


Slovinský premiér Robert Golob v pondělí oznámil, že vzdává snahy o sestavení nové vlády a přechází do opozice. Informovala o tom agentura STA. Jeho středolevé Hnutí Svoboda (GS) zvítězilo v březnových volbách, pro pokračování ve vládě si ale nebylo schopno zajistit většinu. Po ní naopak podle médií sahá středopravá koalice kolem Slovinské demokratické strany (SDS) expremiéra Janeze Janši.

Prezidentka Nataša Pircová Musarová v pondělí vede konzultace s lídry politických stran, z nichž by mělo vyplynout, koho pověří sestavením příští vlády. Uvedla, že mandát svěří tomu, kdo nejdříve získá podpisy 46 poslanců v 90členném parlamentu.
„Těšíme se na práci v opozici,“ citovala agentura AFP z vyjádření Goloba po pondělním jednání s hlavou státu. „Nemáme 46 hlasů, nechtěli jsme je získat způsobem spojeným s vydíráním, korupcí nebo podplácením,“ doplnil šéf poslaneckého klubu GS Borut Sajovic.
Podle slovinských médií má nyní k pověření sestavit kabinet nejblíže bývalý národně-konzervativní premiér Janez Janša, který je svým politickým stylem často připodobňován k předsedovi maďarské vlády Viktoru Orbánovi.
SDS sestavení vládní většiny dosud neoznámila, na veřejnost už ale pronikly informace o možném rozdělení ministerských křesel. Možnost vzniku nového vládního týmu na středopravicovém půdorysu naznačilo už nedávné zvolení šéfa proruské, protievropské a populistické strany Pravda (Resni.ca) Zorana Stevanoviče předsedou parlamentu.
Stevanović, který se dříve vůči Janšovi ostře vymezoval, uvedl, že jeho uskupení do žádné koalice nevstoupí, je prý ale připraven podpořit takového kandidáta na premiéra, který podpoří základní programové body jeho strany.
Golob byl po třech desetiletích prvním slovinským premiérem, jemuž se podařilo obhájit vítězství v parlamentních volbách. V hlasování z 22. března jeho GS získalo 29 poslaneckých křesel, druhá SDS o jeden mandát méně. GS by si ale vládní většinu zajistit nedokázalo ani ve spojení se stranami dosavadní vládní koalice či představiteli menšin.
Média uváděla, že pomyslným jazýčkem na vahách v povolebním vyjednávání se pravděpodobně stane strana Pravda, jíž se vstup do zákonodárného sboru podařil poprvé a která politicky vyrostla na odporu proti covidovým opatřením.



Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.