


Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek uvedla Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.

Jde o druhý prodej zbraní, který oznámila současná vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tentokrát zahrnuje osm dohod, včetně 82 salvových raketometů HIMARS, 60 houfnic, 420 střel dlouhého doletu ATACMS, bezpilotních letounů, vojenského softwaru a dílů pro další vybavení, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany. Balíček je ve fázi oznámení Kongresu, kdy má Kongres možnost prodej zablokovat nebo změnit. Tchaj-wan má ale širokou podporu napříč politickým spektrem, podotkla agentura.
"Navrhovaný prodej pomůže zlepšit bezpečnost příjemce a přispěje k udržení politické stability, vojenské rovnováhy a ekonomického pokroku v regionu," citovala agentura AP americké ministerstvo zahraničí.
"Spojené státy nadále pomáhají Tchaj-wanu udržovat dostatečné obranné schopnosti a rychle budovat silnou odstrašující sílu a využívat výhody asymetrické války, které tvoří základ pro udržení regionálního míru a stability," napsalo tchajwanské ministerstvo obrany. Ministr zahraničí Lin Ťia-lung podle AP poděkoval USA za "dlouhodobou podporu regionální bezpečnosti" a své "upřímné poděkování" vyjádřila i prezidentská kancelář ostrova.
Americký Senát ve středu schválil návrh obranného rozpočtu na rok 2026 ve výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun), který mimo jiné počítá s podporou Ukrajiny nebo zakazuje snížení počtu amerických vojáků rozmístěných v Evropě pod 76.000 na více než 45 dní.
Tchaj-wan pracuje pod tlakem USA na proměně svých ozbrojených sil, aby byly schopny vést takzvanou asymetrickou válku za využití mobilních, menších a často levnějších zbraní, které mají přesto cílený účinek, jako jsou drony.
Washington má s Pekingem formální diplomatické vztahy. S Tchaj-wanem sice udržuje neoficiální vztahy, je ale jeho nejdůležitějším dodavatelem zbraní. Spojené státy jsou ze zákona povinny poskytovat ostrovu prostředky k obraně, i když je prodej těchto zbraní trvalým zdrojem napětí s Čínou.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jeho slov silou. Peking na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan ovšem od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.



Cena zlata pokračuje v růstu a přechodně se vrátila nad 5100 dolarů (přes 105 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), než růst mírně zvolnil. Poptávku po žlutém kovu podporuje obnovené napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Už v úterý cena zlata zaznamenala nejvýraznější denní nárůst za déle než 17 let. Dál zdražuje i stříbro, které je zpět nad 90 USD/oz.



Rusko v noci na středu zaútočilo na Ukrajinu 105 drony, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Při útoku v Dněpropetrovské oblasti dva lidé zahynuli a dva další byli zraněni, informovaly ráno tamní úřady. Děje se tak před zahájením druhého kola přímých třístranných rozhovorů zástupců Ukrajiny, USA a Ruska v Abú Dhabí o možném ukončení války.



Na Pražském hradě se ve středu ráno odehrálo jednání prezidenta Petra Pavla s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Aktéři ho zatím nekomentovali. Čeká je schůzka Bezpečnostní rady státu v sídle Úřadu vlády. Setkání vyvolaly události minulého týdne, kdy Pavel zveřejnil textové zprávy, které posílal jeho poradci ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) kvůli zrušenému letu z Frankfurtu nad Mohanem z důvodu nepříznivého počasí odložil návštěvu Spojených států a vrací se zpět do Prahy. Řekl to ve středu Adam Čörgö z odboru komunikace ministerstva zahraničí.



Málokterý sport na olympijských hrách v Cortině bude mít tak výrazný český otisk jako právě curling. Výprava Martina Doktora přivezla dva ambiciózní týmy a k tomu se pod pěti kruhy představí modernizovaná technologie, kterou mají pod palcem výzkumníci z ČVUT.