Když loni zemřel Alexej Navalnyj, mnozí automaticky začali upínat pozornost k jeho ženě Juliji Navalné. Vdova po nejznámějším Putinově kritikovi převzala krátce po manželově smrti veřejnou roli, k níž ji okolnosti takřka přinutily. "Nejvíce by byl Alexej překvapen z toho, že jsem vůbec na pódiu," řekla Julija Navalná minulý týden v Knihovně Václava Havla, kam přijela představit novu knihu Patriot.
Julija Navalná se po smrti svého muže v očích některých analytiků okamžitě objevila jako možná nová vůdčí tvář ruského exilového hnutí. Přesto se ukazuje, že realita je složitější. Navalná sice nese manželův odkaz, ale automatická transformace do pozice jednoznačné lídryně opozice zatím nenastala.
Navalná nikdy netoužila po vlastní politické kariéře. Dlouhá léta byla neviditelnou, ale zásadní oporou svého muže: organizovala jeho pracovní agendu nebo mu pomáhala s projevy a také se naučila žít s riziky spojenými s jeho opoziční činností.
Ruská exilová opozice
Po Navalného smrti se její odhodlání proměnilo v apel, který vyslala směrem k jeho podporovatelům: pokračovat v boji a nevzdat se. Zároveň veřejně obvinila Vladimira Putina z odpovědnosti za manželovu smrt. Pro část ruské veřejnosti, zejména tu v exilu, se okamžitě stala morálním symbolem - připomínkou ceny, kterou ruský odpor vůči autoritářství platí.
Jenže symbolická role neznamená automaticky politické vůdcovství. Ruská opozice v exilu se dlouhodobě potýká s tím, jak oslovit vlastní zemi, která je uzavřená státní propagandou a represivním aparátem. Alexej Navalnyj byl dlouhá léta nejznámějším opozičníkem nejen uvnitř Ruska, ale především v zahraničí.
Jeho jméno rezonovalo v zahraničních médiích a institucích mnohem silněji než u běžných ruských občanů. A už on sám nedokázal sjednotit velmi různorodé proudy protivládní opozice. Julija Navalná tak vstoupila do prostoru, který je roztříštěný víc než kdy dřív a kde chybí široká základna, o kterou by se mohla opřít. Navíc mnoho významných osobností opozice je buď ve vězení, nebo v exilu.
Nová kniha Patriot
Navalná nejen pokračuje v manželově práci, ale také veřejně vystupuje v zahraničí. Minulý týden navštívila Knihovnu Václava Havla v Praze, kde představila knihu Patriot, kterou její muž sepsal - zčásti ještě z vězení. Akci uspořádalo nakladatelství Euromedia ve spolupráci s časopisem Respekt.
V knize se dočtete i o jedné z nejznámějších otrav ruských dějin. Během letu ze sibiřského Tomsku náhle Navalnyj zkolaboval a následné testy v Německu potvrdily, že byl vystaven nervové látce ze skupiny novičok. Julija Navalná tehdy sehrála klíčovou roli. Vyvíjela tlak na ruské úřady, aby vůbec umožnily jeho převoz na specializovanou kliniku do Berlína.
Navalnyj se pak začátkem roku 2021 vrátil do Ruska, kde jej už na letišti zatkla ruská policie. "Vrátit se do Ruska nebyla otázka zda, ale kdy," odpověděla Navalná na otázku, proč se do Ruska vlastně vraceli.
Její úloha ve veřejném prostoru zatím spočívá především v udržování pozornosti světa u příběhu Alexeje Navalného a v tom, že brání, aby jeho smrt upadla v zapomnění. Zda se z tohoto kulturně-symbolického kapitálu může stát i mocenský kapitál, je nejasné. Stejně jako u většiny osobností ruské opozice v exilu zůstává otázkou, zda a jak mohou působit na společnost uvnitř země, která je od nich oddělena zdmi cenzury, strachu a propagandy.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Desítky tisíc lidí v Londýně protestovaly proti pravicovému extremismu
Desítky tisíc lidí prošly v sobotu centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která podle agentury AFP byla největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací.
ŽIVĚ "Spojence v NATO už asi chránit nemusíme." Trump provokuje Evropu kvůli válce v Íránu
Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO vzhledem k tomu, že aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, jež jsou středobodem transatlantické aliance.
Chatboti nejsou diskrétní. Co jim svěříte, nezůstane v soukromí „digitální zpovědnice“
Velké jazykové modely a na nich založení „povídací roboti“ se stali jednou z nejrychleji rostoucích digitálních služeb. Nabízejí je desítky technologických firem včetně těch největších a mají přes miliardu uživatelů. Škála problémů, jež s těmito digitálními poradci lidé řeší, je obrovská. A spolu s tím vzniká obrovské množství dat, nad jejichž osudem původní „majitelé“ nemají žádnou kontrolu.
Soud poslal do vazby čtvrtého podezřelého z účasti na žhářském útoku v Pardubicích
Policie zadržela čtvrtou podezřelou osobu z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji v sobotu odpoledne poslal do vazby, oznámila policie na síti X. Zda je čtvrtou zadrženou osobou muž, nebo žena, policie neuvedla. Dodala, že po dalších podezřelých pátrá. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby, řekl soudce.
Krasobruslař Malinin napravil kolaps z OH, Reshtenko promluvil o umírání během jízdy
Americký krasobruslař Ilia Malinin se v Praze stal potřetí mistrem světa. Jako lídr po krátkém programu předvedl nejlepší volnou jízdu. Získal 329,40 bodu a vyhrál o téměř 23 bodů před Japoncem Jumou Kagijamou. Český reprezentant Georgii Reshtenko obsadil 22. příčku.