


Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.

Evropský parlament schválil tento týden dva předpisy, které mají za úkol urychlit a zefektivnit řízení s lidmi, kteří nemají nárok na azyl v unii. Nařízení o bezpečné zemi původu a nařízení o bezpečné třetí zemi doplňují Pakt o migraci a azylu. Platit začnou, až je potvrdí členské státy v Radě EU.
Evropská unie nově vytvoří společný seznam států, které je možné označit jako „bezpečné země původu“.
Takové země jsou podle mezinárodního práva bezpečné pro své vlastní občany, kterým nehrozí politické pronásledování, mučení, trest smrti ani vážná rizika kvůli probíhajícímu ozbrojenému konfliktu.
Na seznam mají spadat Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Kosovo, Indie, Maroko a Tunisko – stejně jako všichni kandidáti na členství v EU, pokud to dovolí aktuální okolnosti.
Unie bude u těchto zemí automaticky předpokládat, že jejich občané nemají na mezinárodní ochranu v EU nárok. Jejich žádosti tak začne hodnotit zrychleně a bude pouze na žadatelích samotných, aby prokázali, že jim nebezpečí „doma“ skutečně hrozí.
„Seznam bezpečných zemí původu představuje politický zlom v přístupu EU k migraci,“ řekl k prvnímu předpisu jeho italský zpravodaj Alessandro Ciriani z konzervativní frakce ECR.
„Tato legislativa ukončuje období nejistoty a stanoví jasný směr: společná pravidla, rychlejší a účinnější postupy, ochrana práva na azyl pro ty, kteří na něj mají nárok, a rozhodný přístup k řešení zneužívání. EU se vybavuje jasnými a vymahatelnými pravidly založenými na sdílené odpovědnosti,“ doplnil.
Druhá novinka, koncept bezpečné třetí země, pak státům EU zjednodušeně řečeno umožní zamítnout žádost o azyl s odůvodněním, že migrant „měl možnost azyl získat jinde“.
Buď v některé ze zemí, kterou na své cestě směrem do EU projížděl, nebo v zemi, ve které má nějaké rodinné a kulturní vazby. Případně v zemích, se kterými má EU dohodu o přijímání žadatelů o azyl. Výjimky budou platit pro nezletilé bez doprovodu.
Obě nařízení podpořili téměř všichni čeští europoslanci s výjimkou Markéty Gregorové (Piráti, Zelení).
Nová pravidla ale ostře kritizují organizace věnující se uprchlíkům a lidským právům.
Podle Judith Sunderland z organizace Human Rights Watch jsou nová opatření součástí rozsáhlých změn v azylové a migrační politice EU, „jejichž cílem je usnadnit rychlé zamítání žádostí o azyl, přesunout odpovědnost na země mimo EU a zvýšit počet deportací“.
Pokud jde o bezpečné země původu, Human Rights Watch ve svém čerstvém reportu upozorňuje, že porušování lidských práv probíhá ve všech zemích na tomto seznamu, a to včetně Indie, Egypta nebo kandidátských zemí jako Srbsko či Bosna a Hercegovina.
Problém je podle Sunderland i to, že nový přístup ukládá vyšší důkazní břemeno lidem prchajícím před pronásledováním, kteří už v současnosti často čelí obtížím při dokládání důkazů o újmě, před kterou utíkají. „Vyvstává tak konkrétní riziko, že lidé budou posláni zpět na místa, kde budou čelit porušování lidských práv,“ varuje.
S argumenty, proč není bezpečná například konkrétně Kolumbie, přišla mezinárodní lidskoprávní síť nazvaná Oidhaco.
Jen za rok 2025 bylo podle ní zavražděno 187 obhájců lidských práv a „společenských lídrů“, v zemi proběhlo také 78 masakrů. Podle tamní kanceláře ombudsmana v Kolumbii existuje nejméně desítka nelegálních ozbrojených skupin, které kontrolují 73 % území.
„Jak může Evropská unie považovat Kolumbii za bezpečnou zemi, když v ní působí nelegální ozbrojené skupiny, které ovládají území a rozhodují o životech lidí. Když je každé dva dny zavražděn nějaký společenský lídr. A když dochází k masivnímu verbování, využívání a vykořisťování dětí a mladistvých?“ ptá se Vincent Vallies ze sítě Oidhaco.
Varování se objevují také v souvislosti s konceptem bezpečných třetích zemí. Olivia Sundberg Diez z Amnesty International upozorňuje, že žadatelům o azyl v EU mohou být jejich žádosti zamítnuty bez možnosti řádného přezkoumání.
Skončit by měl také odkladný účinek při odvolání, migranty tak může potkat deportace už ve chvíli, kdy je odvolání v procesu. Tito lidé pak mohou podle Sunberg Diez skončit v zemích, „ke kterým nemají žádný vztah a kde nikdy nebyli“.
„Tato opatření znamenají, že se EU vzdává svého závazku chránit uprchlíky a otevírá dveře k uzavírání dohod se třetími zeměmi o externalizaci zpracování azylových žádostí mimo území EU,“ dodala Sunberg Diez.
Jak v této souvislosti doplňuje Judith Sunderland z Human Rights Watch, EU už v minulosti ukázala ochotu „přehlížet autoritářské represe a porušování práv migrantů a žadatelů o azyl“, když uzavřela dohody ve stylu „peníze výměnou za kontrolu migrace“ s Egyptem, Tuniskem a Libyí.



Čeští fotbalisté se v pátém ročníku Ligy národů utkají s oběma finalisty z posledního mistrovství Evropy - vítězným Španělskem a Anglií. Zbylým soupeřem svěřenců nového trenéra Miroslava Koubka v mimořádně nabité skupině A3 bude Chorvatsko, s nímž si reprezentanti zopakují souboje z nedávné světové kvalifikace. Rozhodl o tom dnešní los v Bruselu.



Čeští hokejisté ve svém úvodním utkání na olympijském turnaji v Miláně nepřekvapili. Proti silně favorizované Kanadě byli často pod tlakem a prohráli 0:5. Connor McDavid si připsal tři asistence. Čisté konto vychytal díky 26 úspěšným zásahům Jordan Binnington.



Kvůli ukrajinské palbě se ocitlo více než 220 tisíc odběratelů v ruské Belgorodské oblasti bez dodávek elektrického proudu, uvedl ve čtvrtek odpoledne na telegramu regionální gubernátor Vjačeslav Gladkov. Rusko v posledních týdnech útočí na ukrajinskou energetiku pravidelně a zatímco teploty opakovaně padají hluboko pod nulu, Ukrajinci se ocitají bez tepla, elektřiny i tekoucí vody.



I když Moskva na Ukrajině vojensky selhává a ztrácí statisíce vojáků, skutečná výzva přijde až po utichnutí zbraní. Podle analýzy UNITED24 Media hrozí, že se Rusko změní v trvale útočný stát, na který nebude stačit jen diplomacie v rukavičkách. Evropa musí začít jednat dřív, než se Moskva vzpamatuje z ekonomického šoku a zahájí další kolo agrese.



Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl diskvalifikován z olympijského závodu. Navzdory zákazu MOV chtěl mít na helmě sportovce zabité Rusy. MOV mu dokonce odebral i akreditaci, vrátil mu ji až po třech hodinách. Ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj mu nyní udělil Řád svobody