V důsledku ozelenění a digitalizace evropské ekonomiky postupně zaniknou pracovní místa v končícím průmyslu a vzniknou nová v tom čistém a inovativním. Podle europoslanců by si ale EU a členské státy měly lépe pohlídat, že lidé – zejména obyvatelé zranitelných regionů, jako jsou v Česku například ty uhelné – neskončí bez práce.
Dopady změn dnes pociťuje i Česko, ať už jde o zavírání dolů, elektráren nebo krize průmyslových podniků. K tomu se přidávají i méně markantní změny ve firmách, které modernizují výrobu.
Větší propouštění pro letošní roku zatím Úřadu práce nahlásilo osm firem – mělo by jít asi o 1200 lidí.
Trh práce má výrazně proměnit i nástup generativní AI. „Podle aktuálních studií tím bude do roku 2035 ovlivněno přes 40 procent pracovních míst, z toho 600 000 míst bude ovlivněno významně,“ sdělilo redakci ministerstvo práce a sociálních věcí.
Evropský parlament nyní požaduje například silnější ochranu zaměstnanců před neoprávněným propouštěním nebo zajištění přiměřené kompenzace, rekvalifikací a podpory při hledání nového zaměstnání. Pro příslušnou zprávu zvedlo ruku 420 europoslanců, 207 bylo proti a 20 se jich zdrželo.
„Vítr v EU dnes nefouká na mlýn sociální politiky – a to je chyba. Slíbili jsme, že nenecháme nikoho padnout, ale v posledních letech jsme pro to neudělali dost a už se posouváme k dalším politickým prioritám,“ varovala liberální estonská europoslankyně Jana Toom, která je zpravodajkou zprávy.
Zpráva původně požadovala po Evropské komisi, která jako jediná v EU navrhuje legislativu, aby to zajistila skrze směrnici. To ale nakonec neprošlo a v konečné verzi europoslanci novou legislativu nepožadují.
Komise výzvu europoslanců může a nemusí vyslyšet. Jak jim na plénu připomněla eurokomisařka Hadja Lahbib, řada opatření už v evropské legislativě existuje a komise chystá další – například Akt o kvalitních pracovních místech, který aktualizuje pravidla EU na ochranu pracovníků.
Rozdělení Češi
Právě „vyškrtnutí“ směrnice byl důvod, proč někteří čeští europoslanci z lidovecké frakce (Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář z TOP 09 a Jan Farský a Danuše Nerudová ze Starostů) pro zprávu hlasovali.
„Jsme přesvědčeni, že cestou vpřed není nová regulace, ale praktická opatření. Zejména podpora kvalitních pracovních podmínek, začleňování lidí vyloučených z trhu práce, lepší informování zaměstnanců a jejich aktivní účast na konzultacích, stejně jako zlepšování pracovního prostředí,“ napsali redakci Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer.
Oproti tomu europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) si myslí, že existují efektivnější cesty, jak udržet lidi v regionech a zmírnit sociální dopady změn, než předkládá zpráva.
„Zpráva na mě působí příliš socialisticky. Mám pocit, že část debat o ochraně pracovních míst v souvislosti s digitalizací a umělou inteligencí se spíše snaží technologické změny brzdit, než se s nimi realisticky vyrovnat,“ vysvětlil.
Proti hlasovali i konzervativci z frakce ECR, tedy čeští europoslanci za ODS Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek.
„Hlasovali jsme proti, protože nepovažujeme další legislativní iniciativu na úrovni EU za správnou cestu, jak řešit sociální dopady transformace. Problém není v nedostatku pravidel, ale v jejich složitosti a v tom, že se pomoc často zadrhne na byrokracii,“ uvedli.
Česko už zaměstnance chrání
Nová legislativní opatření nejsou nutná ani z pohledu českého ministerstva práce a sociálních věcí, protože Česko podle něj disponuje dostatečnou právní úpravou, která chrání zaměstnance, i nástroji podpory a rekvalifikace.
Přesto i podle ministerstva existují některé bariéry, které je stále třeba odstranit, zejména co se týče vzdělávání a rekvalifikace.
„Především se jedná o pravidla veřejné podpory, která neumožňují společnostem procházejícím transformací a zejména jejich zaměstnancům poskytnout podporu v takovém rozsahu, jak by bylo potřeba ještě před tím, než se stanou tito nezaměstnanými,“ popsal redakci resort.
Jedním z českých krajů, kterého se transformace dotýká nejvíce, je Moravskoslezský kraj. Ten iniciativu europoslanců vítá, k některým pasážím zprávy má ale výhrady.
„U jednotlivých opatření je třeba pečlivě rozlišovat, co spíše pomůže a co bude naopak firmám v regionu komplikovat život,“ upozornila náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková. I ona považuje českou právní úpravu za dostatečnou. Podle ní transformace vyžaduje spíše „posílení flexibility trhu práce“.
Česko chce pokračování uhelného fondu
Na čem se čeští politici i úředníci shodnou, je pokračování tzv. Fondu spravedlivé transformace. Ten v současném rozpočtovém období do roku 2027 podporuje tři české uhelné kraje – Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký – právě v přechodu od průmyslově založené lokální ekonomiky k té zelené a digitální.
Evropská unie s ním ale do budoucna, v návrhu rozpočtu pro roky 2028-2034 nepočítá. Proto zpráva europoslanců volá po tom, aby to komise přehodnotila a fond pokračoval i po roce 2027.
Pokračování podpory je prioritou i pro Moravskoslezský kraj. „Aktivně jednáme i na evropské úrovni. Ve spolupráci s našimi polskými sousedy například prosazujeme společnou pozici prostřednictvím Evropského výboru regionů. Náš hlas musí být slyšet nejen v České republice, ale i v Evropské unii,“ uvedla Šimoňáková.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Tížilo mě, že pracuju s cizími traumatickými zážitky,“ říká autorka knihy Exoti
Spisovatelka Barbora Šťastná od roku 2019 pracuje jako editorka sbírky vzpomínek pamětníků Paměť národa. Právě příběhy lidí, které se jí takto dostaly do rukou, inspirovaly její nejnovější soubor povídek s názvem Exoti. Jejich hlavním tématem je jinakost v mnoha podobách, ať už jde o menšinovou víru, rasu, sexuální orientaci, zdravotní handicap či jen svérázný přístup k životu.
Možná to není jen migréna. Bolest hlavy po víně, kávě nebo čokoládě může být varovný signál
Bolest hlavy patří k potížím, které lidé řeší opakovaně. Často však bez jasné odpovědi. Jakmile se objeví po určitém jídle nebo nápoji, bývá rychle označena jako migréna. Ve skutečnosti ale může jít o reakci organismu na konkrétní látky v potravinách nebo o kombinaci faktorů, které spolu na první pohled nesouvisejí. Odborníci upozorňují, že klíč může být právě v tom, co během dne jíme a pijeme.
Novodobý Chuck Norris? Mladý model přežil mrtvici, smrtící kousnutí a málem se utopil
Má snad devět životů? Příběh šestadvacetiletého modela zní jako scénář hollywoodského filmu. Jenže je skutečný. Mladý muž, který díky práci procestoval kus světa, má za sebou zážitky, z nichž by se většina lidí vzpamatovávala celý život. Třeba smrtící kousnutí, vážnou autonehodu, téměř fatální tonutí a dokonce mrtvici, která přišla bez varování. Jak to, že má takové štěstí v neštěstí?
Vytváří se podmínky, které mohou přiblížit třetí světovou válku. USA tomu přispívají
Napětí na Blízkém východě podle výzkumníka Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přesahuje rámec lokálního konfliktu a zapadá do širšího rozpadu mezinárodního řádu. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové upozorňuje, že současná situace není třetí světovou válkou, ale vytváří podmínky, které ji mohou v budoucnu přiblížit.