


Belgický premiér Bart De Wever ostře odmítl návrh Evropské unie na využití zmrazených ruských státních aktiv pro financování Ukrajiny. Zabavení ruských fondů označil za bezprecedentní „krádež“ a varoval, že porážka Ruska je podle něj „iluze“, jejíž prosazování by mohlo vést k destabilizaci jaderné mocnosti.

Belgický premiér Bart De Wever ve středečním rozhovoru pro deník La Libre uvedl, že jeho země čelí "enormnímu tlaku" kvůli debatě o tom, zda mají být ruské státní fondy zabaveny a převedeny na Ukrajinu. Takové návrhy označil za "krádež".
Návrh EU, který prosazuje německý kancléř Friedrich Merz, počítá s přeměnou 140 miliard eur ruských státních aktiv držených v Belgii na "reparační půjčku" určenou k financování Ukrajiny v příštím roce.
"Krádež zmrazených aktiv jiného státu - jeho státních investičních fondů - se v historii nikdy nestala. Jde o peníze patřící Ruské centrální bance. Ani během druhé světové války nebyly německé fondy zabaveny, pouze zmrazeny," řekl De Wever.
Šéf belgické vlády doplnil, že poražené státy v minulosti obvykle dobrovolně přenechávaly majetek jako součást mírového urovnání. Podle něj to však nelze aplikovat na současný konflikt, protože Rusko "neprohrává" a případná porážka jaderné mocnosti by mohla vést k vážné destabilizaci.
"Kdo opravdu věří, že Rusko na Ukrajině prohrává? Rusko neprohrává. To je pohádka, iluze. A dokonce není ani žádoucí, aby prohrálo, aby v jaderné velmoci nevznikla nestabilita," uvedl.
Zároveň poodhalil, že Kreml přímo varoval Brusel, že jakýkoli krok ke konfiskaci majetku povede k vážným a trvalým důsledkům. "Moskva dala jasně najevo, že pokud k tomu dojde, Belgie - a já osobně - budeme navždy čelit důsledkům. To mi připadá jako poměrně dlouhá doba," prohlásil.
Podle nedávné analýzy serveru Politico však Belgie může mít i praktičtější důvody, proč se zmrazených ruských peněz nechce vzdát - kvůli daním, které z nich plynou. Několik evropských diplomatů upozornilo, že Belgie porušuje mezinárodní závazek z loňského roku, podle něhož měla zveřejnit, jak nakládá s daňovými příjmy ze zmrazených rezerv určených pro Ukrajinu.
Pokud bude Belgie i nadále odmítat prostředky uvolnit, mohou členské státy EU začít mnohem důrazněji zkoumat, zda z nich Belgie neprofituje nebo zda neoddaluje platby Kyjevu. Otázkou také zůstává, zda Belgie podporuje Ukrajinu z běžných daňových příjmů (jako jiné evropské země), nebo zda spoléhá výhradně na daně ze zmrazených ruských rezerv.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová již dříve označila využití zmrazených ruských fondů za jedinou realistickou cestu, jak zajistit další financování Kyjeva. Připomněla také, že EU od začátku války utratila za dovoz ruských energetických surovin o 124 miliard eur více, než kolik poskytla Ukrajině. "I to ukazuje, jak naléhavé je toto rozhodnutí. Pokud bychom dokázali ten krok učinit, dostali bychom se alespoň do plusu," uvedla.



Fotbalisté Barcelony v domácí odvetě osmifinále Ligy mistrů deklasovali 7:2 Newcastle a v součtu s úvodní remízou 1:1 prošli do čtvrtfinále. Tottenham bez českého brankáře Antonína Kinského zdolal 3:2 Atlético Madrid, jemuž ale před týdnem podlehl 2:5 a v soutěži končí. Bayern i podruhé porazil Bergamo, tentokrát 4:1. Liverpool si došel za postupem triumfem 4:0 nad Galatasarayem.



V Teheránu se ve středu odpoledne uskutečnil veřejný pohřeb šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, kterého v úterý zabil izraelský úder. Íránská státní média zveřejnila kondolenční vzkaz, jehož autorem je údajně nový vůdce Modžtaba Chameneí. Ten však od začátku války nevystoupil na veřejnosti a o jeho osudu se spekuluje.



Opuštěný a poškozený ruský tanker Arktik Metagaz, který se volně pohybuje po Středozemním moři, představuje vážné riziko rozsáhlé ekologické katastrofy. V dopise adresovaném Evropské unii to uvedly vlády devíti států včetně Itálie, Španělska a Francie. Ve středu o tom informovaly Reuters a BBC. Plavidlo, na které Spojené státy a Británie uvalily sankce, opustila posádka před dvěma týdny po požáru.



Premiér Andrej Babiš (ANO) počítá s tím, že na letní summit Severoatlantické aliance (NATO) pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl to ve středu České televizi (ČT). Dříve Babiš tvrdil, že Česko bude na summitu zastupovat prezident Petr Pavel. Hlava státu následně ČT řekla, že ke změně nevidí důvod. Premiér se podle Pavla o ničem takovém na úterním vzájemném jednání nezmínil.



Evropa by podle finského prezidenta Alexandera Stubba mohla Spojeným státům pomoci se zabezpečením Hormuzského průlivu výměnou za posílení americké podpory Ukrajině.