


V Barmě se v pondělí poprvé od převratu v roce 2021 sešel parlament. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Zákonodárný sbor vzešel z voleb z přelomu prosince a ledna, které vyhrála strana blízká vládnoucí juntě. Podle organizací, které sledovaly volby v Barmě, nebylo hlasování svobodné.

Většina zákonodárců z 586členného parlamentu pochází ze Strany svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), která je spojená s armádou. Zbytek tvoří většinou příslušníci armády, která má podle ústavy nárok na čtvrtinu parlamentních křesel bez voleb. USDP získala 339 křesel, příslušníkům armády náleží 166 křesel a zbytek si rozdělilo 21 stran.
Delegáti v tradičních oděvech dorazili na zahajovací zasedání 373členné dolní komory, které se konalo v přísně střeženém parlamentním komplexu. Ustavující schůze začala volbou předsedy dolní komory, jímž se stal Kchin Yi, brigádní generál ve výslužbě a předseda USDP považovaný za blízkého spojence strůjce převratu generála Min Aun Hlaina. Místopředsedou dolní komory bude Oum Maun Maun, bývalý generál a exministr informací.
Horní komora s 213 zákonodárci má zahájit zasedání ve středu a 14 regionálních parlamentů se sejde o dva dny později. Parlament následně zvolí také barmského prezidenta a dva viceprezidenty.
Podle AP by se hlavou státu mohl stát šéf junty Hlain, ústava však prezidentovi zakazuje současně vykonávat funkci vrchního velitele armády. To podle AP vyvolává otázky, zda se Hlain nejmocnější funkce v Barmě vzdá. Analytici oslovení agenturou AFP se domnívají, že Hlain by mohl zůstat v čele armády a zároveň z pozadí ovládat kabinet, který má vzniknout v dubnu.
"Kdo ví, jakou roli bude hrát? Je však zřejmé, že bude u kormidla a že u kormidla bude určitě i armáda. Bude to vojenská junta v civilním hávu," řekl zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Barmě Tom Andrews.
Poslední svobodné volby v listopadu 2020 přinesly drtivé vítězství opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij. Armáda však výsledky zrušila, nositelku Nobelovy ceny za mír při převratu 1. února 2021 zadržela a její stranu rozpustila. Tento krok vyvolal občanskou válku, která si podle nevládních organizací vyžádala na 7200 obětí, přes 29 tisíc zatčených a odhadem 3,6 milionu vysídlených.



Po pěti letech vojenské vlády junta zorganizovala nové volby. Podle organizací sledujících stav demokracie nebyly svobodné: kritika voleb byla zakázána a na kandidátkách převládali civilní spojenci armády. Hlasování se navíc neuskutečnilo v mnoha částech země ovládaných povstalci.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“