


Za útokem na tanker ve Středozemním moři, který byl součástí ruské stínové flotily, mají stát Ukrajinci. Zázemí k riskantní operaci jim poskytla Libye. Zničená loď už týdny bloudí vodami bez posádky. Hrozí ekologická katastrofa.

„Ruský tanker na zkapalněný zemní plyn Arctic Metagaz hoří ve Středozemním moři,“ zněla zpráva, která médii proběhla počátkem letošního března. Loď, která je součástí takzvané ruské stínové flotily a na kterou se vztahují sankce USA a Spojeného království, vzplála poblíž Malty, kam se také evakuovala posádka.
„Přeživší byli následně během pátrací akce nalezeni v libyjské výlučné ekonomické zóně v záchranném člunu. Podle zpráv se všichni členové posádky nacházeli v bezpečí na palubě záchranného člunu,“ uvedly následně maltské úřady.
Právě Libye je pro celý incident klíčová. Už krátce po incidentu se navíc objevily spekulace, že za útokem stojí ukrajinský námořní dron. To se nyní podle agentury AP potvrzuje. Ukrajinci na plavidlo, které převáželo 61 tisíc tun zkapalněného zemního plynu, útočili pravděpodobně ze zmíněné severoafrické země.
Jak uvedly zdroje agentury z řad libyjských představitelů, ukrajinské síly operují v západní Libyi na základě tajné dohody schválené Západem. A právě ony pak na tanker zaútočily.
Ukrajinské síly, které jsou tvořené převážně experty na drony, operují údajně především na letecké základně v pobřežním městě Misuráta, ale také v dalších vojenských zařízeních v hlavním městě Tripolis a pobřežním městě Závíja, uvedly zdroje agentury. Konkrétně útok na ruský tanker pak měl být veden z Tripolisu.
„Útok na loď Arctic Metagaz v bezprostřední blízkosti Malty rovněž poukazuje na měnící se dynamiku moderního válčení, kdy se díky rozšíření dronových technologií projevují i geograficky vzdálené konflikty přímo v našem okolí,“ okomentoval tak útok maltský vojenský analytik David Attard.
Tanker se po útoku a následném požáru nepotopil, ale opuštěný posádkou zůstal na hladině. Loď, která kvůli svému nákladu představuje riziko pro životní prostředí, nadále pluje Středozemním mořem. Libyjské úřady se ji pokouší dostat pod kontrolu a zakotvit ji. Podle posledních zpráv ale zatím marně. Starosti pak dělá maltské vládě, právě kvůli riziku environmentální katastrofy.
Důležitá je zde taktéž již zmíněná „tajná dohoda“ mezi Libyí a Ukrajinou a posvěcená Západem, jak uvádí zdroje AP. Právě díky ní mohou v zemi operovat ukrajinské síly. Libyjská vláda momentálně ovládá jen část země. Samozvaná Libyjská národní armáda pak ovládá východní a jižní Libyi, včetně významných ropných polí. Západní země se údajně i za pomoci této dohody snaží konflikt uvnitř země urovnat. Hlavním cílem je však strategickou zemi udržet mimo ruský vliv.



Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.