


Moldavská prezidentka Maia Sanduová sdělila, že by hlasovala pro sjednocení se sousedním Rumunskem, které je členem Evropské unie a NATO, pokud by se o této otázce konalo v zemi referendum. Informovaly o tom v pondělí agentury Reuters a AFP, podle nichž se hlava státu takto vyjádřila v britském podcastu nazvaném The Rest is Politics.

„Pokud bychom měli referendum, hlasovala bych pro sjednocení s Rumunskem,“ řekla prezidentka v podcastu, který byl odvysílán v neděli.
„Podívejte se, co se děje ve světě. Pro malou zemi, jako je Moldavsko, je stále obtížnější, aby přežila jako demokracie, jako suverénní země, a samozřejmě odolala Rusku,“ uvedla Sanduová. Proevropská prezidentka v minulosti opakovaně obvinila Rusko z vměšování do dění ve své zemi, kde žije rumunsky mluvící většina a rusky hovořící menšina.
Rumunské občanství má přibližně 1,5 milionu Moldavanů, ale nedávné průzkumy ukázaly, že pouze asi třetina jich podporuje sjednocení s Rumunskem, napsal Reuters. Sanduová podle něj poznamenala, že si uvědomuje, že většina Moldavanů její postoj nesdílí, a dodala, že integrace do EU je realističtějším cílem.
Její vládnoucí proevropská Strana akce a solidarity, která v loňských volbách obhájila parlamentní většinu, usiluje o to, aby Moldavsko vstoupilo do Evropské unie do roku 2030. Vláda bude muset zavést složité reformy, zatímco čelí odporu Ruska, dodal Reuters.
Země se 2,4 miliony obyvatel vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu patří k nejchudším státům v Evropě. V roce 1812 byla oblast Moldavska připojena k Rusku, kterému patřila do roku 1918. V meziválečném období byla země součástí Rumunska, ale během druhé světové války ji anektoval Sovětský svaz, připomněly agentury. S rozpadem SSSR země v roce 1991 vyhlásila nezávislost.



Od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi. Moskva vměšování do záležitostí Moldavska popírá.



Americký prezident Donald Trump ve středu ráno východoamerického času (odpoledne SELČ) na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.



Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) kvůli možné korupci a nelegálnímu prodeji marihuany prohledal kancelář demokratické šéfky Senátu státu Virginie L. Louise Lucasové, kritičky republikánů a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Ve středu o tom informovala americká média.



„Jediná horší věc než komunista je neschopný komunista,“ hřímal americký ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci, kde ostře kritizoval zemi, odkud pocházejí i jeho rodiče. Donald Trump už dříve avizoval, že je připravený ostrov převzít a že si s Kubou může „udělat v podstatě cokoliv“.



Americký prezident Donald Trump podepsal novou protiteroristickou strategii, která se soustředí na zneškodňování drogových kartelů v západní hemisféře. Podle agentury Reuters to ve středu oznámil Trumpův poradce pro boj s terorismem Sebastian Gorka.



V kavárně poblíž Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy byla podle informací agentury Aktu.cz nalezena taška plná munice. Z veřejných snímků vyplývá, že na místě probíhá policejní zásah.