


V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová. S odvoláním na její podporovatele o tom informuje agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.

Mohammadíová byla podle nadace nesoucí její jméno zatčena na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva a který byl za dosud nevyjasněných okolností nedávno nalezen mrtvý.
Íránské úřady zatčení aktivistky nekomentovaly. Podle AP tak nebylo okamžitě jasné, zda se musela vrátit do vězení, aby si odpykala zbytek trestu. Její stoupenci ale delší dobu upozorňovali, že Mohammadíové hrozí opětovné zatčení. Režim ji loni koncem roku dočasně propustil z vězení ze zdravotních důvodů.
Samotné zadržení Mohammadíové její stoupenci popsali jako násilné. Doplnili, že spolu s ní bezpečnostní složky zatkly několik dalších aktivistů.
Zatčení Mohammadíové dnes ostře odsoudil mimo jiné i norský Nobelův výbor, který postup Teheránu označil za brutální. "Norský Nobelův výbor vyzývá íránské úřady, aby okamžitě objasnily místo pobytu Mohammadíové, zajistily její bezpečnost a integritu a bezpodmínečně ji propustily," uvedla v prohlášení organizace udělující Nobelovu cenu za mír.
Výbor také poukázal na to, že zpráva o zatčení přišla den poté, co si letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Venezuelanka María Corina Machadová, v Oslu ocenění vyzvedla.
"Vzhledem k úzké spolupráci mezi íránským a venezuelským režimem norský Nobelův výbor konstatuje, že paní Mohammadíová byla zatčena právě v době, kdy byla Nobelova cena za mír udělena venezuelské opoziční vůdkyni Marii Corině Machadové," uvedl výbor.
Původně byla aktivistka dočasně propuštěna pouze na tří týdny, úřady její čas na svobodě ale prodloužily, což lze podle AP částečně přičíst snahám dalších aktivistů a západních zemí. V aktivismu Mohammadíová na svobodě pokračovala. Zúčastnila se i několika protestů a poskytla rozhovory zahraničním médiím. V jednom případě se zúčastnila protestu před nechvalně proslulou věznicí Evín, kde byla uvězněna.
Mohammadíová, která dostala Nobelovu cenu za mír v roce 2023, si odpykávala trest vězení 13 let a devíti měsíců za obvinění ze spolčení proti státní bezpečnosti a šíření propagandy proti íránské vládě. Podporovala také hromadné protivládní protesty, které zažehla smrt mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií v roce 2022.
Ve vězení Mohammadíová prodělala několik infarktů a v roce 2022 podstoupila operaci. Její právník na konci roku 2024 uvedl, že jí lékaři objevili kostní lézi, u níž se obávali, že by mohla být rakovinná, a která byla následně odstraněna.
Aktivistka Mohammadíová vystudovala fyziku na Mezinárodní univerzitě imáma Chomejního. Uvězněna byla dohromady třináctkrát a odsouzena pětkrát, v součtu ke 30 rokům vězení, píše AP.



Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek před začátkem summitu EU prohlásila, že neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil i šéf Evropské rady António Costa. "Zcela podporuji Belgii," dodala von der Leyenová. Belgický premiér Bart De Wever předtím řekl, že požaduje, aby celá EU nesla riziko při využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.



Bermudský trojúhelník patří k nejslavnějším záhadám světa. Vědci ale v této oblasti narazili na něco stejně podivného jako jsou legendy o mizejících lodích a letadlech. Hluboko pod Bermudami totiž objevili pod oceánskou kůrou masivní kamennou strukturu, která podle nich nemá na Zemi obdoby. Útvar naznačuje, že geologie této části Atlantiku je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.



Politická kariéra bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je ve světle rostoucího počtu právních problémů v troskách. Úspěchy ovšem zažívá na literárním poli - jeho chvatně sepsané knihy o nedávných zážitcích z vězení se za necelý týden prodalo na 100 000 výtisků, informovala ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na Sarkozyho vydavatele.



Prezident Petr Pavel přijme v pondělí v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Hrad to oznámil ve čtvrtek na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí, přestože prezident má k jeho jmenování výhrady. Pavel novou vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval v pondělí, resort vede dočasně ministr zahraničí a šéf strany Petr Macinka.



Fanoušci londýnského Tottenhamu museli v neděli vytrpět další hořkou porážku v Premier League. S Nottinghamem prohráli Spurs rozdílem třídy, přičemž se pod výsledek podepsala i gólmanská jednička Guglielmo Vicario. Kvůli výkonnostnímu poklesu italského brankáře bude anglický klub v lednu zřejmě hledat novou brankářskou jedničku, Antonín Kinský si ale bude muset pravděpodobně ještě počkat.