Japonská premiérka Sanae Takaičiová v pondělí oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury.
O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaičiová.
„Dnes jsem se jako premiérka rozhodla, že 23. ledna rozpustím dolní komoru parlamentu. Je Takaičiová způsobilá pro funkci premiérky? Chtěla jsem nechat rozhodnout svrchovaný lid,“ citovala konzervativní političku agentura AFP.
Premiérka se rozhodla rozpuštěním dolní komory, Sněmovny reprezentantů, riskovat svou funkci, napsala agentura Kjódó. Volby mají být odrazem názoru občanů na říjnové uzavření koaliční smlouvy mezi Takaičiové Liberálnědemokratickou stranou (LDP) a Japonskou stranou inovace (JIP) a zajistit koalici pohodlnou většinu. Premiérka totiž chce politickou stabilitu, ve které by její vláda mohla provádět reformy podle svých záměrů, uvedla agentura.
Takaičiová slíbila ukončit "nadměrnou úspornost", zdůraznila svůj závazek k dlouhodobé udržitelnosti země a zavázala se posílit důvěru trhu ve veřejné finance. Navrhla také dvouleté osvobození potravin od spotřební daně, aby zmírnila rostoucí životní náklady.
Volební kampaň začne 27. ledna a samotné volby se uskuteční v neděli 8. února. Pro Takaičiovou půjde o první volby: do funkce první premiérky v japonských dějinách ji totiž loni 21. října zvolil parlament poté, co se stala historicky první předsedkyní vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP). Volby do dolní komory parlamentu, jejíž členové vykonávají čtyřleté funkční období, se v Japonsku naposledy konaly v říjnu 2024.
Ve 465členné Sněmovně reprezentantů se Liberálnědemokratická strana s 199 poslanci opírá o podporu Japonské strany inovace se 34 zákonodárci, čímž mají nejtěsnější možnou většinu 233 křesel. Minulý čtvrtek oznámila někdejší koaliční strana Komeitó, že s největší opoziční Ústavnědemokratickou stranou Japonska (CDPJ) vytváří nový subjekt, Středovou reformní alianci (CRA), která má v současnosti dohromady 172 poslanců.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Střelba na úřadě: mrtvý zaměstnanec i vrah, policie šetří zvlášť závažný zločin
V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.
ŽIVĚEvropa se má soustředit na Ukrajinu, ne na Grónsko, vzkázal Trump a opět pohrozil cly
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.
ŽIVĚRuské drony připravily Oděsu o elektřinu, při bombardování Charkova zemřela žena
Ruské drony v noci na pondělí poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to šéf vojenské správy oblasti Oleh Kiper. Rusko v noci poškodilo energetické zařízení v Oděse, přes 30 tisíc rodin je bez elektřiny, uvedla ukrajinská energetická společnost DTEK. Při ruském bombardování Charkova na východě Ukrajiny pak přišla o život jedna žena, osm lidí bylo zraněno.
Ustojí to NATO? Spor s Trumpem o Grónsko rozhádá celou alianci, bojí se experti
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.
ŽIVĚSobectví, zlobí se prezident. Koalice podle Okamury odmítá prodej L-159 Ukrajině
Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Po jednání lídrů stran vládní koalice to řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje. "Česko blíží spíše sobectví než solidaritě," reagoval kriticky prezident.