Skončí válka? Ropa v reakci na mírový plán zlevnila. Írán se ale Trumpovi vysmál

„Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou, a ne s Íránem.“ Mluvčí íránské armády v reakci na avizovaný 15bodový plán k ukončení války zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Zástupci země v Perském zálivu jakékoli debaty s USA popírají, Američané naopak tvrdí, že by mohly začít už zítra. V reakci na to začala zlevňovat ropa.

Válku na konci února rozpoutaly USA s Izraelem s deklarovaným cílem zabránit Íránu získat jaderné zbraně.

„Strategická síla, o které jste byli zvyklí mluvit, se změnila ve strategické selhání,“ řekl mluvčí íránské armády na adresu Američanů. „Ten, kdo o sobě tvrdil, že je světovou velmocí, by se z této šlamastyky už dostal, kdyby mohl. Nevydávejte svou porážku za dohodu. Vaše éra prázdných slibů končí,“ uvedl.

Zatímco Teherán veřejně prohlašuje, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají, americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že se do jednání ze strany USA zapojili viceprezident J. D. Vance, šéf diplomacie Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Trumpův zmocněnec Steve Witkoff.

V noci na středu řada médií včetně deníku The New York Times (NYT), izraelské stanice Channel 12 či agentur Reuters a AP zveřejnila informaci, že USA předložily Íránu 15bodový plán k ukončení války. Podle NYT dostal Teherán plán prostřednictvím Pákistánu, který se rovněž snaží uspořádat mírová jednání na vysoké úrovni, pravděpodobně ve čtvrtek.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý řekl, že Islámábád je připraven hostit jakákoli jednání. Podle vysoce postaveného íránského zdroje agentury Reuters předal Pákistán Íránu americký návrh, ale zatím se nerozhodlo o tom, kde se případné rozhovory o ukončení války uskuteční. Podle zdroje se uvažuje o Pákistánu a Turecku. Obsah návrhu zdroj neupřesnil, takže podle Reuters není jasné, zda jde o již zmiňovaný patnáctibodový americký plán na ukončení války.

Podle NYT navíc není jasné, zda Teherán plán přijme jako základ pro jednání a zda je k celé věci přizván Izrael, který útoky na Írán podniká po boku USA. Stanice Channel 12 uvedla, že součástí plánu je požadavek, aby Teherán v blízkovýchodním regionu zastavil financování proíránských skupin a aby v Hormuzském průlivu, klíčové úžině pro dopravu ropy a plynu, vznikla volná námořní zóna.

Jenomže, stejně jako vládní mluvčí, také íránský velvyslanec v Pákistánu existenci jakýchkoli jednání popřel. „Podle mých informací, v rozporu s Trumpovým tvrzením, mezi těmi dvěma zeměmi neproběhla žádná přímá ani nepřímá jednání,“ trvá na svém íránský diplomat Rezá Amirí Moghadam. Připustil však, že spřátelené země se snaží připravit podmínky pro dialog mezi Teheránem a Washingtonem, který by vedl k ukončení války.

Ceny ropy klesají

Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Nejmenovaný americký činitel označil podle WSJ podmínky Teheránu za nereálné.

Podle WSJ Írán také požaduje nový systém v Hormuzském průlivu, který by mu umožnil vybírat poplatky od proplouvajících lodí, podobně jako to dělá Egypt v Suezském průplavu. Hormuzský průliv je důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu. Teherán podle WSJ dále žádá záruky, že Izrael zastaví také útoky na hnutí Hizballáh v Libanonu a že USA zruší všechny sankce, které na Írán uvalily mimo jiné kvůli jeho jadernému programu.

Spojené státy a Izrael začaly bombardovat Írán 28. února mimo jiné se zdůvodněním, že se mu snaží zabránit v získání jaderné zbraně. Teherán ale popírá, že by o to usiloval, a tvrdí, že jeho jaderné ambice jsou mírové. Americký prezident Donald Trump i izraelský premiér Benjamin Netanjahu také vyzvali Íránce, aby vyšli do ulic a svrhli teokratický režim, který podle Netanjahua představuje hrozbu pro Izrael. Írán v odvetě útočí na země v regionu, kde jsou americké základny, a na tamní ropnou infrastrukturu.

WSJ ve středu také s odvoláním na své zdroje napsal, že během této války si íránské revoluční gardy upevnily pozice ve vedení země a v jednání s USA zaujmou tvrdší postoj než před tímto ozbrojeným konfliktem. I před ním totiž USA s Íránem jednaly o jeho jaderném programu. Arabští a američtí představitelé podle WSJ uvedli, že nový, tvrdší postoj Teheránu ztěžuje návrat k jednání.

Zpráva, že Spojené státy zaslaly Íránu 15bodový návrh směřující k ukončení války na Blízkém východě, byť íránskou stranou zpochybňovaná, každopádně zapůsobila na obchodníky s ropou. Ceny klíčové suroviny v reakci na americkou iniciativu výrazně klesají, protože trhy vidí zvyšující se naději na příměří, které by mohlo zmírnit narušení dodávek v regionu. Cena severomořské ropy Brent klesla pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel.

Krátce před 9:00 SEČ vykazovala cena Brentu pokles přibližně o 4,8 procenta do blízkosti 99,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela asi čtyři procenta pod 88,60 dolaru za barel.

„Očekávání příměří mírně vzrostlo a trh ovládá snaha o vybírání zisků,“ řekl agentuře Reuters hlavní analytik společnosti Nissan Securities Investment Hirojuki Kikukawa. „Výhled ohledně úspěšného jednání však zůstává nejistý, což výprodej omezuje,“ dodal.