V některých regionech Ruska dochází k výpadkům mobilního internetu. Uživatelé hlásí pomalé stahování a nestabilní připojení, mluví se o tom, že Rusko začalo zavádět tzv. „bílé seznamy“ povolených stránek. Jaké weby mohou Rusové stále číst? A jak blokaci obcházejí elitní „influenceři“ jako Dmitrij Medveděv či Kirill Dmitrijev?
„Po spuštění bílých seznamů budou tyto seznamy neustále aktualizovány. Budou zahrnovat 99 % všech zdrojů – ty, které nelze použít k ovládání dronů nebo k teroristickým útokům. To znamená bankovní aplikace, aplikace mobilních operátorů, Gosuslugi (ruská obdoba datových schránek, pozn. red.), tržiště, doručovací služby, pizzerie, taxi – vše, co používáme každý den,“ uvedl podle agentury TASS poslanec ruské Státní dumy a místopředseda Výboru pro informační politiku Státní dumy Andrej Svincov.
Zároveň zdůraznil, že pokud dojde k vypnutí mobilních služeb, uživatelé ztratí přístup pouze k „pochybným zdrojům“. „Všechny běžné zdroje budou i nadále správně fungovat,“ dodal Svincov.
Problémy s mobilním internetem a mobilní komunikací se v Moskvě objevují od začátku března. Zdroje webu RBC uvedly, že se jedná o testování „bílých seznamů“. Podle médií byly tyto seznamy v Moskvě spuštěny 13. března.
Kompletní „bílý seznam“ však nebyl nikde oficiálně zveřejněn. Seznam sestavuje Ministerstvo digitálního rozvoje, podle médií pak zahrnuje webové stránky mobilních operátorů, federálních médií, centrální banky, vládních agentur, tržišť a platforem sociálních médií, jako jsou VKontakte, Odnoklassniki a státní „šmírovací superaplikace“ messenger Max.
Telegram a WhatsApp, dvě z nejoblíbenějších ruských aplikací, však na „bílý seznam“ dosud nebyly přidány.
Telegram s přibližně 90 miliony uživatelů v Rusku má namále už delší dobu, úřady se jej pokusily zablokovat – tehdy neúspěšně – už v letech 2018 a 2020. Tentokrát na omezení aplikace, která se stala klíčovým nástrojem pro svobodu projevu v jinak přísně kontrolovaném mediálním prostředí, jdou úřady jinak.
V srpnu cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval hlasové hovory a videohovory v Telegramu, údajně jako opatření proti podvodům. A minulý měsíc začal omezovat rychlost stahování, což uživatelům ztížilo přístup k mediálnímu obsahu, jako jsou hlasové poznámky, videa a obrázky.
Rusko podobně nařídilo zablokování aplikace WhatsApp s více než 100 miliony uživatelů v zemi. Majitel aplikace, společnost Meta, v komentáři uvedl, že cílem tohoto kroku je přimět uživatele jeho aplikace v Rusku k používání „státní sledovací aplikace“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl britské televizi BBC, že rozhodnutí bylo učiněno „kvůli neochotě Mety dodržovat normy a literu ruského práva“.
Omezení, nebo „bezpečnostní opatření“?
Ruský stát opakovaně oznámil vytvoření „bílých seznamů“ kvůli bezpečnostním obavám po útocích dronů. Zároveň drony vysvětluje zpomalení internetu, protože drony využívají standardní mobilní síť.
Obyvatelé Moskvy začali dostávat o omezeních oznámení v SMS, což potvrzuje i ruský ekonomický deník Kommersant, podle nějž zprávy dostávají předplatitelé dvou operátorů.
„Z důvodu zajištění bezpečnostních opatření mohou být ve vaší oblasti zavedena dočasná omezení mobilního internetového připojení,“ uvádí se v SMS zprávě. Účastník je také informován, že může využívat služby z tzv. bílého seznamu, tvrdí Kommersant.
Jak žít bez internetu v 21. století?
Vzhledem k tomu, že mobilní internet v některých částech Moskvy nefunguje nebo je nedostupný už téměř dva týdny, život místních obyvatel se stal mnohem obtížnějším. Je nemožné zkontrolovat mapu, objednat si taxi nebo poslat peníze jiné osobě. Dokonce i výměna memů a videozáznamů obvyklým způsobem je nemožná.
Rusové se ale s nepříjemnou situací sžili – například podle webu BFM se výrazně zvýšil prodej komunikačních zařízení bez připojení k internetu, konkrétně prodej pagerů se zvýšil o 73 %, domácích rádií o 27 % a pevných telefonů o 25 %.
„Obnovují se technologie, které byly před 30 lety, tak se k nim Rusové vrací. Je poptávka po pagerech, což taky je technologie 40 let stará,“ komentuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz přímo z Moskvy novinář Jiří Just.
Vzhledem k tomu, že rozhovor s ním proběhl přes internet, se může zdát, že je všechno v pořádku, ale opak je pravdou. „Před několika hodinami jsem byl dokonce v širším centru nedaleko ministerstva zahraničí a tam také šel mobilní internet. Nicméně to je jenom prvotní pohled na situaci, protože skutečně v centru jsou problémy s internetem, jsou problémy po celé Moskvě s různými aplikacemi,“ popisuje spolupracovník redakce.
Blokování internetu se podle něj prohlubuje a souvisí s tím, že poslední minimálně čtyři roky probíhá „ztotalitňování Ruska“. „Ruská společnost je uzavřená. Oni nemají možnost nějakým způsobem artikulovat svoji nespokojenost, ať už prostřednicím voleb, které budou třeba v září, nebo prostřednictvím nevládek nebo protestů, tak se s tím zkrátka musí smířit,“ říká.
Další věc je podle něj hledat nějaké způsoby, jak obejít blokaci, tudíž si nainstalovat třeba VPN. To ale přináší další problémy, protože pak člověku nefunguje zase třeba internetové bankovnictví.
Zajímavostí je, že digitální izolace dopadá i na státní instituce. Výpadky mobilního internetu v centru Moskvy ale zasáhly i poslance Státní dumy. Přesto se zdá, že pro ruské úředníky a vysoce postavené představitele platí jiná pravidla.
Ačkoliv jsou sociální sítě typu X (dříve Twitter) oficiálně zablokované, osoby, jako jsou bývalý prezident Dmitrij Medveděv či vyslanec pro mír na Ukrajině Kirill Dmitrijev, je nadále aktivně využívají. Musí tak používat – oficiálně zakázanou – VPN.
Mohlo by Vás zajímat: Nefunguje internet ani GPS. Nastává v Rusku „digitální gulag“? Celý článek si můžete přečíst zde, audio verzi potom v oblíbených podcastových aplikacích.
Sdílet
Nejnovější videa
