Americký prezident Donald Trump krátce před Vánoci znovu otevřel otázku anexe Grónska. Jmenováním zvláštního vyslance pro Grónsko vyslal jasný signál, že jeho zájem o převzetí kontroly nad největším ostrovem světa stále trvá. Podle Trumpových slov jde o otázku „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
Krok okamžitě vyvolal ostré reakce v Kodani i v samotném Grónsku a znovu připomněl, že Arktida se stává jedním z hlavních bojišť globálního soupeření velmocí.
Zvláštním zmocněncem se stal republikánský guvernér Louisiany Jeff Landry, který má podle prezidenta „vést úsilí“ směřující k začlenění Grónska do USA. Funkce nemá formální diplomatický status a nevyžaduje souhlas hostitelské země a právě to v Evropě vyvolalo další pobouření.
Trump navíc odmítl uklidnit situaci tím, že by vyloučil použití síly. Na tiskových vystoupeních opakoval, že Spojené státy „Grónsko musí mít“, a to především kvůli bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny v arktických vodách.
Starý nápad v novém balení
Nejde přitom o první případ, kdy Trump myšlenku anexe Grónska veřejně vyslovil. Už v roce 2019, během svého prvního prezidentského období, zvažoval možnost, že by USA ostrov od Dánska koupily. Tehdy se setkal s jednoznačným odmítnutím – jak ze strany dánské vlády, tak grónské politické reprezentace. „Grónsko není na prodej,“ zněla tehdy stručná odpověď Kodaně.
Po Trumpově návratu do Bílého domu se ale téma vrací s novou intenzitou. Po své inauguraci v lednu letošního roku jasně řekl, že Grónsko se stane součástí USA a jmenováním zvláštního zmocněnce dává celé věci institucionální rámec.
Reakce Dánska a Gróňanů
Dánská vláda reagovala ostře. Ministr zahraničí i premiérka dali najevo, že Spojené státy musí respektovat územní celistvost Dánska a základní principy mezinárodního práva. Kodaň si kvůli Trumpovu kroku předvolala amerického velvyslance a zároveň připomněla, že anexe cizího území nelze ospravedlnit ani argumentem národní bezpečnosti.
Na začátku tohoto měsíce dánská vojenská rozvědka ve své výroční zprávě uvedla, že USA využívají svou ekonomickou moc k „prosazování své vůle“ a vyhrožují vojenskou silou jak přátelům, tak nepřátelům.
Ještě jednoznačněji se vymezili samotní Gróňané. Premiér poloautonomního území zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Grónsko má dnes přibližně 57 tisíc obyvatel a od roku 1979 disponuje rozsáhlou samosprávou. Zatímco obrana a zahraniční politika zůstávají v rukou Dánska, vnitřní záležitosti spravuje místní vláda. Většina Gróňanů sice podporuje myšlenku případné nezávislosti na Dánsku, ale připojení k USA odmítá drtivá většina – podle posledních dat z ledna letošního roku až 85 procent obyvatel.
Proč je Grónsko tak lákavé?
Trumpův zájem o Grónsko má několik vrstev. Tou nejviditelnější je strategická poloha ostrova mezi Severní Amerikou a Evropou. Grónsko je klíčové pro kontrolu severního Atlantiku i pro obranné plánování NATO. Spojené státy zde ostatně působí už od druhé světové války a dodnes provozují vojenskou základnu Pituffik, která hraje roli v systému včasného varování.
Dalším faktorem je Arktida jako celek. Tání ledu otevírá nové námořní trasy a zvyšuje dostupnost nerostných surovin – od vzácných kovů až po potenciální energetické zdroje.
Jmenování zvláštního zmocněnce ukazuje, že Trumpova ambice ovládnout Grónsko zůstává živá. Zároveň ale odhaluje limity této snahy: jednoznačný odpor Dánska, silnou podporu Gróňanů pro právo na sebeurčení i nervozitu evropských spojenců, kteří v Trumpově rétorice vidí nebezpečný precedens.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
"Sníh" z Tří oříšků pro Popelku roky zapáchal. Štáb řešil i další problémy
Zápach na místech natáčení zůstal ještě další dva roky. Kvůli tomu, že se Tři oříšky pro Popelku neplánovaně natáčely v zimě, musel štáb čelit řadě komplikací. Nedostatek sněhu se v Německu vyřešil sice ekologickým, zato pro herce velmi nepříjemným způsobem. Proč natáčecí místa nepříjemně zapáchala a jak donutil režisér Vorlíček sovu Rozárku mrknout? Podívejte se na Historky z placu.
ŽIVĚPapež vyzval k modlitbám za Ukrajinu. Rusko pokračuje v úderech na ukrajinská města
Papež Lev XIV. v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval ve čtvrtek k modlitbám za ukrajinský lid a vyzval válčící strany k vzájemně se respektujícímu dialogu. Ruské útoky na Ukrajině mezitím od Štědrého večera zabily čtyři lidi, oznámily úřady. Ukrajinské ministerstvo energetiky také hlásí četné nouzové odstávky a výpadky proudu po celé zemi.
Maska na obličeji? Smrt norského biatlonisty vyvolává otázky, záhadu má vyřešit pitva
Norský biatlonista Sivert Guttorm Bakken měl na obličeji nasazenou masku na trénink ve vysoké nadmořské výšce, když byl v úterý nalezen mrtev ve svém hotelovém pokoji v italském Lavazé. Uvedla to Norská biatlonová federace s konstatováním, že příčina náhlého úmrtí sedmadvacetiletého reprezentanta není stále jasná.
Papež vyzval k dialogu o míru na Ukrajině a k zastavení dalších válek ve světě
Papež Lev XIV. ve čtvrtek v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný válkou a apeloval na strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s oběťmi přírodních katastrof.
Soud poslal Vémolu do vazby, jeho advokát podal stížnost
Zápasník Karel „Karlos“ Vémola, který je obviněný z organizované drogové trestné činnosti, půjde do vazby. Rozhodl o tom ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 1. Do vazby poslal i další dva obviněné. Oznámili to mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová a mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.