Spekulace o možném konání prezidentských voleb na Ukrajině otevřely otázku, zda by Volodymyr Zelenskyj dokázal obhájit svůj mandát a kdo by ho případně mohl nahradit. Pozornost se v této souvislosti soustředí především na bývalého velitele armády Valerije Zalužného, který v současnosti působí jako velvyslanec ve Velké Británii. On sám ovšem tyto spekulace opakovaně odmítá – alespoň prozatím.
Středeční zpráva deníku Financial Times znovu oživila spekulace, že by Ukrajina mohla v důsledku rostoucího tlaku z Washingtonu připravovat uspořádání prezidentských voleb a referenda o možné mírové dohodě s Ruskem, a to už v průběhu letošního jara. Ukrajinská strana však tyto úvahy vzápětí odmítla.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se o svém údajném plánu vyhlásit volby v den čtvrtého výročí ruské invaze dozvěděl právě z britského deníku.
„K volbám přistoupíme teprve tehdy, až budou splněny všechny nezbytné bezpečnostní záruky,“ zdůraznil Zelenskyj. Zároveň dodal, že Spojené státy sice téma voleb na Ukrajině otevřely, avšak netlačí na jejich konání před uzavřením příměří. Prezident také popřel, že by Washington hrozil odebráním bezpečnostních záruk v případě odkládání voleb.
Zelenskyj a Zalužnyj jako hlavní favorité
Neutuchající válka s Ruskem tak naznačuje, že prezidentské volby zůstávají otázkou vzdálenější budoucnosti. Přesto samotné znovuotevření tohoto dlouhodobě ostře diskutovaného tématu znovu nastoluje otázku, zda by dosavadní ukrajinský lídr dokázal svou pozici obhájit – případně kdo by ho mohl v čele země nahradit.
Podle lednového průzkumu agentury Ipsos by případné prezidentské volby byly především soubojem dvou mužů: obhajujícího Volodymyra Zelenského a bývalého vrchního velitele ukrajinské armády, dnes velvyslance ve Velké Británii, Valerije Zalužného. Zelenského by podle průzkumu v současnosti volilo 20 procent respondentů. Zároveň je však u značné části veřejnosti vnímán negativně – pro více než čtvrtinu dotázaných je jeho znovuzvolení nepřijatelné, což odráží jak rostoucí únavu společnosti z vleklého konfliktu, tak vnitropolitické napětí spojené s opakovanými korupčními kauzami v okolí vládních kruhů.
Oproti tomu Zalužného by si přálo 23 procent dotázaných. Zároveň vykazuje velmi nízký podíl odpůrců, což z něj činí mimořádně silného potenciálního vyzyvatele.
Národní hrdina ve „vyhnanství“
Dvaapadesátiletý bývalý velitel ozbrojených sil si na Ukrajině vysloužil pověst národního hrdiny. Je mu přičítána klíčová role při obraně Kyjeva v roce 2022 i vedení překvapivých protiútoků, které na podzim téhož roku vytlačily ruské síly z Charkovské a Chersonské oblasti. Zároveň je však spojován s neúspěšnou protiofenzivou v roce 2023, jež si vyžádala tisíce obětí, aniž by přinesla výrazné územní zisky. Přesto si Zalužnyj u veřejnosti udržel vysokou míru důvěry.
Po následných neshodách ohledně rozsahu mobilizace a údajně i kvůli obavám v prezidentské kanceláři z rostoucí generálovy popularity byl Zalužnyj v roce 2024 odvolán z čela armády a jmenován velvyslancem ve Velké Británii. Tento krok byl mnohými vnímán jako snaha utnout jeho možné politické ambice dříve, než se mohly naplno projevit.
Právě tato „elegantní forma vyhnanství“ mu však podle deníku Washington Post paradoxně do jisté míry hraje do karet. V Londýně totiž zůstává stranou každodenního domácího politického napětí, zatímco jeho diplomatická role postupně proměňuje obraz výhradně vojenského velitele v profil státníka.
Ačkoliv se Zalužnyj jeví jako nejsilnější vyzyvatel prezidenta Zelenského, není zdaleka jisté, zda o prezidentské kandidatuře skutečně uvažuje. Přestože deník Bild už loni v létě informoval o údajných přípravách na volební kampaň, Zalužnyj tyto spekulace opakovaně odmítá.
Za hlavní dvojicí favoritů se v průzkumech objevují i další jména. Bývalý prezident a čokoládový magnát Petro Porošenko by si podle agentury Ipsos získal podporu osmi procent voličů, zároveň je však pro téměř 40 procent Ukrajinců nepřijatelný, což jeho šance výrazně omezuje.
Do širšího okruhu potenciálních kandidátů patří také 40letý Kyrylo Budanov, někdejší šéf vojenské rozvědky a od začátku roku vedoucí Zelenského kanceláře. Ten si od začátku války vybudoval pověst důvěryhodné bezpečnostní autority. Jeho výraznější politická role by se však pravděpodobně mohla naplno projevit až v delším časovém horizontu.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚSuperdávka se může posunout na srpen, sněmovna schválila odklad
Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu možná budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku předpokládá novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), kterou v pátek schválila zrychleně už v prvním čtení sněmovna. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
ŽIVĚÚdery na obou stranách: Oděsa hlásí oběť, Volgograd zraněné po dronovém útoku
Ruská armáda v noci na pátek podnikla útok na přístav v ukrajinské Oděské oblasti. Jeden člověk přišel o život, dalších šest utrpělo zranění, oznámil na Telegramu ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ruské úřady hlásí tři zraněné po ukrajinském dronovém útoku z Volgogradu a okolí.
ŽIVĚNejtvrdší zásah do klimatické politiky: USA ruší klíčový základ pro regulaci emisí
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
ŽIVĚAdamczyková jde po své třetí olympijské medaili. Jako vítězka kvalifikace
Sledujte online přenos z finálového bloku snowboardcrossařek na olympiádě v Itálii s Evou Adamczykovou v akci.