„Vládne jim nemocný člověk.“ V kterých zemích Trump udeří příště?

Poté, co Spojené státy unesly venezuelského prezidenta Madura, padají z úst Donalda Trumpa ostrá vyjádření na adresu dalších států. Nelichotivě či výhrůžně se přitom zmiňuje nejen o dalších latinskoamerických zemích, jako je Kolumbie či Mexiko. Prezident USA svůj zrak opět upírá i za hranice kontinentu.

„Kolumbie je také velmi nemocná, vládne jí nemocný člověk, který vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států. Ale už to nebude dělat dlouho,“ prohlásil americký prezident Donald Trump krátce po sobotním únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

„Nemocný člověk“, kterého Trump zmínil, je kolumbijský prezident Gustavo Petro. Trump ho tak viní v podstatě ze stejného zločinu jako unesenou hlavu Venezuely. Na otázku, zda by USA mohly podniknout vojenskou operaci i v Kolumbii, pak Trump novinářům odpověděl, že se mu tato představa „zamlouvá“.

Spojené státy jsou totiž v současnosti s kolumbijskou vládou ve sporu kvůli útokům na lodě údajných pašeráků drog v Karibiku a ve východním Pacifiku. A podle amerického prezidenta má v pašování drog prsty i kolumbijská vláda.

Kolumbie ovšem není jedinou zemí, o které Trump v poslední době mluví nelichotivě. A není ani jedinou zemí, u které Trump nevyloučil případný vojenský zásah.

Jak připomíná deník New York Times, americký prezident svůj zrak dále upírá například na Kubu. Vojenská intervence proti klíčovému spojenci Venezuely ale prý není nutná, protože je podle Trumpa „hotova padnout“. Ostrovní stát je totiž nyní odříznutý od ropy, která k němu proudila z Venezuely.

Ke Kubě se pak vyjadřuje i Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů. Ten naopak dříve naznačoval, že by Kuba by mohla čelit vojenské akci ze strany USA. Ještě o víkendu pak Rubio na otázku novinářů, zda je Kuba dalším cílem Trumpovy administrativy, odvětil, že „kubánská vláda je obrovský problém“.

Ostatně není to poprvé, co od něj podobná slova zazněla. Rubio kubánskou vládu kritizuje dlouhodobě. „Nemyslím si, že je nějakým tajemstvím, že nejsme velkými fanoušky kubánského režimu, který mimochodem podporoval Madura,“ uvedl nyní.

Kuba byla s Venezuelou skutečně úzce spjata. Pomáhala například se zajištěním osobní bezpečnosti prezidenta Madura.

Trump pak v souvislosti s akcí ve Venezuele zmínil i Mexiko. Jak uvádí deník New York Times, podle amerického prezidenta se drogy Mexikem „valí proudem“ a bude se s tím muset „něco udělat“. Mexickou prezidentku Claudii Sheinbaumovou ale dříve popsal jako „skvělou osobu“. Pokaždé, když spolu jednali, jí prý nabízel vyslání amerických vojáků do Mexika, kde by pomáhali v boji proti drogovým kartelům.

Jak uvádí server al-Džazíra, Trump se nijak netají svými ambicemi rozšířit americkou přítomnost na západní polokouli a oživit takzvanou Monroeovu doktrínu z 19. století. Ta tvrdí, že Latinská Amerika spadá do sféry vlivu Washingtonu.

S nástupem do úřadu tak například současný americký prezident sliboval, že pro Spojené státy získá Panamský průplav. USA jej oficiálně Panamě předaly v roce 1999, ale podle Trumpa šlo o „hloupý dárek“. Problémem je podle něj taktéž čínský vliv v oblasti.

Ostrá vyjádření však krátce po vojenské operaci ve Venezuele padají i na neamerické země. Jde například o Grónsko, které je autonomním dánským územím. Trump tak navázal na svá dřívější slova o tom, že Grónsko „koupí“. Nyní uvedl, že Spojené státy chtějí ostrov z bezpečnostních důvodů. „Grónsko potřebujeme z hlediska národní bezpečnosti,“ uvedl. Grónské okolí pak popsal jako oblast „pokrytou ruskými a čínskými loděmi“.

Další z neamerických zemí, kterou Trump zmínil, je Írán. Trump zemi, kterou v současnosti zmítají tvrdé protirežimní protesty, varoval, že „pokud začnou zabíjet lidi, jako to dělali v minulosti, Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou“. Ostatně íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí už údajně vypracoval plán, jak by v případě, že se vláda v Íránu zhroutí, mohl uprchnout do Moskvy.