


Maďarská opoziční strana Tisza chce, aby se v případě jejího vítězství v dubnových parlamentních volbách funkcí ve vládě ujali špičkoví manažeři ze světa byznysu. Napsal o tom server Politico.

Podle něj lídr strany Péter Magyar a jeho spolupracovníci počítají s tím, že tito lidé mají schopnosti potřebné pro demontáž systému, v němž spojenci současného národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána drží státní instituce pevně v rukou.
Orbánova strana Fidesz je u moci od roku 2010 a za toto období si podmanila justici, média i státní společnosti, napsal server Politico. Magyarova Tisza lidem slibuje, že tuto situaci ukončí a hovoří o změně režimu. Místopředseda strany Tisza Zoltán Tarr serveru Politico řekl, že prioritou je najít "dobré manažery", kteří by tyto změny realizovali. Jejich výhodu vidí v tom, že nejsou zatíženi zkušenostmi z vládních funkcí, které by mohly ohrozit jejich schopnost odstranit Orbánův vliv na stát.



Získat přístup k penězům z EU, které Maďarsku v uplynulých letech zmrazil Brusel, bude podle Tarra vyžadovat schopnosti vysokých manažerů. "Se (šéfkou Evropské komise) Ursulou von der Leyenovou a Bruselem budou pragmatické vztahy, je to jako v byznysu, ale vzájemně výhodné pro Maďarsko i EU a založené na dodržování slibu," řekl tento europoslanec.
Politico podotýká, že kromě Magyara v roli premiéra je známých jen pět jmen případných budoucích členů maďarské vlády. Jednou z nich je Anita Orbánová (není nijak příbuzensky spjatá se současným premiérem - pozn. r.), která donedávna byla ředitelkou Vodafonu pro vnější vztahy a působila také jako členka představenstva české chemické společnosti Draslovka. Mohla by se stát příští maďarskou ministryní zahraničí.
V resortu diplomacie pracovala na vysoké pozici v letech 2010 až 2015 a měla na starost energetickou bezpečnost. Podle serveru Telex se s Orbánovou politikou rozešla kvůli jeho stále silnějšímu příklonu k Rusku.
Do čela ministerstva energetiky v případné Magyarově vládě by se mohl postavit viceprezident společnosti Shell István Kapitány, resort financí by mohl vést manažer bankovní skupiny Erste András Kármán, píše Politico.
Tato strategie se straně Tisza osvědčila při předloňských volbách do Evropského parlamentu, kdy místo na kariérní politiky vsadila na nepolitiky, jako jsou lékaři, právníci a profesoři nebo lidi se zkušeností z unijních institucí.
V případě volebního vítězství bude pravděpodobně zásadním problémem pro Tiszu to, že pro jí ohlášenou změnu systému by v parlamentu potřebovala dvoutřetinovou většinu. Jde například o reformy justice, ústavního soudu, generální prokuratury nebo mediální rady. „Tyto instituce v současnosti drží v rukou Orbánovi spojenci, kteří mohou kroky případné vlády netvořené Fideszem zablokovat," uvedl Miklós Ligeti z maďarské pobočky organizace Transparency International.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“