


Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.

„Byly to velmi špatné roky, žádné Vánoce, žádná práce, žádné zaměstnání,“ zoufá si Maher Canawati, starosta města, které dozajista zná každý křesťan. „Všichni zde žijeme z turismu a ten v posledních letech klesl na nulu,“ podotýká.
Právě Vánoce jsou hlavní turistickou sezonou, kdy se nejen chrám Narození Páně plní věřícími z celého světa. Místní doufají, že se tento rok turisté do Betléma vrátí. Poslední roky na ně totiž dolehly samé pohromy, nejprve covid a pak válka mezi Izraelem a Hamásem.

„Jsme velmi rádi, že máme stromeček, a především že v Betlémě zase vidíme cizince a můžeme tak znovu naplno oslavit Vánoce,“ říká s mírnou nadějí v hlase místní návrhářka šperků Nadya Hazbounová.
„Tady to všechno začalo, takže právě odtud můžeme do světa vyslat poselství o tom, jaké by Vánoce měly být. Pokud se budou letošní Vánoce slavit v míru, tak doufám, že to přinese hezké poselství pro celý svět,“ říká v rozhovoru pro BBC.
Léta izolace dostaly Betlém ekonomicky na kolena. Napřed vypukla pandemie covidu, potom válka mezi Izraelem a Hamásem. Posledních několik let bylo pro místní ekonomiku doslova katastrofou, což umocnilo i to, že po útoku Hamásu ze 7. října 2023 zůstaly hranice do Izraele pro většinu místních Palestinců uzavřené.
Často se ani turisté nemohli do Betléma dostat, protože aerolinky v obavě z nebezpečné situace ve velkém rušily lety. „V Betlémě jsem byl několikrát, ale letos v květnu byly bezpečnostní kontroly rozhodně přísnější než v minulých letech,“ říká katolický kněz Vlastimil Vajďák, který několik let působil v osm kilometrů vzdáleném Jeruzalémě.
Uzavření hranic znamenalo pro místní křesťany a muslimy zásadní problém. Turismus totiž zajišťuje asi 70 procent všech příjmů. Minulé roky ale zůstala většina z 5500 hotelových pokojů prázdná. Mnoho prodejců se suvenýry zůstalo bez obživy a dílny na výrobu betlémů ve velkém propouštěly.
„Přišlo mi, že místní teď trpí nedostatkem turistů ještě více než za covidu,“ vypráví Vlastimil Vajďák. „Do centra Betléma jsme v květnu jeli taxíkem. Přestože bylo jasné, že jsme turisté, platili jsme stejnou cenu jako místní, což je velmi neobvyklé. Podle mě to ukazuje, že jsou opravdu rádi za každého návštěvníka,“ dodává.
„Betlém je unikátní svým náboženským a globálním přesahem. Světové komunitě vlastně nezáleží na jiných městech, jak jsou Ramalláh nebo Hebron, ale pokud jí na něčem záleží, tak je to právě Betlém,“ říká Břetislav Tureček, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, dnes vyučující na Metropolitní univerzitě v Praze.
„V rámci Palestiny tam zavítá zdaleka nejvíc turistů. Nikdo vám jen tak nepojede na výlet do Ramalláhu nebo Dženínu, ale Betlém zná přece každý,“ dodává Tureček.

Rodiště Ježíše Krista leží na území Západního břehu v takzvané zóně A, která je plně pod kontrolou Palestinské samosprávy. Většina vjezdů do města je naopak pod dohledem izraelské armády, pohyb obyvatel Betléma do blízkého Jeruzaléma a okolí je omezován bezpečnostní bariérou a propustkami.
Nejvýznamnější křesťanskou památkou je pochopitelně chrám Narození Páně, který stojí na místě, kde se měl narodit Ježíš Kristus. Na okraji města pak leží i důležité židovské poutní místo - Ráchelina hrobka.
Mezi další křesťanské památky patří kostel svaté Kateřiny, odkud se vysílá vánoční půlnoční mše. Dále pak Mléčná jeskyně, kde se podle pověsti ukrývala svatá rodina před útěkem do Egypta. Ústředním muslimským svatostánkem je Omarova mešita s minaretem vysokým 45 metrů.
Severozápadní okraj Betléma protíná osmimetrová bezpečnostní zeď oddělující Západní břeh Jordánu od Izraele, která se stala symbolem izraelsko-palestinského konfliktu a již byste si sotva chtěli zasadit do idylické představy vánočního Betléma s Jesličkami.
Několik známých kreseb na ní zanechal například britský umělec Banksy.



Kyjev a Rijád podepsaly dohodu o obranné spolupráci. Oznámil to na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Saúdské Arábie. Dohoda má podle něj položit základ pro budoucí kontrakty, technologickou spolupráci a investice.



Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.



Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna. Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.



Na Ruské středisko vědy a kultury v Praze zaútočil ve čtvrtek večer zatím neznámý člověk několika Molotovovými koktejly. Rusové mluví o terorismu. Po pachateli pátrá česká policie. Deník Aktuálně.cz mluvil se šéfem střediska Igorem Girenkem, který popsal podrobnosti žhářského útoku.



Rodiče by měli zkontrolovat balení kojenecké výživy, které mají doma, před podáním dítěti. Další šarže kojenecké výživy může obsahovat zdraví nebezpečný toxin. Na sociální sítí X o tom informovala česká hygienická služba.