Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters.
Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.
Ruská vesmírná agentura Roskosmos v prohlášení uvedla, že lunární elektrárnu plánuje vystavět do roku 2036 a že za tímto účelem již podepsala smlouvu se státní firmou NPO Lavočkina vyrábějící kosmickou techniku. Podle prohlášení Roskosmosu by elektrárna měla zásobovat nejen techniku lunárního programu včetně roverů či observatoře, ale i infrastrukturu Mezinárodní lunární výzkumné stanice.
Roskosmos v prohlášení přímo neuvedl, že elektrárna bude jaderná, nicméně uvedl, že na jejím vybudování se budou podílet ruská státní korporace zaměřená na jadernou energetiku Rosatom a Kurčatovův institut, v němž byla navržena většina sovětských jaderných reaktorů. V červnu také šéf Roskosmosu Dmitrij Bakanov uvedl, že mezi cíli jeho agentury je stavba jaderné elektrárny na Měsíci a průzkum Venuše.
Naopak ve Spojených státech podepsal ve čtvrtek prezident Donald Trump exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, který mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny či nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.
Poslední astronauti vstoupili na povrch Měsíce v rámci amerického programu Apollo v roce 1972.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Turisté, vraťte se, prosí vánoční Betlém. Ježíšovo rodiště je jiné, než byste čekali
Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.
"Cenzura není tam, kde si myslíte." Paříž i Brusel odsuzují sankce USA proti Evropanům
Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.
Kaše, ryba, houby i vepřové. Co se dříve jedlo na Vánoce a co jíme dnes
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Ne všichni čekají na Ježíška. Co dělají o Vánocích židé a muslimové?
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.