Reklama
Reklama

Stačí být lepší než Rusové. Zvládne NATO přežít bez Ameriky?

Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.

Polské síly spolu s vojáky NATO pořádají vojenské cvičení „Iron Defender” na cvičišti Orzysz ve Wierzbiny.
Polští vojáci střílejí z přenosného protiletadlového systému Piorun během vojenského cvičení „Iron Defender“, které pořádají polské ozbrojené síly společně s vojáky NATO na vojenském cvičišti ve Wierzbiny poblíž Orzyszu v Polsku, 17. září 2025.Foto: REUTERS
Reklama

Evropské státy intenzivně řeší, jak si zajistit vlastní bezpečnost v době napjatého vztahu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle britského listu Financial Times situaci ještě více vyhrotil Trumpův nedávný tlak na Grónsko.

„Tato krize je mnohem horší než cokoliv, co jsme za 77 let existence NATO zažili. A v mnoha ohledech horší než cokoliv od 7. prosince 1941, kdy Spojené státy přijaly myšlenku, že bezpečnost Evropy je zásadní pro bezpečnost USA,“ řekl deníku Ivo Daalder, bývalý velvyslanec USA při NATO. Tato myšlenka je podle něj v tuto chvíli už mrtvá.

O krizi mluví i někteří evropští lídři. „Teď máme krizi. Je to zřejmé,“ řekl minulý týden polský premiér Donald Tusk na summitu evropských států v Bruselu.

Evropští lídři v posledním roce intenzivně řeší, co bude dál s bezpečností starého kontinentu a jak zajistit pomoc napadené Ukrajině.

Reklama
Reklama

Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno tvrdil, že Paříž poskytuje Ukrajině dvě třetiny zpravodajských informací. Podle něj by se závislost na amerických zbraních mohla v příštích měsících ještě více snížit.

To potvrdila také samotná Ukrajina. Kyjev stále naléhavě potřebuje zbraně z USA, zejména protivzdušnou obranu. Nicméně přechod k boji s pomocí dronů a rychlý rozvoj zbrojní výroby přímo na Ukrajině, která nyní pokrývá 60 procent její válečné spotřeby, výrazně snížily závislost Kyjeva na ostatních zemích.

Bez Ameriky to bude těžké

Pokud je někdo na svém americkém spojenci bezpečnostně závislý, je to Evropa. Ta v tuto chvíli zdaleka nemá takové kapacity, aby dokázala nahradit výpadek americké obrany, píší Financial Times.

Aliance je v zásadních sférách silně závislá na Spojených státech. To se týká hlavně klíčových oblastí, jako jsou zpravodajské služby, protivzdušná obrana, těžká transportní letadla a systémy pro potlačování nepřátelské protivzdušné obrany.

Reklama
Reklama

Evropským členům NATO také chybí dostatečné množství přesných raket dlouhého doletu.

Dalším problémem jsou počty vojáků. Evropa by se musela obejít bez 128 tisíc amerických vojáků, které by podle analytiků velitelé USA mohli nasadit v rámci operace NATO proti případnému ruskému útoku.

Specifickou kapitolou jsou jaderné zbraně. Francie a Velká Británie sice nějaké jaderné kapacity mají, ale vyrovnat se ruskému arzenálu by pro evropské státy bylo extrémně nákladné.

„Stačí být lepší než Rusové“

Carlo Masala, profesor mezinárodní politiky na Univerzitě Bundeswehru v Mnichově, proto tvrdí, že úplná snaha odstřihnout se od Spojených států je dlouhodobě nerealistický a nesprávný cíl.

Reklama
Reklama

„Nejde o to být stejně dobří jako USA, což by nám trvalo 15 let nebo i déle. Jde jen o to být lepší než Rusové.“ To už je podle profesora Masaly splnitelný cíl. Podle něj by toho Evropa mohla dosáhnout v průběhu tří až čtyř let.

Bez americké pomoci to ale podle hlavních představitelů NATO nepůjde. „Pokud si někdo myslí, že Evropská unie nebo Evropa jako celek se mohou bránit bez USA, ať dál sní,“ řekl v pondělí Evropskému parlamentu generální tajemník NATO Mark Rutte.

Reklama
Reklama
Reklama