Madrid zahájil proces legalizace 500 tisíc migrantů bez povolení k pobytu a přizná jim právo v zemi pracovat. Podle vlády je cílem tohoto kroku „čelit vzestupu krajní pravice“.
Madrid proces oficiálně spustil v úterý poté, co se na něm dohodla vládní Socialistická strana premiéra Pedra Sáncheze s levicovou stranou Podemos. Ta jeho menšinovou vládu podporuje od roku 2023.
„Nechceme být jen majákem, ale věřím, že se staneme i semínkem a impulzem v boji proti vlně krajní pravice, která se snaží získat vliv. A uděláme vše, co je v našich silách, abychom ji zastavili,“ cituje mluvčího vlády britský deník The Telegraph.
Strana Podemos uvedla, že nová legislativa pomůže rozbít „institucionální rasismus, který pouze podporuje vykořisťování a rasistickou nenávist“.
Podle vládního návrhu budou moci o legální status požádat migranti bez dokladů, žadatelé o azyl nebo lidé, kteří k 31. prosinci 2025 žili ve Španělsku déle než pět měsíců. Žádosti bude možné podávat od začátku dubna do konce června, přičemž osoby s trestní minulostí jsou z tohoto procesu vyloučeny.
Žádosti mají být posouzeny do dvou týdnů. Úspěšní žadatelé poté získají právo pracovat „v jakémkoli odvětví a kdekoli“ na území Španělska, uvedla ministryně pro migraci Elma Saiz Delgado.
Lídr národně konzervativní strany Vox Santiago Abascal obvinil premiéra z toho, že se prostřednictvím migrace snaží „nahradit“ španělské obyvatelstvo. „Chce urychlit invazi. Musíme ho zastavit. Repatriace, deportace a návraty migrantů,“ prohlásil.
Statisíce migrantů bez dokladů
Liberální přístup Španělska k migraci se tak výrazně odklání od trendu v dalších evropských zemích. Státy jako Velká Británie, Německo či Dánsko naopak v poslední době oznamují zpřísnění pravidel a tvrdší postup vůči žádostem o azyl.
Země na jihu Evropy v posledních letech přijala miliony migrantů, z nichž podle analytického centra Funcas bylo na začátku roku 2025 přibližně 840 tisíc bez platného povolení k pobytu. Většina z nich – zhruba 760 – pochází podle CNN z Latinské Ameriky, zejména z Kolumbie, Peru a Hondurasu.
Přes Španělsko zároveň vede jedna z nejvytíženějších migračních tras ze západní Afriky, odkud se každoročně desítky tisíc lidí pokoušejí o nebezpečnou, zhruba dva tisíce kilometrů dlouhou cestu na Kanárské ostrovy.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Krejčího čeká v NBA velký přestup, píše ESPN. Z Atlanty poputuje do Portlandu
Basketbalista Vít Krejčí odchází v NBA z Atlanty do Portlandu. Za Hawks nastupoval pětadvacetiletý český rozehrávač od roku 2022. Podle ESPN za něj Atlanta získá pivota Duopa Reatha a dvě volby v druhém kole draftu.
Stačí být lepší než Rusové. Zvládne NATO přežít bez Ameriky?
Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.
Sparta vyhrála dohrávku proti Budějovicím, Shore si připsal tři body
Hokejisté sedmé Sparty zvítězili v dohrávce 40. kola extraligy doma nad desátými Českými Budějovicemi 4:3 a připsali si třetí výhru za sebou. Třemi body za dvě branky a jednu asistenci k tomu přispěl kanadský útočník Devin Shore. Motor venku prohrál poosmé za sebou a na ledě Sparty si připsal už dvanáctou porážku v řadě.
Probudili jste spícího lva. Minář přivedl do ulic desítky tisíc kritiků vlády
Když Mikuláš Minář oznámil v roce 2020 odchod z čela Milionu chvilek pro demokracii, vypadalo to, že čas velkých demonstrací skončil. Jenže uteklo šest let, Minář je opět v čele tohoto spolku a s ním také desítky tisíc lidí na demonstraci v centru Prahy. Aktuálně.cz přibližuje, jak vypadala v neděli odpoledne demonstrace s názvem Stojíme za prezidentem.
ŽIVĚ"Bude z toho válka." Chameneí varuje USA před útokem na režim v Íránu
Pokud USA zaútočí na Írán, tentokrát z toho bude regionální konflikt, varoval v nedělním živém televizním vysílání íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou 86letý ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Krátce předtím předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf prohlásil, že Teherán považuje ozbrojené síly zemí EU za teroristické skupiny.