


Madrid zahájil proces legalizace 500 tisíc migrantů bez povolení k pobytu a přizná jim právo v zemi pracovat. Podle vlády je cílem tohoto kroku „čelit vzestupu krajní pravice“.

Madrid proces oficiálně spustil v úterý poté, co se na něm dohodla vládní Socialistická strana premiéra Pedra Sáncheze s levicovou stranou Podemos. Ta jeho menšinovou vládu podporuje od roku 2023.
„Nechceme být jen majákem, ale věřím, že se staneme i semínkem a impulzem v boji proti vlně krajní pravice, která se snaží získat vliv. A uděláme vše, co je v našich silách, abychom ji zastavili,“ cituje mluvčího vlády britský deník The Telegraph.
Strana Podemos uvedla, že nová legislativa pomůže rozbít „institucionální rasismus, který pouze podporuje vykořisťování a rasistickou nenávist“.
Podle vládního návrhu budou moci o legální status požádat migranti bez dokladů, žadatelé o azyl nebo lidé, kteří k 31. prosinci 2025 žili ve Španělsku déle než pět měsíců. Žádosti bude možné podávat od začátku dubna do konce června, přičemž osoby s trestní minulostí jsou z tohoto procesu vyloučeny.
Žádosti mají být posouzeny do dvou týdnů. Úspěšní žadatelé poté získají právo pracovat „v jakémkoli odvětví a kdekoli“ na území Španělska, uvedla ministryně pro migraci Elma Saiz Delgado.
Lídr národně konzervativní strany Vox Santiago Abascal obvinil premiéra z toho, že se prostřednictvím migrace snaží „nahradit“ španělské obyvatelstvo. „Chce urychlit invazi. Musíme ho zastavit. Repatriace, deportace a návraty migrantů,“ prohlásil.
Liberální přístup Španělska k migraci se tak výrazně odklání od trendu v dalších evropských zemích. Státy jako Velká Británie, Německo či Dánsko naopak v poslední době oznamují zpřísnění pravidel a tvrdší postup vůči žádostem o azyl.



Země na jihu Evropy v posledních letech přijala miliony migrantů, z nichž podle analytického centra Funcas bylo na začátku roku 2025 přibližně 840 tisíc bez platného povolení k pobytu. Většina z nich – zhruba 760 – pochází podle CNN z Latinské Ameriky, zejména z Kolumbie, Peru a Hondurasu.
Přes Španělsko zároveň vede jedna z nejvytíženějších migračních tras ze západní Afriky, odkud se každoročně desítky tisíc lidí pokoušejí o nebezpečnou, zhruba dva tisíce kilometrů dlouhou cestu na Kanárské ostrovy.



Ruské ministerstvo zdravotnictví doporučí lékařům, aby posílali k psychologům ženy, které odpoví záporně na dotaz, zda chtějí mít děti. Cílem je, aby si vytvořily pozitivní přístup k mateřství, uvedla ruská státní agentura TASS s odkazem na příslušnou směrnici resortu. Podle agentury AFP mají nové zdravotnické pokyny řešit demografickou krizi v Rusku.



„Našeho syna to zabilo během pouhých pár dní,“ říkají rodiče osmnáctiletého Aarona Millse. Zpočátku si přitom student stěžoval jen na bolest hlavy. O několik dní později zemřel. Jeho rodina dnes proto varuje ostatní: meningitida nemusí vždy mít typické příznaky. „Mysleli jsme, že je proti meningitidě očkovaný. A byl. Jen jsme netušili, že existují různé typy očkování,“ varují rodiče.



Dirigent Jakub Hrůša v Bamberku převzal mezinárodní cenu Umělec roku označovanou za Oscara klasické hudby a rovněž obdržel Bavorský řád za zásluhy. O středeční ceremonii informovala umělcova mediální zástupkyně Kateřina Motlová.



Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to dnes na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé).



Amazon na současném trhu už neplní jen roli e-shopu. Stále zřetelněji se totiž mění v mozek a páteř globálního internetu. A právě letošní rok je pro firmu zlomový. Vedení společnosti se rozhodlo investovat astronomických 200 miliard dolarů do umělé inteligence (AI) a infrastruktury.