


Venezuelská vláda dnes oznámila, že nechala propustit v uplynulých hodinách 88 lidí zadržených po prezidentských volbách v roce 2024.

Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, poté co v prosinci úřady nařídily propustit 99 lidí.
„Ráno prvního ledna oznámily matky a příbuzní nová propuštění politických vězňů,“ uvedl podle AFP Výbor pro osvobození politických vězňů. Ten také uvedl, že může potvrdit propuštění 55 lidí. Venezuelská vláda později uvedla, že nařídila propuštění 88 lidí zadržovaných v souvislosti s protesty po prezidentských volbách z července 2024.
U vánočního propuštění uvězněných se informace o jejich počtu lišily. Úřady informovaly o 99 lidech, venezuelská nevládní organizace Foro Penal ovšem uvedla, že byla schopna ověřit propuštění pouze 61 vězňů.
Odpůrci vlády vyšli do ulic krátce po volbách, které se konaly v létě 2024. Odmítali mimo jiné prohlášení volebního úřadu, který na základě neúplných a netransparentních výsledků den po hlasování označil znovu za vítěze autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice tvrdí, že vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia.
Během protestů byly tři desítky lidí zabity a kolem 2400 osob bezpečnostní složky zatkly. Úřady tvrdí, že na 2000 lidí nechaly propustit. Podle organizace je ve Venezuele zhruba 700 politických vězňů, píše AFP.
Maduro, který je prezidentem od roku 2013, se podle západních médií drží u moci potlačováním opozice, díky nedemokratickým volbám a podpoře armády, kterou si udržuje finančními a dalšími výhodami. Madurova vláda odmítá, že jsou v zemi političtí vězni, a tvrdí, že všichni zadržovaní jsou obviněni z trestných činů.
V poslední době se Maduro podle AFP snaží ukázat smířlivější postoj, zatímco čelí tlaku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington tvrdí, že se Maduro podílí na obchodu s drogami, a viní ho i z dalších zločinů. Caracas obvinění odmítá a varuje, že se Spojené státy navýšením počtu vojáků a vojenské techniky v Karibiku a zásahy proti venezuelským lodím připravují na agresi proti Venezuele.
USA podle venezuelské vlády usilují o násilnou změnu režimu s cílem zmocnit se obrovských ropných zásob země. Spojené státy podle Trumpa mezitím ve Venezuele zaútočily na přístav sloužící podle nich k pašování drog.



Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.



Ministr zahraničí Petr Macinka odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal dnes odpoledne server SeznamZprávy. Informaci následně potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő a premiér Andrej Babiš.



Po úderech ukrajinských dronů v západoruské Brjanské oblasti je několik obcí a část města Brjansk bez elektřiny a tepla. Na síti Telegram to v neděli večer oznámil brjanský gubernátor Alexandr Bogomaz



Desetitisíce uživatelů v pondělí po celém světě hlásily výpadek sociální sítě X miliardáře Elona Muska. Kolem 14:30 SEČ šlo podle serveru Downdetector o 42.449 uživatelů ve Spojených státech a 11.388 v Británii. Za Českou republiku server ve stejnou dobu evidoval 431 hlášení. Výpadek trval přibližně hodinu, kolem 15:30 SEČ služby opět fungovaly, uvedla agentura Bloomberg..



Český ministr zahraničí Petr Macinka to za svůj mnichovský výstup od domácí opozice sice schytal, zato se stal nečekanou hvězdou té části USA, která podporuje prezidenta Trumpa. Během sobotní panelové diskuse se ostře střetl s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou i polským protějškem Radosławem Sikorskim. Macinkovo vystoupení rezonovalo i na sociálních sítích.