


Vrcholní představitelé amerických ozbrojených sil podle stížností podaných jedné dozorové organizaci používají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblických „posledních časech“ k ospravedlnění zapojení do války s Íránem. Napsal o tom ve středu britský deník The Guardian.

Organizace Military Religious Freedom Foundation (MRFF) uvádí, že obdržela více než 200 stížností od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Jeden ze stěžovatelů, označený jako poddůstojník u jednotky, která by mohla být „kdykoli nasazena“ do operací proti Íránu, ve stížnosti, do níž redaktoři deníku The Guardian nahlédli, uvedl, že je velitel vyzval „abychom našim vojákům říkali, že je to všechno součást Božího plánu“. Konkrétně podle něj odkazoval na „četné pasáže z Knihy Zjevení týkající se armagedonu a bezprostředního návratu Ježíše Krista“. Řekl, že „prezident (Donald) Trump byl Ježíšem vyvolen, aby v Íránu zažehl jiskru, která vyvolá armagedon a předznamená jeho návrat na Zemi,“ dodal poddůstojník.
Stížnost byla podána jménem 15 amerických vojáků, mezi nimiž je 11 křesťanů, jeden muslim a jeden žid. MRFF stížnost nejprve sdílela s americkým novinářem na volné noze Jonathanem Larsenem.
„Příslušníci armády se ve skutečnosti nemohou snadno bránit, protože váš nadřízený v armádě není jen nějaký vedoucí směny ve Starbucksu,“ řekl deníku The Guardian prezident MRFF a veterán letectva Mikey Weinstein. S tím, že se podobné komentáře od křesťanských nacionalistů ve vládě a v armádě objevují pokaždé, když jsou USA či Izrael zapojeny do válek na Blízkém východě. Stížnosti podle šéfa organizace jasně ukazují, že princip oddělení církve a státu je v armádě ignorován.
The Guardian zároveň poznamenal, že americký ministr obrany Pete Hegseth souzní s názory křesťanských nacionalistů. V srpnu 2025 Hegseth na X sdílel reportáž televize CNN o pastorovi Dougu Wilsonovi, křesťanském nacionalistovi, který je spoluzakladatelem Společenství reformovaných evangelikálních církví (CREC) se sídlem v Idahu. Wilson uvedl, že si nemyslí, že by ženy měly zastávat vedoucí funkce v armádě či že by v křesťanské společnosti měly mít volební právo.
Ministr Hegseth, který byl moderátorem konzervativní stanice Fox News a je veteránem z válek v Iráku a v Afghánistánu, v minulosti vzbudil pozornost také svými kontroverzními tetováními spojovanými s křesťanským nacionalismem.
Pentagon na žádost deníku The Guardian o komentář ke stížnostem vojáků neodpověděl.
Údery na Írán USA a Izrael zahájily v sobotu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je důvodem snaha zabránit režimu získat jadernou zbraň. Napadená země zahájila krátce poté vojenskou odvetu, když začala raketami a drony útočit v regionu také na země, které se náletů nezúčastnily, ale jsou v nich americké základny použité k útokům.



Čtvrtý armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli na Blízkém východě po americkém a izraelském útoku na Írán, dopravil z Egypta do Prahy 91 lidí. Armádní airbus odstartoval z Šarm aš-Šajchu a na ruzyňském letišti přistál ve středu krátce před 20:00.



Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost, než se bránit. Pezeškján to dnes napsal na X s tím, že respektuje svrchovanost blízkovýchodních zemí a nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.



Historik Ladislav Kudrna zůstává na další funkční období ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Rada ÚSTR ho ve středu zvolila v tajné volbě. Pro Kudrnu hlasovalo v sedmičlenné radě šest lidí a jeden se zdržel. Další funkční období začne Kudrnovi 1. května. Mandát ředitele je na pět let. O funkci se ucházeli dva lidé. Druhým byl historik Jan B. Uhlíř.



V zahraničí momentálně uvázly tisíce cestujících z Česka. Důvodem jsou íránské raketové útoky na Blízkém východě, které ochromily leteckou dopravu v oblasti. Mnoho Čechů si tak musí protáhnout čas v zahraničí a nemohou dorazit do práce. Advokát Tomáš Procházka vysvětluje, jak se v takovém případě zachovat a co řešit.



Více než 200 lidí včetně zhruba 70 dětí zabil úterní sesuv půdy v dole na coltan u města Rubaya na východě Konga nedaleko hranic se Rwandou. S odvoláním na středeční vyjádření ministerstva hornictví to napsala agentura Reuters.