Unie chce restartovat evropský průmysl. Nová pravidla by ale mohla ohrozit Dukovany

Evropská komise představila Industrial Accelerator Act – návrh zákona, který má do roku 2035 zvýšit podíl průmyslu na evropském HDP ze současných 14 na 20 procent. Ambiciózní plán na oživení evropské výroby ale okamžitě vyvolal spory. Kritiku budí zejména pravidla pro původ technologií a jejich možný dopad na strategické projekty, včetně výstavby nových bloků Dukovan.

Nový „průmyslový akcelerátor“ má podle Evropské komise zastavit dvě dekády postupného ústupu průmyslu v Evropě. Podíl výroby na HDP unie totiž klesl z 17,4 procenta v roce 2000 na pouhých 14,3 procenta dnes. Nová legislativa má tento trend během deseti let obrátit.

Právě způsob, jakým toho chce Evropská komise dosáhnout, ale vyvolává mezi českými politiky i podnikateli největší otázky.

Jedním z klíčových nástrojů návrhu je posílení výroby přímo v Evropě. Industrial Accelerator Act proto počítá s tím, že u vybraných strategických technologií bude při veřejných zakázkách a dotačních programech postupně vyžadován určitý podíl komponent vyrobených v Evropské unii.

Tzv. „Made in EU“ pravidlo se má týkat například baterií, solárních panelů, tepelných čerpadel, větrných turbín nebo některých energetických technologií. Jedná se tak především o technologie, které mají Evropu zbavit emisí.

Mezi protekcionismem a podporou firem z EU

Místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné chtěl původně do „Made in EU“ zahrnout více sektorů, nakonec se ale do finální podoby návrhu dostaly jen některé. Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) se tak Komise snažila najít rovnováhu mezi podporou domácí výroby a otevřeným obchodem.

„Toto považuji za dobrý kompromis, který nejde proti snaze EU podporovat férový, vzájemně výhodný obchod, ale zároveň respektuje rostoucí potíže v globálním obchodu,“ hodnotí europoslanec.

Zároveň ale připomíná, že konečná podoba pravidel se může ještě výrazně změnit, zatím se totiž jedná pouze o návrh, který nyní bude projednávat Evropský parlament i členské státy.

Podle kritiků ale kompromis přesto představuje obchodní bariéru. Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) varuje, že snaha posílit evropský trh může mít i opačný efekt.

„V rámci interní debaty v Komisi se lehce otupil břit protekcionismu tlačeného komisařem Séjourném, ale pořád hrozí, že navržená pravidla se v příštích letech mohou obrátit proti EU,“ upozorňuje Krutílek.

Podnikatelské organizace konkrétně varují, že evropský průmysl zatím nemusí být schopen všechny požadované technologie vyrábět v potřebném objemu.

„Příliš přísné vynucování unijního původu u dodávek strategických bezemisních technologií a vyloučení mimounijních dodavatelů z výběrových řízení v situaci, kdy sama Evropa nemá dostatečné výrobní kapacity pro dodávku těchto technologií, povede k prodražení a zpoždění dekarbonizace,“ říká Zuzana Krejčiříková z Hospodářské komory.

Návrh může dopadnout i na Dukovany

Industrial Accelerator Act zavádí požadavky na unijní původ komponent i v případě jaderných bloků a malých modulárních reaktorů (SMR). Pravidla mají být zaváděna postupně: čtyři roky po vstupu zákona v platnost by měly být evropského původu alespoň dvě hlavní komponenty, po šesti letech tři.

Pro země, které při výstavbě jaderných elektráren spolupracují s partnery mimo EU, by to mohlo znamenat zásadní komplikace. Typickým příkladem je právě Česko, kde se při dostavbě Dukovan počítá s technologiemi ze třetích zemí.

Hospodářská komora proto varuje, že by podobná pravidla mohla přímo ohrozit plánovaný rozvoj české energetiky.

„Další rozvoj energetiky a jaderných technologií v ČR se opírá o klíčová partnerství se subjekty z USA, Velké Británie a Jižní Koreje. Vynucený odklon od těchto partnerů by mohl fakticky tento rozvoj zastavit,“ píše Komora ve svém stanovisku k legislativě.

Prostor pro nejistotu

Návrh sice obsahuje výjimky – technologie ze zemí, které mají s EU uzavřenou dohodu o volném obchodu nebo celní unii, mohou být za určitých podmínek považovány za rovnocenné evropským –, právě zde ale podle některých politiků vzniká prostor pro nejistotu.

„Jižní Korea a Spojené království by sice měly být vnímány jako důvěryhodné partnerské země, ale musíme pohlídat, abychom se obecně vešli do nastavených kritérií pro jadernou energetiku,“ upozorňuje Krutílek.

Hospodářská komora proto navrhuje alternativní model „Made with Europe“, který by umožnil započítat i technologie ze zemí sdílejících bezpečnostní a technologické standardy EU.

Evropský průmysl pod tlakem

Celý návrh vzniká v době, kdy evropský průmysl čelí rostoucím nákladům a silnější globální konkurenci. Právě tyto problémy ale podle některých kritiků návrh řeší jen částečně.

Europoslanec Krutílek připomíná, že současná situace evropského průmyslu má podle něj kořeny i v dřívější evropské regulaci.

„V obtížné situaci jsme zejména kvůli minulému chybnému nastavení evropských zelených politik a dalších regulací. Komise tady nejenže hasí požár, který sama zapálila, ale současně někde lije do ohně další olej.“

Podobnou výhradu má i europoslanec Ondřej Knotek (ANO), který upozorňuje zejména na vysoké ceny energií. „Průmysl trápí především vysoké ceny energií, což ale návrh nijak neřeší. Naopak přidává další podmínky, například při veřejných zakázkách nebo získávání podpory,“ říká Knotek.

Vedle rizik i příležitost pro české firmy

Část podnikatelů ale vidí v návrhu potenciální přínosy. Podpora evropských nízkoemisních technologií by totiž mohla zvýšit poptávku po produktech, ve kterých má český průmysl silnou pozici. Příkladem jsou tepelná čerpadla nebo některé komponenty věterných elektráren.

„Z hlediska České republiky, jejíž ekonomika je silná v oblasti ‚zero technologies‘, je to dobrá zpráva – vyšší poptávka po těchto produktech a podpora firem, které je vyrábějí, posílí výkon naší ekonomiky,“ říká Niedermayer.

Podle Jendy Perly z byznysové organizace Změna k lepšímu může nová legislativa otevřít prostor zejména pro inovativní firmy.

„Tato legislativa představuje pro progresivní české firmy unikátní příležitost získat globální konkurenční výhodu, posílit energetickou bezpečnost a transformovat naši ekonomiku směrem k udržitelné budoucnosti s vysokou přidanou hodnotou,“ říká Perla.

Vedle sporných bodů obsahuje návrh i opatření, která mají podporu napříč politickým spektrem. Patří mezi ně zejména snaha zrychlit a digitalizovat povolovací procesy pro průmyslové projekty. To oceňuje i europoslanec Knotek z ANO.