


Ještě před pár lety si budoval publikum na YouTube a TikToku pomocí provokativních videí a internetových výzev. Dnes má hlas v Evropském parlamentu. Fidias Panayiotou, kyperský influencer a nezávislý europoslanec, se po loňských volbách stal jednou z nejviditelnějších tváří evropské politiky. Zároveň ale čelí rostoucí kritice kvůli svým výrokům a krokům souvisejícím s ruskou válkou proti Ukrajině.

Panayiotou se do politiky dostal bez jakýchkoliv předchozích zkušeností a sází především na obraz „obyčejného člověka“ stojícího mimo tradiční strany. Kampaň postavil na sociálních sítích, jako jsou TikTok nebo Instagram, kde oslovoval zejména mladší voliče a sliboval větší zapojení veřejnosti do rozhodování.
Právě tento přístup mu ve volbách přisoudil třetí místo se ziskem 19,4 procenta hlasů, což mu vyneslo mandát v Evropském parlamentu. Kandidoval přitom bez podpory kterékoli politické strany, a stal se tak prvním zvoleným nezávislým europoslancem v historii Kypru.
Pozornost veřejnosti si Fidias začal získávat už v roce 2019, kdy spustil svůj youtubový kanál. Rychle prorazil díky obsahu založenému hlavně na osobních výzvách a také provokacích.
Jedním z jeho nejznámějších projektů byla série, v níž se rozhodl obejmout sto světově známých osobností. Výzva vyvrcholila v lednu 2023 setkáním s Elonem Muskem, kterého označil za svého hrdinu. Své sledující poté opakovaně vyzýval, aby Muska či jeho matku kontaktovali na sociálních sítích. Muskova rodina označila toto jednání za obtěžující, ale Fidias nakonec uspěl a Muska objal jako stého v pořadí.
Postupně se jeho tvorba začala posouvat stále více i směrem k politice. V kyperské televizi oznámil záměr vyzpovídat všechny kandidáty prezidentských voleb v roce 2023, přičemž se mu podařilo oslovit většinu z nich.
Prostřednictvím svého pořadu Fidias Podcast pak vedl rozhovory s řadou mezinárodně známých osobností, mimo jiné s britským euroskeptickým politikem Nigelem Faragem nebo kontroverzním influencerem Andrewem Tatem, který je dosud právně stíhán mimo jiné pro obchod s lidmi.
Tato kombinace „politiky pro mladé“ a problematických hostů mu přinesla další vlnu popularity. Na začátku letošního roku měl na YouTube přes 2,7 milionu odběratelů.
Po svém zvolení se pak Panayiotou opakovaně dočkal veřejné podpory i od svého hrdiny Elona Muska. Ten ho na sociální síti X v listopadu 2024 označil za vhodného kandidáta na „prezidenta EU“ a v únoru letošního roku ho popsal jako inteligentního a mimořádně energického člověka, který se podle něj skutečně zajímá o ostatní.
Po zvolení do Evropského parlamentu v červnu 2024 si Fidias zachoval stejný styl komunikace. Uspořádal na TikToku hlasování, zda se má připojit k evropské skupině Zelení/Evropská svobodná aliance, nebo zůstat nezávislým poslancem. Podle jeho tvrzení se ankety zúčastnilo okolo 10 procent obyvatel Kypru, přičemž 76 procent hlasujících se vyslovilo pro nezávislý mandát, který si tak nakonec zachoval.
V červenci téhož roku hlasoval proti znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do funkce předsedkyně Evropské komise, a to opět v souladu s výsledky ankety na svém profilu na Twitteru (dnes X). Sám to označuje za formu přímé demokracie. Nabízí se však otázka, zda lze složitá politická a zahraničněpolitická témata redukovat na online hlasování.
Silnou a spíše negativní odezvu vyvolaly zejména jeho postoje k válce na Ukrajině. Začátkem května 2025 vystoupil v Evropském parlamentu s projevem, v němž prohlásil, že Evropa má „rozbitý morální kompas“, protože přerušila diplomatické vztahy s Ruskem a uvalila na něj rozsáhlé sankce.
Německý europoslanec Moritz Körner ho následně vyzval, aby se nejprve jel podívat na Ukrajinu a na vlastní oči viděl dopady ruské agrese místo relativizování odpovědnosti.
Krátce poté Panayiotou odjel do Moskvy spolu s dalšími europoslanci, mimo jiné z německého hnutí Sahra Wagenknecht Alliance a slovenského SMERu. Návštěva se příznačně konala 9. května, tedy ve stejný den jako ruské oslavy Dne vítězství. Fidias tvrdí, že se vojenské přehlídky neúčastnil a že jeho cílem bylo pouze praktikovat diplomacii. Evropský parlament nicméně zdůraznil, že nešlo o oficiální misi a že poslanci cestovali ze své osobní iniciativy.
Další kontroverzi vzbudily Fidiasovy výroky o ukrajinských dětech odvlečených do Ruska. V jednom z rozhovorů naznačil, že některé z nich mohou být v Rusku „šťastné“. Předtím byl jedním z pouhých tří europoslanců, kteří hlasovali proti rezoluci vyzývající k návratu zhruba 20 tisíc unesených dětí, svůj hlas později změnil na zdržení se.
Jeho tvrzení o válce a sankcích mezitím narazila i na faktickou kritiku. Kyperská investigativní média upozornila, že Panayiotou opakovaně tvrdí, že sankce poškozují pouze Evropskou unii a Ruska se téměř nedotýkají, což je v rozporu s dostupnými ekonomickými daty o dopadech sankcí na ruskou ekonomiku, finance a energetický sektor.






Propast mezi preferencemi dvou nejsilnějších stran se zvětšila na téměř 20 procentních bodů. To je největší odstup v historii nejen samostatné České republiky, ale i demokratického Československa. V nižších patrech probíhají bitvy o přízeň zbylých voličů, jsou to však hry s nulovým, či dokonce záporným součtem.



Bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj varuje před konfliktem v okolí Perského zálivu. Spolu s válkou na Ukrajině totiž mohou pomalu přerůst v globální konflikt. Kritizuje také neschopnost světových lídrů jednat.



Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.


