


Počet vražd a zabití ve Švédsku loni klesl na nejnižší úroveň od roku 2012. Je to dáno novými nástroji a metodami, které pomáhají policii potírat násilí gangů, jež tuto skandinávskou zemi sužuje už asi 20 let. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na aktuální statistiku švédských úřadů.

Švédská Národní rada pro prevenci zločinu (BRA) uvedla, že v loňském roce bylo v zemi zabito 84 lidí ve srovnání s 92 v roce 2024 a rekordními 124 zabitými v roce 2020. „Vývoj počtu případů smrtelného násilí v roce 2025 zaznamenal pokles druhý rok v řadě a dosáhl nejnižší úrovně od roku 2012,“ uvedla BRA v prohlášení.
Aktuální statistiku uvítá současná pravicová vláda, která v roce 2022 vyhrála volby i díky slibu, že se vypořádá s násilím mezi gangy, píše Reuters. Války gangů v předchozích letech způsobily, že Švédsko mělo v přepočtu na obyvatele nejvyšší počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi ze zemí EU. V roce 2020 bylo ve Švédsku podle dat BRA zaznamenáno 366 případů střelby, které si vyžádaly 47 mrtvých a 117 zraněných.
Rada pro prevenci kriminality v pondělní zprávě upozornila, že významný dopad na loňskou statistiku měla hromadná střelba ve škole v Örebro z února 2025, nejtragičtější v dějinách země, která s násilím mezi gangy nesouvisela a při níž zahynulo 11 lidí včetně střelce. Tato událost se na loňských úmrtích způsobených střelbou podílela zhruba z jedné čtvrtiny. Střelné zbraně zůstaly nejčastější příčinou násilné smrti, když si loni vyžádaly 42 životů, o tři méně než v roce 2024.
Švédové zamíří letos v září k volbám a kriminalita bude zřejmě patřit mezi hlavní témata předvolební kampaně, třebaže se počet střeleb ve Švédsku od roku 2022 snížil více než na polovinu. Policie a politici to přičítají novým metodám, dodatečným zdrojům a rozšířeným pravomocím, jako je například zákon o odposleších.
Mezi změny patří anonymita pro některé soudní svědky, rozšířené elektronické sledování, přísnější tresty a zavedení takzvaných bezpečnostních zón, v nichž může policie provádět osobní prohlídky i u osob, které nejsou podezřelé ze spáchání trestného činu. Policie tvrdí, že se jí díky podobným opatřením daří zabavovat majetek gangům a efektivněji předcházet střelbám.



Spojené státy a Izrael se snaží postavit proti Íránu země Perského zálivu, řekl v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Konflikt na Blízkém východě se podle něj stále více vyhrocuje a někteří ho už označují za novou světovou válku. Lavrov dodal, že Rusko je v této válce připraveno být prostředníkem jednání a uvedl že o situaci v pondělí jednal s ministry zahraničí států Perského zálivu.



Česko by mělo podle prezidenta Petra Pavla přehodnotit vztahy s Maďarskem včetně toho, jaké informace bude Praha s Budapeští sdílet. Řekl to v úterý České televizi v reakci na zveřejněný obsah hovorů mezi ministry zahraničí Maďarska a Ruska.



Nový výklad pravidla o ofsajdu se začne od 4. dubna zkoušet v nejvyšší fotbalové lize v Kanadě.



Tragický příběh malé holčičky, kterou zabil její biologický otec poté, co byla soudem svěřena do jeho péče, otřásl veřejností. „Mantra v podobě upřednostňování biologického rodičovství nad potřebami dítěte se hroutí,“ naznačuje ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) ve svém vyjádření pro deník Aktuálně.cz. Případ chce nyní důkladně prošetřit a připustil i změnu v zákoně.



Maďarsko tajně spolupracovalo s Ruskem na vyřazení oligarchů, společností a bank ze sankcí. Vyplývá to z úterní investigativy, kterou zveřejnilo mezinárodní konsorcium novinářů. Ti tvrdí, že mají důkazy, že maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó jednal jménem Kremlu a snažil se vyškrtnout oligarchy ze sankčních seznamů. Podle Szijjártóa to podporuje i slovenská vláda.