Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.
Rusové podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jen minulý týden proti jeho zemi vypustili více než 1700 dronů, přes 1380 řízených leteckých bomb a 69 střel a raket různých typů.
„Proto jsou střely pro systémy protivzdušné obrany nezbytné každý den. Pokračujeme ve spolupráci s USA a Evropou, abychom zajistili nejlepší ochranu pro naše nebe,“ řekl Zelenskyj během nedělní návštěvy Vilniusu, kde se setkal se svým litevským a polským protějškem.
V důsledku jednoho z útoků na Kyjev 15. ledna došlo k zaplavení jedné z hlavních tepelných elektráren v důsledku poškození potrubí. To výrazně zkomplikovalo opravu zařízení, na kterém závisí dodávky tepla a elektřiny do domácností tisíců lidí.
Problém bylo, že se část potrubí nacházela pod vodou. „Naši potápěči se bez váhání pustili do opravy poškození v ledové vodě a za extrémních podmínek. Speciální operace trvala šest dní. Únik vody byl zastaven, což umožnilo službám pokračovat v opravách,“ napsala na sociální síť Telegram ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace.
Webu Hromadske operace blíže popsal jeden z potápěčů, Andrij Vlasenko. „Inženýr kogenerační jednotky nakreslil na papír studnu a šachtu. Museli jste sejít studnou a dostat se do šachty, která vedla bokem a nenacházela se na dně Dněpru, ale pod ním,“ vysvětlil.
Čtvercová šachta byla zakopaná v zemi. „Dovnitř vletěla raketa a v důsledku seismického pohybu zeminy konstrukce ztratila svou celistvost. Na jednom místě se objevila síť trhlin široká 30 metrů,“ uvedl Vlasenko. S tím, že bylo nutné ji „zalátat“, protože kvůli poškození voda pronikala až do samotné elektrárny. Zaplavení pak znemožnilo její chod.
Práce potápěčů se běžně považuje za práci se zvýšenou složitostí. V tomto případě však kromě stísněných podmínek práci ztěžovala zima a chladná voda. Navíc kvůli silné stěně konstrukce nebylo možné komunikovat vysílačkou.
„Z lidského hlediska jsou to abnormální pracovní podmínky,“ uvedl zmíněný potápěč.
Nakonec se jim podařilo spojit přes robota, díky kterému bylo možné na povrch přenášet obraz. Potápěči pracovali střídavě, každý byl pod vodou dvakrát za den a pracoval tam 40 až 60 minut v kuse. Podle Andrije může být takový specialista pod vodou až šest hodin, ovšem za normálních podmínek: když je netrápí vodní proud, panuje dobrá viditelnost a voda je teplá alespoň 14 °C. Ale zde měla voda pouhé dva stupně a teplota vzduchu se pohybovala 12 až 15 stupňů pod bodem mrazu.
Nakonec se jim oprava povedla, minulý týden je za to prezident Zelenskyj vyznamenal. Některé řádem Za odvahu, další dostali medaili Obránce vlasti a nakonec zmíněný Vlasinko obdržel coby vedoucí skupiny Řád Danyla Halického.
Sdílet
Nejnovější videa
