Venezuelské Národní shromáždění ve čtvrtek jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka jihoamerické země, informovala agentura AFP.
Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
„Zákon o demokratickém soužití byl přijat,“ oznámil předseda sněmovny Jorge Rodríguez, což bylo provázeno potleskem poslanců. Zákon byl podle Rodrígueze zaslán k podpisu prozatímní prezidentce Delcy Rodríguezové, což je jeho sestra. Prezidentka, která návrh zákona předložila koncem minulého měsíce, několik hodin po jeho schválení poslanci normu podepsala.
Podle agentury AP prezidentka při podpisu řekla, že političtí vůdci země "se zbavují trochy netolerance a otevírají nové cesty pro politiku ve Venezuele".
Schválení zákona by mohlo vést k propuštění politiků, aktivistů, právníků a mnoha dalších osob a v podstatě uznává, že vláda drží stovky lidí ve vězení z politických důvodů, poznamenala agentura AP. Úřady přitom po celá desetiletí popíraly, že by zadržovaly jakékoli politické vězně.
Jde tak o další významný politický posun ve Venezuele, kde vláda už minulý měsíc začala plnit požadavky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně revize zákona o ropném průmyslu.
Venezuelská nevládní organizace hájící práva vězňů Foro Penal odhaduje, že z politických důvodů zůstává ve vězení více než 600 lidí.
Už po Madurově zajetí vláda Rodríguezové oznámila, že propustí značný počet vězňů. Příbuzní a organizace pro ochranu lidských práv však kritizují pomalé tempo propouštění. Podle Foro Penal zatím bylo propuštěno 448 disidentů.
Rodiny doufající v propuštění svých blízkých trávily dny před vězeňskými zařízeními. Několik z nich zahájilo v sobotu hladovku. Podle AFP příbuzní politických vězňů držených v caracaské věznici Zona 7 hladovku po schválení amnestijního zákona ukončili. Z původních deseti žen, které protest zahájily v sobotu, však až do čtvrtka hladovku držela pouze jedna.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ14. den ZOH: "Dostal ránu, ale vědomí neztratil." Melville měl v U-rampě těžký pád
Sledujte události a zajímavosti z dnešního dne na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
ŽIVĚTrump se do deseti dní rozhodne, zda je možná dohoda s Íránem. Uvedl to na Radě míru
Americký prezident Donald Trump si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Prohlásil to ve čtvrtek v úvodu prvního zasedání své Rady míru ve Washingtonu. V obsáhlém projevu zmínil současné „dobré“ rozhovory s Teheránem, zopakoval nicméně, že Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň. Pokud dohoda nebude, bude zle, varoval.
ŽIVĚZmařené atentáty: Ukrajina a Moldavsko zadržely deset podezřelých, jednali na příkaz Moskvy
Bezpečnostní složky zadržely na Ukrajině a v Moldavsku deset lidí podezřelých z plánování atentátů na ukrajinské činitele, veřejně známé osoby i cizince. Podle ukrajinské prokuratury jednali na příkaz Moskvy. Mezi možnými cíli byl i představitel vojenské rozvědky Andrij Jusov. Rusko se k obvinění nevyjádřilo.
Nechal partnerku umrznout v Alpách, dostal podmínku. Tragický výstup zachytila webkamera
Soud v rakouském Innsbrucku uznal muže vinným ze zabití z hrubé nedbalosti poté, co během výstupu na nejvyšší horu Rakouska Grossglockner ponechal svoji partnerku v extrémních podmínkách bez pomoci. Žena následně zemřela. Obžalovaný Thomas Plamberger dostal pětiměsíční trest odnětí svobody s podmíněným odkladem. Musí také zaplatit nepodmíněnou pokutu ve výši 9400 eur.
ŽIVĚVláda představila novou strategii, Babiš zdůraznil změnu emisních povolenek
Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při pátečním představení hospodářské strategie svého kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Mezi nejdůležitější témata dokumentu, který vláda schválila v pondělí, zařadil také zdravotnictví či výstavbu kvůli zvýšení dostupnosti bydlení.