábějí i ve start-upu Milrem Robotics v estonském hlavním městě. „Toto je modulární a víceúčelové vozidlo pro podporu pěchoty, lze do něj umístit různé náklady. Můžete tam umístit zbraňový systém, rádio, vybavení nebo ho můžete použít k evakuaci zraněných,“ popisuje Raul Rikk, ředitel výzkumu a vývoje firmy, pozemní dron THEMIS.
Ten váží přes tunu a půl a je schopný nést náklad až 1,2 tuny a pohybovat se rychlostí do 20 km/h. I díky těmto schopnostem už od prvního roku invaze funguje na Ukrajině, loni na podzim více než 150 kusů zaplatilo Nizozemsko a další kusy přibývají.
Všechno – včetně dodání zbraní – závisí na tom, v jaké variantě si vozidlo zákazník objedná. V srpnu 2025 například na platformu integrovali ukrajinskou zbraňovou věž Burja s automatickým granátometem.
Kvůli tomu Rikk reportérovi Aktuálně.cz vysvětluje, proč se z pozemního dronu nestane nový Terminátor. „Celá myšlenka spočívá v tom, že musíte být lepší než váš protivník. Pokud tedy protivník začne používat automatizované zbraňové systémy, pak je musíte použít také,“ říká.
„Ale není to tak, že roboti se zbraněmi mohli pobíhat sami, spíše jde o to, že jasně identifikujete takzvanou kill-zónu, zónu smrti,“ tvrdí a pokračuje: „V každém případě tedy zůstává kontrola v rukou člověka. Nebude to tedy jako Terminátor, který pobíhá a střílí všechny kolem,“ dodává s úsměvem.
Vozidlo má místo kol pásy, takže nezapadne v bahnu ani ve sněhu nebo v písku. Ale hlavní výhoda tkví jinde: má sice fungovat jako podpora pěchoty, což ale neznamená, že člověka k samotné jízdě potřebuje. Pořád jej sice řídí člověk na dálku, v případě ztráty signálu se ale vozidlo samo dokáže vrátit, případně dojet na zadané souřadnice.
Na začátku sázeli stromy
Milrem Robotics vznikla v roce 2013. „Na začátku naše společnost vyvíjela například roboty na výsadbu stromů. Tuto platformu lze tedy použít pro několik účelů. Ale nyní, kvůli válce na Ukrajině, se zaměřujeme výhradně na vojenskou technologii,“ říká Rikk.
„Potenciál však existuje i v civilním sektoru,“ doplňuje na otázku, zda byznys firmě neskončí s potenciálním koncem války. Vedle sázení stromů tak mají v nabídce například i prototypy hasicího robota.
Indické krávy nevypadají jako ty evropské
A výhradně vojenské využití nemají ani produkty druhé inovativní estonské společnosti, DefSecIntel. Ta je v nejsevernější pobaltské zemi jednou z největších firem v obranném průmyslu, vyrábí monitorovací systémy sloužící ke sledování a detekci.
V jejím sídle reportéra Aktuálně.cz vítá 64letý Jaan Hein, zkušený diplomat, který působil jako velvyslanec v Česku, Turkmenistánu či na Ukrajině. Teď je ale viceprezidentem pro vládní programy ve zmíněné společnosti.
A hned na úvod říká, že jejich systémy se hodí nejen do války (kde na frontě dokáží rozpoznat, kudy útočí nepřítel) či na hranice (kde zase kontrolují, zda je někdo neprochází nelegálně), ale například je využívají v Gruzii v boji proti nelegální těžbě dřeva v horách nebo boji proti lesním požárům. „Anebo v Uzbekistánu proti lavinám,“ doplňuje v rozhovoru.
„Působíme ve všech třech oblastech – ve vzduchu, na zemi i na vodě. Máme bezpilotní produkty všude,“ říká hrdě s tím, že sami kamery ani radary nevyrábí, integrují je ale do jednoho systému, který koncový uživatel může jednoduše zapnout a začít používat.
Více radarů a kamer tak společně monitoruje nějakou situaci-událost a díky AI technologiím ji dokáže hlásit člověku z masa a kostí. Ten tak na místě sám nemusí být a ani nemusí zírat do množství dat a obrazovek.
„AI dokáže dělat velmi nudné věci, zatímco lidé se mohou věnovat těm kreativním. Může sledovat různé objekty,“ popisuje bývalý diplomat Hein. Podle něj existuje hned několik platforem, na kterých se jejich technologie uplatňují, včetně automobilů – takže se mohou hýbat – létajících, či dokonce námořních dronů.
Hein poznamenává, že právě námořní drony by se mohly hodit v boji proti nebezpečným lodím, které ohrožují infrastrukturu v Baltském moři. „Udržovat neustále vojenské lodě na vodě je velmi nákladné. Ale pokud máte bezpilotní plavidla, je to jako mít hlídací psy ve vlastní zahradě,“ porovnává.
Další systémy – například pomocí EIRSHIELDu – je podle něj možné využívat k protivzdušné obraně. Ten totiž – podobně jako CAIMAN – dokáže sledovat nepřátelské drony.
Naučit AI rozpoznávat, o co jde, ale podle Heina nebylo vůbec jednoduché. „Věřte mi, AI je sice umělá inteligence, ale není umělá ani inteligentní, protože ji musíte učit. Například jednou jsme dostali požadavek z Indie, že je nutné detekovat krávy,“ vzpomíná.
„Nejprve jsme si mysleli, že to bude velmi snadné, ale pak jsme zjistili, že AI nechápe, co to je kráva, protože indické krávy nevypadají jako evropské krávy,“ směje se Hein.
A stejně jako Rikk z Milrem Robotics míní, že konečným rozhodovatelem toho, co s informacemi získanými od AI, musí být člověk.
Estonský vojenský „zázrak“
Estonsko má velmi dobré zázemí pro obranné společnosti, jako jsou Milrem či DefSecIntel, čím to je?
„Jsme malý stát, ale v 90. letech jsme vytvořili podhoubí pro nové technologie a inovace, díky programu Tiger Leap jsme modernizovali vzdělávací systém a posléze navíc celou zemi digitalizovali,“ říká Jaan Hein.
„Jedinečné je také to, že jsme pochopili, že by obranný průmysl měl být v soukromých rukou. Nemáme žádnou estonskou státní obrannou společnost,“ dodal exdiplomat. S tím, že Estonci „věří v soukromé podnikání“.
Mohlo by Vás zajímat: Rozhovor s estonským ministrem obrany Hanno Pevkurem (25. února 2026).
Sdílet
