Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.
„Ze všech stran útočí,“ říká poměrně klidným hlasem muž ve videu na telegramovém kanále Supernova+, které mělo vzniknout v noci na čtvrtek. V pozadí je přitom vidět stoupající kouř a ohnivou kouli. Ta byla vidět jak z Finska, tak z Estonska - přístav Usť-Luga se totiž nachází jen několik desítek kilometrů od hranic zmíněných evropských zemí.
Ukrajina tento měsíc zintenzivnila útoky dronů na ruskou infrastrukturu pro vývoz ropy a paliv a zasáhla všechny tři hlavní ruské západní přístavy pro vývoz ropy: kromě zmíněné Usť-Lugy na pobřeží Baltského moře také nedaleký Primorsk či Novorossijsk na pobřeží Černého moře.
Oba baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga kvůli tomu pozastavily nakládku ropy a ropných produktů. Agentura Reuters následně spočítala, že je kvůli kombinaci těchto útoků, blokaci ropovodu Družba či zabavování tankerů takzvané stínové flotily vyřazeno nejméně 40 % ruské exportní kapacity ropy.
Toto uzavření je nejzávažnějším narušením dodávek ropy v moderní historii Ruska, druhého největšího vývozce ropy na světě, a zasáhlo Moskvu právě v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem překročily 100 dolarů za barel. Ruská produkce ropy je přitom jedním z hlavních zdrojů příjmů státního rozpočtu.
Ukrajinská bezpečnostní služba SBU uvedla, že její drony „úspěšně zasáhly své cíle“ v Usť-Luze. „Útok poškodil stojany pro nakládku ropy a také tankovací park obsahující ropu a ropné produkty,“ oznámila SBU.
Primorsk, který je schopen vyvážet více než 1 milion barelů ropy denně, je hlavním odbytištěm pro ruskou vlajkovou loď ropy Ural a vysoce kvalitní naftu.
Ovlivní to ruskou válečnou ekonomiku? „Krátkodobě asi ano, ale z dlouhodobého hlediska ne,“ domnívá se v rozhovoru pro web Aktuálně.cz britský odborník na Rusko Mark Galeotti.
Připomíná, že v minulosti jsme byli svědky podobných útoků na různá ropná zařízení, ať už výrobní nebo vývozní. „Rusové jsou obvykle velmi dobří v rychlém obnovení provozu. Takže si budeme muset počkat a uvidíme,“ upozorňuje.
Pokud by z jakéhokoli důvodu měly útoky dronů velký dopad na přístav, pak se to podle něj na ekonomice podepíše, ale pravděpodobně to pouze srovná zisky, které v současné době plynou z vysokých cen kvůli tomu, co se děje v Perském zálivu.
Dodává ale, že s odhady je nutné být opatrný. „Je nepravděpodobné, že by několik úderů bezpilotních letounů zcela zničilo infrastrukturu přístavu. Rusové tedy budou co nejrychleji pracovat na vytvoření náhradních cest, ať už pomocí jiných přístavů, nebo opravou těch v Usť-Luze,“ uzavírá Galeotti.
Rusko označuje ukrajinské útoky za teroristické a zpřísnilo bezpečnostní opatření.
Využila Ukrajina vzdušný prostor Pobaltí?
Někteří ruští váleční blogeři také tvrdí, že během útoků na přístavy se Ukrajinci pokoušeli vyhnout ruské protivzdušné obraně tím, že využili vzdušný prostor Pobaltí. Tím vysvětlují, že se ve stejnou noc a ještě o den předtím objevily trosky dronů v Litvě, Lotyšsku i Estonsku.
Tyto domněnky ale ministr vnitra poslední jmenované země Igor Taro v rozhovoru pro ruskojazyčnou mutaci webu Delfi.ee vyvrátil. „Drony letěly v ruském vzdušném prostoru a odtud zasáhly Estonsko, stejně jako Lotyšsko. Dron, který havaroval v Litvě, pravděpodobně přiletěl z běloruského vzdušného prostoru,“ řekl Taro s tím, že Estonsko spolu se svými spojenci v Evropské unii a NATO podporuje Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi, ale nejsou stranou této války.
Mohlo by Vás zajímat: Spotlight News, 25. března 2026. Jaké to je být zahraniční agent podle zákona, jehož obdoba se podle opozice chystá i v Česku?
Sdílet
Nejnovější videa
