


Náboráři ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, kteří se dříve specializovali na přesvědčování Rusů, aby bojovali na Ukrajině, dostali jiný úkol - verbovat ekonomicky slabší Evropany k páchání násilností na území států NATO. S odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb to napsal deník Financial Times (FT).

Soukromá armáda zvaná Wagnerova skupina pod vedením jejího zakladatele Jevgenije Prigožina bojovala v některých z nejtvrdších bitev v ranější fázi ruské války proti Ukrajině.
Ohledně její budoucnosti se objevily otázky poté, co Prigožin v roce 2023 zemřel při havárii letadla. Stalo se to dva měsíce po jím vedené neúspěšné vzpouře proti ruskému armádnímu vedení. Skupina poté podle dostupných informací zůstala aktivní v některých afrických zemích.
Její postavení je od neúspěšného povstání a Prigožinovy smrti nejasné, píše Financial Times. Náboráři a propagandisté, kteří pro Wagnerovu skupinu dříve pracovali, nyní podle západních zpravodajských zdrojů hrají roli v Kremlem organizované sabotáži v Evropě. Podle jednoho zdroje je využívá ruská vojenská rozvědka známá pod zkratkou GRU. Ta se - podobně jako ruská tajná služba FSB - snaží najímat "jednorázové" agenty v Evropě, aby tam šířili chaos, píše deník.
Kreml v posledních dvou letech podle listu rozšířil sabotážní kampaň v Evropě, jejímž cílem je vyvolat sociální nepokoje a oslabit odhodlání západních zemí podporovat Ukrajinu, která se brání ruské agresi.
Po sérii vyhoštění ruských diplomatů ze států Evropské unie se zároveň výrazně snížil počet ruských tajných agentů v Evropě a rozvědky v Moskvě se častěji obracejí na prostředníky jako je síť kolem Wagnerovy skupiny, vyplývá z informací Financial Times.
Najatí agenti podle něj dostávají od wagnerovců nejrůznější úkoly, od žhářských útoků na auta politiků či sklady s pomocí pro Ukrajinu až po vydávání se za nacistické propagandisty. Naverbovaní to obvykle dělají pro peníze, často jde o marginalizované jedince, píše list. Wagnerovci podle něj například přes sociální média naverbovali Dylana Earla, který v roce 2024 zorganizoval žhářský útok na sklad s věcmi určenými pro Ukrajinu ve východním Londýně.
Po tomto útoku evropské zpravodajské služby pomalu začaly skládat obraz mnohem rozsáhlejší sítě "jednorázových" agentů naverbovaných Wagnerovou skupinou po celé Evropě, píše deník. Zároveň uvádí, že tento způsob ruských operací sice může být rozsáhlý, ale nábor amatérských sabotérů zprostředkovateli zároveň znamená ztrátu kompetencí i utajení. Dosud se podařilo více útoků zmařit, než jich spáchat, uzavírá deník.



Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro export této suroviny. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle zdrojů zhruba 20 procent ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně.



Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondiová postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.



Prezident Petr Pavel stále předpokládá, že se zúčastní letního summitu NATO v Ankaře. Chce se kvůli tomu sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Deníku N to řekl prezidentův mluvčí Vít Kolář. Babiš v polovině března uvedl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ten sarkasticky reagoval, že účast představitele opozice na summitu vládě určitě nedoporučí.



Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.



Ve třiadvaceti letech se stal kapitánem jednoho z největších českých klubů, Sparty Praha. O necelé čtyři roky později navlékl pásku i v národním týmu a během dvou vypjatých barážových zápasů dotlačil Čechy po dvaceti letech na fotbalové mistrovství světa. Z Ladislava Krejčího je fenomén a vzor vůdcovství. Jak to? Možná vysvětlení přináší jeho mentální kouč.