Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Aktuální konflikt na Blízkém východě, kde Spojené státy a Izrael od konce února úspěšně zasahují íránské cíle a politické představitele země včetně ajatolláha Alího Chameneího zabily, dostal Kreml do velmi nepříjemné pozice. Přestože je Írán klíčovým ruským spojencem a dodavatelem dronů, balistických raket i dalších technologií pro ruskou agresi na Ukrajině, Moskva svému partnerovi v nouzi nepomohla.
Reakce Ruska se tak omezila pouze na verbální úroveň. „Oficiální vyjádření jsou velmi dramatická, až hysterická, odsuzující údery Spojených států a Izraele,“ popsal situaci analytik Pavel Havlíček s tím, že Rusové se ovšem za svého spojence fakticky nijak nepostavili.
Podle experta bylo pro Vladimira Putina a jeho běloruského spojence Alexandra Lukašenka největší noční můrou právě zavraždění íránského duchovního vůdce ajatolláha Chameneího. Jde totiž o personifikovanou hrozbu pro všechny autoritářské režimy. Hovoří se i o tom, že se Putin rozhodl přitvrdit svůj režim poté, co viděl drsné osudy lídrů arabských zemí během arabského jara.
Největší země světa ovšem v současnosti nemá kapacitu na to, aby do konfliktu vojensky zasáhla. „Ruská federace je hluboce namočená a zavlečená do konfliktu na Ukrajině. Druhá největší armáda světa se ukázala jako druhá nejsilnější na Ukrajině,“ podotýká Havlíček.
Ekonomika je podle něj v agonii, což potvrzují i vysoké úrokové sazby – na úrovni 20 procent. „Představte si, že by vám někdo půjčil na hypotéku s úrokem přes 20 procent. To by nám tady v Česku spadla brada,“ vysvětluje Havlíček.
Zatímco Kreml se stále snaží prezentovat Rusko jako stabilní monolit, realita uvnitř země je odlišná. Režim drasticky „utahuje šrouby“.
Konflikt v Íránu je navíc podle něj důkazem toho, že Rusům docházejí prostředky na demonstraci síly za svými hranicemi. A to navzdory tomu, že zemí, které se spojily za Ukrajinou, je relativně málo – ve své studii spolu s odborníkem Filipem Scherfem zmiňují, že pouhých 45 zemí ze zhruba 200 přijalo proti Rusku sankce.
Rusům se také relativně daří v ovlivňování veřejného mínění v zemích takzvaného globálního Jihu (Afrika, Latinská Amerika, jihovýchodní Asie – pozn. red.). „Úspěšně zde prezentuje válku jako konflikt vyvolaný dekadentním Západem a staví se do role ochránce před takzvanou globální zlatou miliardou,“ popisuje Havlíček.
Jak se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi daří v jeho dalších strategických cílech? Zamezil integraci Ukrajiny k Západu, blíží se ruská armáda k vítězství, jak silný vlastně Putinův režim je a o co všechno půjde v září? A v jakém stavu je ruská opozice po smrti Alexeje Navalného?
Na tyto a další otázky odpovídá analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky v celé epizodě pořadu Spotlight News, který si můžete pustit ve videu v článku nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.
Sdílet
Nejnovější videa
