Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zhruba dvě hodiny v Bílém domě jednal s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou. Ta po setkání podle agentury Reuters řekla, že Trumpovi předala svou Nobelovu cenu za mír. Neuvedla však, zda ji přijal.
Ze setkání Trumpa s Machadovou, o němž média psala jako o obědě, nejsou zatím k dispozici podrobnosti. Během něj se ale konala tisková konference Bílého domu k různým tématům, na níž mluvčí Karoline Leavittová mimo jiné řekla, že na Trumpově rezervovaném názoru stran možné vůdčí role Machadové v blízké budoucnosti se nic nemění. Postoj amerického prezidenta Leavittová označila za realistický a dodala, že Trump počítá s konáním nových voleb ve Venezuele, ale neuvedla konkrétní časový rámec.
Mluvčí Bílého domu také zopakovala, že Trump udržuje neustálou komunikaci s prozatímní prezidentkou Venezuely Delcy Rodríguezovou, která podle něj plní všechny americké požadavky. "Prezidentovi se líbí, co vidí, a doufá, že tato spolupráce bude pokračovat," uvedla Leavittová.
Trump ve středu telefonicky hovořil Rodríguezovou, kterou před novináři pak označil za "úžasnou osobu", s níž měl "skvělou konverzaci". "Děláme obrovský pokrok v pomoci stabilizovat a obnovit Venezuelu. Debatovalo se o řadě témat včetně ropy, nerostných suroviny, obchodu a samozřejmě národní bezpečnosti," napsal šéf Bílého domu k rozhovoru na své síti Truth Social. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní.
Spojené státy 3. ledna unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura, jehož americká vláda viní z narkoterorismu. Venezuelská opozice ani americká vláda neuznaly Madurův mandát vzešlý z předloňských voleb, jejichž výsledky podle nich režim zfalšoval. Washington ale nyní podpořil ve vedení Venezuely dosavadní viceprezidentku Rodríguezovou, přední představitelku Madurova režimu. O Machadové Trump řekl, že je sice milá, ale nemá v zemi dostatečnou podporu pro zachování stability.
Podle analytiků dal Trump přednost pokračování režimu před dosazením lídrů opozice do vedení Venezuely proto, aby zůstala zachována stabilita kvůli jeho plánům na těžbu ropy a aby zabránil větší migrační vlně. Venezuelskou vládu tlačí Trump ke spolupráci s USA výhrůžkou dalšího vojenského úderu; Rodríguezové krátce po únosu Madura vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro.
Machadová minulý týden prohlásila, že chce Trumpovi osobně poděkovat za akci proti Madurovi. Prohlásila také, že Venezuelané, jimž podle ní její Nobelova cena ve skutečnosti náleží, ji chtějí dát Trumpovi a sdílet ji s ním. Norský Nobelův institut ale upozornil, že cenu nelze převést na jinou osobu nebo ji sdílet s někým, komu nebyla udělena.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Menšíkův další posun. Český tenista znovu vylepšil životní maximum
Dvacetiletý tenista Jakub Menšík si polepšil ve světovém žebříčku o další místo. Je dvanáctý, což je jeho nové maximum.
ŽIVĚČesko zavede mimořádná bezpečnostní opatření, do Ománu zamíří tři letadla pro krajany
Babiš očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření. Podobu neupřesnil, záleží na návrhu ministerstva vnitra. V pondělí se přesune 79 Čechů z Izraele do Egypta, do vlasti by měli odletět v úterý, řekl premiér Babiš. Do Muscatu by měla letět tři letadla Smartwings.
ŽIVĚBelgičané zadrželi tanker z ruské stínové flotily. Je na cestě do přístavu, kde ho zabaví
Slovenský premiér Robert Fico přijal pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke společnému jednání o ukrajinsko-slovenské spolupráci. Na rozdíl od Zelenského, který navrhl schůzku na Ukrajině, by však Fico dal přednost jednání na území Evropské unie. Fico to uvedl v prohlášení po telefonátu se Zelenským.
ŽIVĚ„Trump uvrhl svými iluzorními sny Blízký východ do chaosu.“ Írán s USA vyjednávat nebude
Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v pondělí tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. „Trump uvrhl region do chaosu svými ‚iluzorními sny‘ a nyní se obává dalších ztrát v řadách amerických sil,“ dodal Larídžání, který byl rovněž poradcem Chameneího.
„Co když budou vrazi a okupanti chodit po Praze?“ ptá se ministr ohrožené země
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?