


Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, napsala agentura Reuters.

Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, dodala agentura AFP. Austrálie loni v prosinci zakázala sociální sítě dětem mladším 16 let, což inspirovalo další země k podobnému kroku.
Článek 1 návrhu zákona podle deníku Le Monde předložila Laure Millerová ze strany Obnova (RE). Podpořilo jej 116 zákonodárců, přičemž 23 se jich vyslovilo proti, dodala AFP s tím, že text musí v polovině února projít Senátem tak, aby mohl začít platit od 1. září. Další pozměňovací návrh mimo jiné zakazuje také propagaci produktů nebo služeb, která by mohla narušit fyzické či duševní zdraví nezletilých na sítích pro ně určených.
Mezi rizika podle AFP patří i kyberšikana, neustálé srovnávání, vystavení násilnému obsahu či upoutávání pozornosti na úkor spánku. Věk 15 let podle ministryně pro digitální technologie Anne Le Hénanffové odpovídá definici sexuální dospělosti a přechodu ze základní na střední školu.
„Tímto zákonem stanovíme jasnou hranici ve společnosti. Říkáme jednu jednoduchou věc: sociální sítě nejsou nic nevinného. Tyto sociální sítě slibovaly propojení, místo toho ale rozdělily. Slibovaly informovat, místo toho však přesytily. Slibovaly bavit, místo toho ale uvěznily,“ řekla Millerová, která byla zpravodajkou parlamentní vyšetřovací komise o psychologických účincích sítě TikTok na nezletilé.
Návrh zákona někteří poslanci označili jako zjednodušené řešení. Opatření dříve kritizovala také Státní rada, která se obávala příliš širokého a obecného zákazu sociálních sítí, proto se musel návrh přepracovat.
Poslanci se budou později také zabývat článkem 6, který zakazuje používání mobilních telefonů na některých středních školách, doplnil Le Monde.
Australský zákon, který zakazuje přístup dětem na sociální sítě jako TikTok, Instagram, Facebook i videoplatformu YouTube, začal platit loni 10. prosince. O podobných krocích uvažují vlády v Dánsku, Itálii, Malajsii či některých amerických státech.



Izrael při vzdušném útoku na Írán v noci na středu zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba. Podle agentury Reuters to uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac a dodal, že během středy přijdou "významná překvapení". Írán smrt svého ministra odpoledne potvrdil, píše agentura AP.



Evropská unie nesmí brát ohledy na jednu jedinou zemi, která z vnitropolitických důvodů blokuje přijetí dalších protiruských sankcí i finanční pomoc Ukrajině. Ve zjevném odkazu na Maďarsko to ve středu ve vládním prohlášení před summitem Evropské unie řekl německý kancléř Friedrich Merz. Vláda premiéra Viktora Orbána blokuje unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun).



V lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku se ve středu utrhla kabina lanovky. Podle šéfa místní kriminální policie Senada Sakice zahynul jeden člověk. Řekl to na tiskové konferenci, kterou živě přenášela televizní a rozhlasová společnost SRF. Podrobnosti o identitě oběti ale neuvedl.



Ruské „supertajné“ Centrum 795 mělo napravit reputaci zpravodajských služeb po sérii jejích neúspěchů. Místo toho se však samo stalo symbolem selhání. Investigace serveru The Insider odhalila jeho strukturu, vedení i operace – a první mise elitní jednotky skončila fiaskem, když agenti při plánování vraždy používali Google Translate, čímž nevědomky poskytli důkazy vyšetřovatelům.



Sněmovní sociální výbor ani v dnešním druhém kole volby nezvolil exministra Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za svého předsedu. V tajném hlasování ho podpořilo devět z 20 poslanců a poslankyň. V čele výboru je od loňska lidovecká poslankyně Monika Brzesková. První kolo se konalo před měsícem, po Jurečkově nezvolení výbor volbu přerušil.