


Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.

Evropská unie začátkem prosince slíbila, že do dvou let přestane plně odebírat ruský plyn. Kde naopak obchod s Ruskem vzkvétá, jsou zemědělská hnojiva, která se z plynu vyrábějí.
Dusíkatých hnojiv do evropských států Rusko vyváží v posledních letech rekordní množství. Jen letos v červnu to bylo podle Eurostatu více jak milion tun, což je nejvíce za deset let.
„Evropa je v řadě věcí pokrytecká. Říká, že podporuje Ukrajinu a omezuje vztahy s Ruskem, ale třeba obchod se zemědělskými komoditami probíhá ve velkém dál. V minulých letech byly i chvíle, kdy se do Evropy dováželo přes třetí státy víc ruského než ukrajinského obilí,“ říká pro Aktuálně.cz agrární analytik Petr Havel.
Před únorem 2022 dodávalo Rusko do Evropy přibližně třicet procent všech hnojiv. Dovoz po invazi na Ukrajinu výrazně klesl a Evropa uvalila sankce na řadu Rusů spojených se zemědělských průmyslem.
Samotné firmy a produkty, které prodávají, však dostaly ze sankcí výjimku a zanedlouho se vývoz dostal na ještě vyšší čísla než před válkou. Do druhého čtvrtletí roku 2025 se tak ruský podíl na evropském trhu zvýšil na třetinu, píše britský The Economist.
Evropská komise v červenci zavedla sankce na zemědělské produkty z Ruska a Běloruska. Komise je postupně plánuje zvyšovat, a to až do roku 2028. Poté by se cena kvůli sankcím měla zvýšit natolik, že pro evropské zemědělce bude nákup ruských hnojiv nevýhodný.
Ruská hnojiva jsou levná, je jich dostatek a jsou blízko. Evropa by sice mohla nahradit ruský dovoz zvýšením vlastní produkce, to by ale znamenalo mnohem větší náklady. Většina hnojiv je totiž dusíkatá a k jejich výrobě je potřeba velké množství zemního plynu.
Před invazí ho evropští zemědělci odebírali levně z Ruska. Teď jim kvůli vysoké ceně plynu často nezbývá než kupovat hotový produkt
„Jsou to dvě věci. Jedno je síla zemědělské lobby a druhý důvod je ten ekonomický. Kombinací těchto dvou faktorů tak Evropa často volí řešení, která pro ni samotnou nejsou vhodná,“ říká Petr Havel.
Evropa měla před invazí 120 továren na hnojiva, které v roce 2020 pokrývaly asi sedmdesát procent její spotřeby dusíkatých hnojiv. Po invazi na Ukrajinu Evropa snížila svou produkci o 70 procent. Podle The Economist od té doby obnovila sotva polovinu této kapacity.
Další alternativou je dovážet ze států jako Kanada, Egypt, Alžírsko nebo Čína. Všechny tyto země jsou však oproti Rusku dražší, což by se mohlo promítnout do cen potravin.
„Evropa ve snaze získat levnější produkt v minulosti rezignovala na svoji výrobu a dostala se do závislosti na zahraničních producentech. Bude tedy nějakou dobu trvat, než se z té závislosti vymaní,“ říká Petr Havel. Podle něj by se Evropa měla stát v tomto ohledu plně soběstačná.
„Kamkoliv než do Ruska je to dál, navíc jsou z jiných zemí často problémy s dovozem. Alternativy tady jsou vždycky. Ale ve chvíli, kdy Evropa pouze vymění Rusko za jinou zemi, tak to stále nebude řešit tu závislost na jiných státech.“
„Celkově by Evropa měla usilovat o mnohem větší soběstačnost, a to se zdaleka netýká pouze hnojiv, ale mnoha jiných oblastí. Jinak bude Evropa pořád vydíratelná,“ dodává Havel.



Sněmovní sociální výbor ani v dnešním druhém kole volby nezvolil exministra Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za svého předsedu. V tajném hlasování ho podpořilo devět z 20 poslanců a poslankyň. V čele výboru je od loňska lidovecká poslankyně Monika Brzesková. První kolo se konalo před měsícem, po Jurečkově nezvolení výbor volbu přerušil.



Izrael při vzdušném útoku na Írán v noci na středu zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba. Podle agentury Reuters to uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac a dodal, že během středy přijdou "významná překvapení". Írán smrt ministra zatím nepotvrdil.



Rusko plánuje do roku 2045 přesunout na okupovaná území na Ukrajině téměř 114 tisíc lidí. Vyplývá to z rozvojových plánů ruských státních institucí, které se týkají částečně obsazených oblastí na východě a jihu země, jež Moskva považuje za své. Podle dostupných údajů zůstává značná část těchto regionů nadále pod ruskou kontrolou.



Když premiér Andrej Babiš obviňoval na začátku března vládu Petra Fialy, že kvůli ní končí na jednotkách intenzivní péče děti užívající kratom, mnozí ho upozorňovali, že příčina problému leží jinde. Pondělní verdikt vlády, která fakticky podpořila už existující kontrolovaný prodej, ukázal, že Babiš to začíná chápat. Teď jde o to, zda a jak stát zasáhne proti nelegálnímu prodeji. Cest je více.



Bylo to setkání, na jaké se jen tak nezapomíná. Na silnici u obce Doubice, na pomezí dvou chráněných území, se řidičce a její rodině naskytl výjimečný pohled: ve světlech reflektorů se objevil rys ostrovid. Vzácné zvíře se jim podařilo nejen bezpečně nechat přejít silnici, ale také zachytit na fotografii. Podobné důkazy o jeho výskytu jsou přitom v regionu stále spíše raritou.