


V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran. Píší to dnes světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše prezidentem Petrem Pavlem. Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny.

"Babiš, 71letý miliardář, se po čtyřech letech v opozici vrací k moci v čele koalice, která zahrnuje krajně pravicovou, protiunijní a proruskou stranu SPD a stranu Motoristé sobě, jejíž hlavní agendou je odpor proti klimatické politice EU," napsala celosvětově působící agentura Reuters. "Tento posun pravděpodobně oslabí podporu Ukrajiny a posílí populistické pravicové křídlo Evropské unie," poznamenává také Reuters.
Další velká nadnárodní tisková agentura AFP označuje novou koalici za "směsici pravicových a krajně pravicových stran".
Agentura DPA charakterizuje samotného Babiše jako pravicového populistu a mimo jiné připomíná, že na unijní úrovni spolupracuje jeho hnutí ANO ve frakci Patrioti pro Evropu s maďarskou stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána a s rakouskou svobodnou stranou (FPÖ).
DPA, z jejíhož textu čerpají některé německé a rakouské servery, si všímá mimo jiné toho, že "ultrapravicová SPD" do vlády nominovala bezpartijního generálporučíka Zůnu, který v minulosti působil například jako vojenský atašé v Pekingu.
"V politice vůči Ukrajině usiluje ministerský předseda Babiš o radikální změnu kurzu," píše dále DPA a také upozorňuje, že muniční iniciativa pro Ukrajinu prezidenta Pavla je Babišovi dlouho "trnem v oku".
Německá veřejnoprávní rozhlasová stanice Deutschlandfunk dnes usoudila, že nová česká vláda "bude pravděpodobně vůči Ukrajině zaujímat kritičtější postoj než ta předchozí".
AFP upozorňuje, že Babiš, kterého časopis Forbes zařadil na sedmé místo mezi nejbohatšími Čechy, působil jako premiér už v letech 2017 až 2021, ale tehdy jeho vláda byla podle této agentury "spíše centristická a proevropská". AFP nicméně připomíná, že po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Bruselu minulý týden Babiš prohlásil, že není součástí "klubu" s Orbánem a slovenským premiérem Robertem Ficem.



Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Oznámil to ústavní soud. Jeho rozhodnutí uvítala opozice, která soudu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona.



Dánská vláda navrhne zákaz nošení ženských muslimských oděvů burky a nikábu ve školách a univerzitách. Chce tak rozšířit již platný zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, který vychází ze zákona platného od roku 2018.



Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.



Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Své spojence v Evropské unii vyzval, aby na čtvrtečním summitu zajistili Kyjevu podporu, a Moskvě tak ukázali, že je její snažení marné. Prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Rusko na Ukrajině bezpochyby dosáhne svých cílů, i kdyby selhaly mírové rozhovory.



„Je to skvělý chlap, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ prohlásil americký prezident Donald Trump na setkání diplomatů v Bílém domě u příležitosti židovského svátku chanuka. Nejmocnější muž světa mluvil o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi, kterého pověřil vyjednáváním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou.