


Lídr maďarské strany Tisza Péter Magyar v nedělních parlamentních volbách ukázal, že zvítězit se dá i v zemi s tak rozsáhlou kontrolou režimu nad politickými mechanismy, jakou je Maďarsko. Píše to dnes polský list Rzeczpospolita ve své analýze.

V jiném komentáři ale upozorňuje, že s koncem 16leté éry maďarského národněkonzerativního premiéra Viktora Orbána nezaniká fenomén populistické pravice.
Ve prospěch Magyarovy středopravicové Tiszy hrálo několik výjimečných okolností, hlavně ale hluboká hospodářská krize, kdy drahota zdecimovala střední třídu, píše list. Rzeczpospolita vyzdvihuje také Magyarův politický talent a připomíná, že vsadil na sociální sítě, protože tradiční média jsou podřízená Orbánovu režimu. Dospěl k závěru, že klíčem k úspěchu je mobilizace mladých a dal jim naději na lepší budoucnost.
Pustil se ale také do náročné práce, jakou bylo získat na svou stranu aspoň část starších voličů žijících na venkově, kteří tradičně volili Fidesz. „Místo toho, aby se v silně konzervativní společnosti zabýval civilizačními otázkami, soustředil se na to, co ji trápí. Jde o zoufalý stav infrastruktury, zdravotnictví, školství a o drahotu,“ píše Rzeczpospolita.
Orbán se svým systémem „neliberální demokracie“ stal v uplynulých letech vzorem pro další pravicově populistické politiky ve světě. „Dnes se Magyar může ukázat jako inspirace pro politiky v Americe nebo Evropě. Ale už úplně jiné. Pro ty, kteří chtějí zachránit liberální demokracii, a ne ji ničit,“ píše Rzeczpospolita.
V jiném komentáři k výsledku maďarských voleb ale Rzeczpospolita upozorňuje, že i když Fidesz prohrál, podpořila ho velká část Maďarů. Připomíná, že protiimigrační Alternativa pro Německo se drží na předních místech v průzkumech v Německu, politický proud kolem krajně pravicové političky Marine Le Penové není daleko od toho, aby se příští rok ujal vlády ve Francii.
„Je třeba se ptát, proč se Orbán tolik let ve své zemi těšil takové podpoře. Jaké chyby křesťanských a sociálních demokratů způsobily, že krajní pravice v Německu a Francii posiluje,“ píše Rzeczpospolita. Dodává, že není nutné mít rád francouzské Národní sdružení nebo německou AfD, ale tyto strany reagují na důležité problémy, se kterými si nedokázaly poradit vlády v Paříži nebo Berlíně.
„Bez toho Evropská unie padne. A to ne kvůli (šéfovi polské národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost Jaroslawovi) Kaczyńskému, kvůli Orbánovi, (slovenskému premiérovi Robertu) Ficovi nebo (kvůli českému premiérovi Andreji) Babišovi, ale kvůli chybám bývalých a současných německých kancléřů a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,“ píše deník.
Rzeczpospolita varuje, že pokud EU rychle nepřestane být slepá vůči problémům, s nimiž slaví úspěch populistická pravice, úsměv na tváři vyvolaný radikální změnou v Maďarsku z tváří sympatizantů liberální demokracie rychle zmizí.



Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.