


Americký prezident Donald Trump má další cíl: komunistický režim na Kubě. V posledních týdnech vyvíjí Washington na Havanu stále větší tlak. Trumpova administrativa se navíc pokouší Kubu úplně odstřihnout od dodávek ropy. Podle některých odhadů tak má tamní režim zásoby paliva maximálně na dva týdny.

„Víte, (Kuba, pozn. red.) dostávala peníze od Venezuely, dostávala ropu od Venezuely, ale teď už nedostává nic,“ tvrdil minulý týden Donald Trump, podle kterého Kuba „brzy zkrachuje“.
O dva dny později Bílý dům na svých stránkách uvedl, že komunistický režim na Kubě představuje zásadní riziko pro bezpečnost Spojených států. Podle něj totiž Kubánci podporují „nepřátelské státy a poskytují jim své vojenské a zpravodajské kapacity“.
To se podle Bílého domu týká také Ruska. „Kuba hostí největší zahraniční zařízení Ruska“, kterým Moskva špehuje území Spojených států, píše Bílý dům. Toto je jeden z oficiálních důvodů, proč se Donald Trump rozhodl v posledních týdnech výrazně zesílit tlak na ostrov.
Tlakem na Venezuelu připravili Američané kubánský režim o jeho největšího spojence v regionu. Díky blízkým vztahům obou zemí měla Kuba v posledních desetiletích stabilní zásobu levné ropy.
V posledních měsících dodává Havaně omezené množství ropy Mexiko. I to je ale v tuto chvíli pod silným americkým tlakem, aby s dodávkami přestalo. Washington se tím snaží vytvořit takové podmínky, které by kubánský režim donutily k dohodě, nebo ho rovnou zničily.

Další možností je námořní blokáda, která by znemožnila jakékoliv dodávky ropy. Takový krok podle deníku Politico podporuje americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jiní členové administrativy tento krok naopak odmítají, protože by mohl způsobit humanitární krizi.
Podle analytické společnosti Kpler zbývá Kubě ropa na 15 až 20 dní. Pokud se dodávky neobnoví, může ostrov čelit prudkému omezení přídělů pohonných hmot, přičemž velká část země již nyní trpí téměř každodenními výpadky elektřiny, píše deník Financial Times.
Podle analytiků z Kpleru dostala Kuba letos (k lednu 2026) pouze 84 900 barelů ropy, a to z jediné mexické dodávky z devátého ledna. To vychází přibližně na tři tisíce barelů denně, což představuje obrovský pokles oproti průměrným 37 tisícům barelům denně, které měla Kuba k dispozici v roce 2025.
„Můžeme říci, že Kuba vydrží 15 až 20 dní,“ pokud se lednová dodávka připočte k odhadovaným 460 tisícům barelům, které má stát ve strategických zásobách, uvedla Victoria Grabenwögerová ze společnosti Kpler.
Zatím lze jen těžko předvídat, jaké další kroky plánuje Trumpova administrativa. Podle serveru Politico je však svržení komunistické vlády na Kubě, která je u moci od revoluce v roce 1959, pro americkou administrativu „na 100 procent“ prioritou roku 2026.



Fotbalisty pražské Sparty opustila v závěru přestupního období v elitních evropských soutěžích jedna z hlavních hvězd. Srbský křídelník Veljko Birmančevič jde na hostování s opcí do španělského Getafe. Konkurenční Slavia zase pouští do belgického Gentu japonského obránce Daikiho Hašioku.



Ruská armáda za uplynulý den útočila na energetické objekty v místech u fronty a u hranic, cílené údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nepodnikala. Dnes to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.



Ruský Dálný východ se v posledních týdnech potýká se sněhovou kalamitou, která paralyzovala život desetitisíců lidí. V oblasti Kamčatky totiž napadlo tolik sněhu, že i obyvatelé některých čtvrtí tamní metropole Petropavlovsk-Kamčatskij jsou zcela odříznuti od světa. Problémy mají i záchranáři. Vzhledem k vážnosti situace musí armáda na místo poslat největší nákladní letadlo s těžkou technikou.



Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na dnešním zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, dnes lídři nejednali, doplnil.



Potomci nizozemských osadníků v Jihoafrické republice (JAR) si činí nároky na území, které kdysi získali jejich předci od tamního království a později o ně přišli ve prospěch Británie. K tomuto kroku je podle agentury Reuters inspiruje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánska.